Přemysl Otakar II.

Ostatky nalezené v kostele na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích patří prvnímu převorovi českobudějovického kláštera dominikánů Jindřichu Librariovi. Potvrdil to výzkum, jehož závěry v pátek, v den 758. výročí založení města, představili zástupci tamního biskupství, magistrátu a archeologové. Převor byl podle dochovaných legend zpovědníkem a důvěrníkem krále Přemysla Otakara II., který byl zakladatelem města.

Po pěti letech uvidí veřejnost české korunovační klenoty. Z příslušné komory je už vyzvedlo sedm klíčníků. Zájemci si budou moct klenoty, ale třeba také lebku svatého Václava, prohlédnout od úterní deváté hodiny ráno. Klenoty se prezident Miloš Zeman rozhodl ukázat veřejnosti u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky. Netradičně budou k vidění v katedrále svatého Víta. Naposledy se tak stalo v roce 1955. Pro výstavu neplatí žádné rezervace ani časové vstupenky.

Sociální sítě zaplavily v posledních dnech zdánlivě vážně míněné příspěvky o chystaném připojení ruské Kaliningradské oblasti k České republice. Satira se objevila poté, co Moskva po nelegálních referendech oznámila „návrat“ okupovaných ukrajinských oblastí do Ruska. Vtip kritizovala některá ruská média, která ho vzala vážně.

Přesně před sedmi sty lety zemřel Dante Alighieri. V exilu, v němž nuceně strávil téměř polovinu života, vyhnán z rodné Florencie kvůli sporu s papežem. Na tento spor se už zapomnělo, na Danteho ale ne. V roce 2017 z jeho díla současný papež citoval při svém prvním videorozhovoru s posádkou Mezinárodní vesmírné stanice. Jak rozumíte verši Danta Alighieriho, že láska „hýbe sluncem i všemi hvězdami“? zeptal se. Názor na postřeh významného italského básníka se nedozvěděl, ruský kosmonaut odvětil, že si do vesmíru přibalil Malého prince.

Poprava sedmadvaceti pánů zakončila povstání českých stavů. Tím začala i takzvaná doba pobělohorská. Ta se označuje často jako období temna, podle odborníků je toto označení však velmi nepřesné. Symbolická forma trestu v podobě staroměstské exekuce naopak podle historiků mohla zanechat v Českých zemích řadu odkazů – tím je například tendence se nebouřit nebo zasetí myšlenky pro náboženskou vlažnost, kterou vnímáme i dnes.

Středověké Vánoce se v českých zemích nesly ve znamení hojnosti a štědrosti. Na plném stole často nechyběla vánočka, houbový kuba či pivo. Rozšířené byly také rituály. Některé z nich navazovaly na dávné pohanské zvyky, které se církev snažila v předchozích staletích vymýtit. Vánoční stromky tehdejší lid ještě nezdobil.

Jihočeští vědci zjistili, že lidské ostatky nalezené v českobudějovickém klášteře dominikánů nepatří jeho prvnímu převorovi Jindřichu Librariovi. Kosti náleží minimálně třem jiným lidem. Nejstarší ostatky jsou ze 14. století, přičemž Librarius, zpovědník a důvěrník krále Přemysla Otakara II., zemřel v roce 1281. V klášteře odborníci objevili další dřevěnou schránku s kostmi, kterou chtějí prozkoumat. V úterý o tom informovali vědci a zástupci církve.

Jedno století se vyhýbalo české divadlo hře Sláva a pád krále Otakara od rakouského dramatika Franze Grillparzera. Dílo z roku 1985 totiž sloužilo jako habsburská propaganda a českého krále Přemysla Otakara II. líčí v nepříznivém světle. Nyní kontroverzní hru uvedlo pražské Divadlo Komedie v režii a úpravě Michala Háby.

Archeologové v Českých Budějovicích vyzvedli dřevěnou schránku, v níž jsou pravděpodobně ostatky Jindřicha Libraria – prvního převora českobudějovického kláštera dominikánů, zpovědníka a důvěrníka krále Přemysla Otakara II. Průzkum inicioval kardinál Dominik Duka, který se akce v klášteře na Piaristickém náměstí osobně zúčastnil. Z počátku 20. století existuje seznam předmětů, které ve schránce jsou.

Archeologové objevili při záchranném výzkumu a geofyzikálním průzkumu kláštera na českobudějovickém Piaristickém náměstí dřevěnou schránu. Podle přiložených dokumentů obsahuje ostatky Jindřicha Libraria, který byl podle legend zpovědníkem a důvěrníkem krále Přemysla Otakara II.