Psychiatrická nemocnice

Psychiatrická nemocnice v Dobřanech na Plzeňsku stále nemá dost lékařů. Nejde jen o psychiatry a psychology, nedostává se jí ani internistů, neurologů nebo doktorů dalších specializací. Řešení do budoucna se dobřanská léčebna snaží zajistit ve spolupráci s plzeňskou Lékařskou fakultou. Medikům nabízí stipendium i náborový příspěvek.

Nejzápadnější část Ukrajiny útoky prakticky nezasáhly, dopady války jsou ale patrné i tam. Třeba v psychiatrické léčebně nedaleko Užhorodu, kde pomáhali přijímat pacienty z evakuovaných oblastí. V současnosti se jedná o několik stovek mužů.

Mladí lékaři Psychiatrické nemocnice v Kroměříži se přidali ke kritice ředitele nemocnice Pavla Poláka. V otevřeném dopise ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi (TOP 09) a řediteli nemocnice napsali, že v Poláka nemají důvěru a za jedinou reálnou možnost považují jeho odvolání.

Napětí v Psychiatrické nemocnici Kroměříž dál trvá. Nezmírnilo ho ani pondělní jednání ředitele Pavla Poláka na ministerstvu zdravotnictví, ani schůzka vedení nemocnice se zaměstnanci. Kvůli sporům podalo výpověď šest primářů, jedenáct atestovaných lékařů a tři kliničtí psychologové, tedy víc než polovina nejzkušenějších lékařů.

Výpověď části lékařů Psychiatrické nemocnice Kroměříž (PNKM) považuje ředitel zařízení Pavel Polák za hrubý nátlak. Skupina sedmnácti lékařů z celkových padesáti podle něj svým nátlakovým chováním vytváří paniku mezi zaměstnanci, uvedl v tiskové zprávě, kterou ve čtvrtek zveřejnil na webu nemocnice. Část zdravotníků PNKM podala výpověď ve středu. Své rozhodnutí zdůvodnila spory s ředitelem, jehož přístup k psychiatrii podle nich představuje přímé ohrožení péče o pacienty.

Z Psychiatrické nemocnice Kroměříž chce odejít kvůli sporu s ředitelem část lékařů – ve středu podali výpovědi. Ředitele Pavla Poláka viní, že neodborně zasahuje do léčebného procesu, jeho přístup k psychiatrii označili za přímé ohrožení péče o pacienty. Ministerstvo zdravotnictví se chce situací v Kroměříži zabývat a vyřešit ji v horizontu několika dnů.

Lékaři a další zdravotníci v dětských psychiatrických nemocnicích nejsou s dětmi podle zjištění ombudsmana Stanislava Křečka zvyklí mluvit o jejich hospitalizaci nebo průběhu léčby. Dětští pacienti se tak stávají pouhým objektem péče, což může ovlivnit jak průběh, tak i úspěšnost jejich léčby, míní. Pracovníci kanceláře veřejného ochránce práv absolvovali návštěvy v pěti psychiatrických nemocnicích, souhrnnou zprávu z návštěv Křeček zveřejnil na svém webu.

Soud ve středu uložil bývalému pražskému policistovi výjimečný trest 28 let vězení mimo jiné za vraždu sousedky a následné založení požáru v panelovém domě v Modřanech. Součástí verdiktu, který není pravomocný, je i protidrogové a sexuologické léčení v ústavní formě. Šestatřicetiletý muž totiž znásilnil několik žen včetně vlastní matky a i vraždu podle znalců spáchal kvůli své deviaci. Obžalovaný tvrdí, že v době skutků byl nepříčetný kvůli pervitinu. Sexuální úchylku popírá.

Psychiatrické nemocnice napříč republikou omezují svůj provoz pod náporem covid pozitivních pacientů a zaměstnanců. Pro nakažené vznikají karanténní oddělení, nemocnice přestávají přijímat pacienty na neakutní hospitalizace a ruší terapie i některé programy. ČT to potvrdilo šest největších psychiatrických nemocnic. Většina českých psychiatrických zařízení také zavedla částečný nebo úplný zákaz návštěv. Ten by se ale mohl v některých případech uvolnit alespoň na Vánoce.

