Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy

Před čtyřiaosmdesáti lety útokem německých jednotek na polskou posádku na poloostrově Westerplatte začala druhá světová válka, nejkrvavější konflikt v dějinách, který stál desítky milionů životů na bojištích i mimo ně. Podle historika z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Petra Koury je třeba mít pro pochopení toho, proč válka vypukla, přehled o situaci v tehdejší Evropě. Jedním z faktorů byla i celospolečenská frustrace. Výjimkou ale v tomto ohledu byli dle Koury Češi, kteří se na válku těšili. „Věřili, že Německo bude brzy poraženo a oni získají zpět svůj stát,“ poznamenal.

Ředitel Ústavu pro soudobé dějiny (ÚSD) Akademie věd ČR Miroslav Vaněk po výzvě k odstoupení kvůli podezření z obtěžování studentek rezignoval. Informaci serveru Deník N potvrdila předsedkyně Rady ÚSD Adéla Gjuričová. K odstoupení Vaňka vyzvaly v pondělí orgány ústavu kvůli podezření z obtěžování studentek Fakulty humanitních studií (FHS) Univerzity Karlovy (UK) v Praze, kde Vaněk působí jako vyučující. Ze stejného důvodu už dříve rezignoval zástupce ředitele ústavu a pedagog FHS Pavel Mücke. Vaněk a Mücke dříve řekli, že se cítí nevinní.

Chystaná reforma vzdělávacích programů chce ponechat jen jeden povinný cizí jazyk na základní škole. Nyní jsou na druhém stupni nutné dva. Druhý jazyk ale podle autorů reformy děti zbytečně stresuje a navíc se ho ani pořádně nenaučí. Ve čtvrtek končí lhůta, během které se mohla veřejnost k návrhu vyjádřit. Ministerstvo školství obdrželo zatím asi pět set připomínek. Přišly od školských asociací i jednotlivých učitelů.

Aktuální válečné dění dopadá také na učitele. Po krátkých velikonočních prázdninách se unavení pedagogové už těší na ty letní. Po návratu výuky k normálu po covidových omezeních se teď školy vyrovnávají s přílivem ukrajinských žáků.

Kvůli epidemii letos některé univerzity připravují náhradní varianty pro adaptační akce, kterých se mají v první polovině září zúčastnit stovky vysokoškoláků. Školy zároveň doporučují, aby se studenti vydávali pouze na oficiální kurzy, na kterých mohou univerzity kontrolovat dodržování protiepidemických opatření.

Někteří předškoláci, kteří absolvovali zápisy kvůli pandemii jen formálně, se do školy vypraví ještě před prázdninami. Učitelé chtějí mimo jiné zjistit, co budoucím prvňákům chybí v přípravě. Plánovaná setkání potvrdila České televizi většina oslovených škol. Slibují si možnost vyváženě rozdělit žáky do tříd, vytipovat dodatečné odklady nebo odhadnout počty potřebných asistentů pedagoga.

Prodloužil bych víkend na tři dny a zkrátil výuku na čtyři dny v týdnu – konstatuje s jistou nadsázkou prezident Asociace základních škol Michal Černý. Nikdo mimo školství si totiž podle něho neumí představit, jak je většina učitelů, dětí i rodičů ve skutečnosti vyčerpána. V březnu to bude už rok, co školy žijí v režimu, který jim nadiktovala pandemie. Jak velké dopady bude tohle vše mít na školy, až se do nich žáci opět vrátí, a budou vůbec ještě takové, jaké byly? Co jim covid vzal a co naopak dal, bilancuje za základní školy prezident asociace Černý a za ty střední předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR Renata Schejbalová.

Některé družiny zůstávají žákům otevřené i po skončení školního roku. Základní školy tak chtějí už tradičně ulevit pracujícím rodičům. Podle ředitelů a ředitelek, které Česká televize oslovila, se taková pomoc letos může hodit ještě víc než v předchozích letech. A to hlavně rodičům, kteří museli být v době nouzového stavu s dětmi doma a nyní si už nemůžou v práci dovolit další výpadek. Délka letního programu v družinách se liší, někde ho nabízí na dva týdny, jinde po celé prázdniny.

Podle ministerstva školství by učitelé při současném on-line vyučování neměli využívat hodnocení jako formu nátlaku. Místo známkování by měli děti hodnotit slovně a dávat jim na výběr z různě obtížných úkolů. Při zadávání práce by měly školy zohledňovat časové možnosti rodin. V Lánech kvůli epidemii jednal poradní tým prezidenta Miloše Zemana, přizváni byli ministři vnitra a obrany Jan Hamáček (ČSSD) a Lubomír Metnar (za ANO) a policejní prezident Jan Švejdar. Na tiskové konferenci ministři uvedli, že prezident a jeho poradci podpořili opatření proti koronaviru.

Před třiceti lety se v Československu začali aktivizovat studenti. Založili nezávislé studentské organizace či informační středisko, vydávali časopisy a pořádali diskusní fóra. Na přelomu léta a podzimu se mezi nimi začala rodit i myšlenka uspořádat 17. listopadu velkou demonstraci.