Olomoucký vrchní soud snížil bývalé staniční sestře Psychiatrické nemocnice v Brně Alexandře Formánkové za dlouhodobé okrádání pacientů trest ze sedmi na pět let. Vyhověl tak ženinu odvolání. Původně byla žalována za škodu velkého rozsahu, ale podle novely trestního zákoníku se hranice škody posunula. Formánková pacienty během sedmi let připravila o zhruba čtyři miliony korun, o další téměř dva a půl milionu korun ještě další lidi, od kterých si půjčovala.

Strach z covidu, ze ztráty blízkých nebo zaměstnání řešili specialisté v ordinacích často. S psychikou lidí zamávaly také následky bouřek nebo ničivé tornádo. Zároveň pandemie podle odborníků ukázala, že duševní zdraví je stále podceňované v prevenci i péči.

Psychiatrickou nemocnici Kosmonosy ochromil kyberútok. Počítačová síť nefunguje, ale péče o pacienty tím není podle ředitelky Dany Kolářové ohrožena. Útok vyšetřují krajští kriminalisté jako trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací.

V Brně vzniklo druhé centrum duševního zdraví na pomoc psychicky nemocným. Na jeho vzniku spolupracuje Psychiatrická nemocnice Brno a sdružení Práh, které už jedno centrum v Brně provozuje. Projekt je součástí reformy psychiatrické péče. Jeho cílem je poskytovat lidem pomoc v terénu a jejich domácím prostředí, čímž se sníží nebo zkrátí počet hospitalizací.

Vedení domova pro zdravotně postižené ve Vejprtech podezírá tři klienty ze způsobení požáru, při kterém v neděli zemřelo osm lidí. Tito klienti byli z preventivních důvodů převezeni do psychiatrické léčebny, oznámil v pátek ředitel městských sociálních služeb Viktor Koláček. Policie případ vyšetřuje jako obecné ohrožení z nedbalosti.

Personál čtyř z jednadvaceti psychiatrických nemocnic v Česku prošel školeními Světové zdravotnické organizace (WHO) kvůli používání omezujících prostředků na pacienty. Další zdravotníci se budou vzdělávat elektronicky. V roce 2017, z nějž pochází poslední zveřejněná data Ústavu zdravotnických informací a statistiky, bylo 57 tisíc hospitalizací pro psychiatrické diagnózy, čtvrtina z nich souvisela s užíváním drog.

Závážnými problémy trpí podle ombudsmanky Anny Šabatové systém ochranné léčby v České republice. Týká se lidí, kteří se dopustili trestného činu ve stavu úplné nebo částečné nepříčetnosti. Jejich léčení podle ní postrádá propracovaný zákonný rámec, chybějí peníze i personál a zařízení jsou přeplněná. Výsledkem může být snižování bezpečnosti pacientů i personálu.

Anna Kroftová, která loni v březnu v nočním klubu v Plzni polila dva muže a ženu kyselinou sírovou, si odpyká šest let ve vězení. Rozhodl tak pražský vrchní soud, který zamítl její odvolání a potvrdil srpnový rozsudek plzeňského krajského soudu. Žena se k činu přiznala, prý ale nevěděla, že použila žíravinu. Středeční rozhodnutí je pravomocné. Napadení utrpěli popáleniny, museli podstoupit několik operací.

Detenční zařízení v Česku jsou téměř plná. Pro odsouzené, kteří kvůli psychické nemoci nemohou být v běžné věznici, zbývá jedno poslední volné místo. První takový ústav vznikl před deseti lety v Brně. Právě ten se ještě letos rozšíří. Další by měly vzniknout v Praze na Pankráci a ve středočeských Jiřicích.

Policie odložila případ bombového útoku v budově radnice v Rýmařově na Bruntálsku. Útočník nebyl podle znaleckého posudku příčetný, a proto nemůže stanout před soudem. Policie podezřelého muže zadržela krátce po útoku a byl převezen do psychiatrické léčebny. Nadále zůstává v péči lékařů.