Veřejné mínění

Nízká podpora KDU-ČSL v průzkumech veřejného mínění místopředsedu sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) netěší. Je si vědom toho, že jde o dlouhodobý trend. Strana podle něj musí začít dělat razantní kroky a změny. Je třeba pokračovat třeba v tom, co dělá ministr práce a šéf KDU-ČSL Marian Jurečka, tedy třeba reforma sociálních dávek, podotkl v Interview ČT24. Součástí koalice SPOLU chtějí dle Bartoška lidovci zůstat, mělo by je v ní ale být více slyšet. Varianta slučovacího sjezdu například s ODS podle něj nepřipadá v úvahu.

Lidé hodnotí práci prezidenta, parlamentu a vlády hůře než před rokem. Prezident Miloš Zeman od nich dostal průměrně za čtyři a podle agentury STEM je to nejhorší hodnocení, které mu veřejnost za dobu jeho působení ve funkci vystavila. Vláda si stejně jako premiér a parlament za svou činnost vysloužila od lidí průměrnou známku 3,8. Respondenti hodnotili například také zdravotnictví.

Od konce léta se mění nálady v ruské společnosti a narůstá počet lidí, kteří se kloní k začátku mírových rozhovorů s Ukrajinou. Vychází to z průzkumů veřejného mínění v ruské společnosti od centra Levada, které prezentoval portál Re:Russia. Na sociálních sítích si stěžují ruští mariňáci a ve Voroněži protestují příbuzní mobilizovaných mužů, kteří zemřeli na frontě.

Češi patří v rámci Evropské unie k národům, které nejpozitivněji hodnotí vzájemnou solidaritu členských zemí v době pandemie nemoci covid-19. Negativněji než většina dalších vidí Češi vývoj ve své vlastní zemi. Vyplývá to z unijního průzkumu Eurobarometr, který zveřejnil Evropský parlament. Podle měření nevládní organizace GlobSec Češi v regionu střední a východní Evropy patřili k největším kritikům své vlády v souvislosti s pandemií.

Návrh komunistů, aby novináři veřejnoprávních médií podávali majetková přiznání, překvapivě podpořila ministryně spravedlnosti i někteří poslanci vládního hnutí ANO. Kabinet Andreje Babiše přitom stejný návrh odmítl. Podle KSČM redaktoři České televize a Českého rozhlasu ovlivňují veřejné mínění a jsou placeni z veřejných peněz, proto by měli stejně jako třeba poslanci nebo starostové přiznávat majetek.

Necelý týden zbývá do nejsledovanějšího volebního klání na planetě. Prezident Spojených států Donald Trump i jeho vyzyvatel Joe Biden za sebou mají týdny kampaní i televizní debaty. V médiích se propírají předvolební průzkumy, které favorizují demokratického kandidáta. Predikce se před čtyřmi lety povětšinou spletly, když předvídaly vítězství Hillary Clintonové. To automaticky neznamená, že současné průzkumy nejsou věrohodné, ale ne všechny sondáže jsou zpracovány kvalitně. Jak poznat zodpovědně zpracovanou předvolební studii a které metody mají vyšší šanci trefit vítěze voleb?

Poslední průzkum veřejného mínění potvrdil, že Rusové chtějí změny. Přání se týká dokonce i politického systému jako celku. Kreml na výsledky reagoval slovy, že neví, nakolik jsou důvěryhodné. Za sondáží stojí vlivné a respektované Centrum Levada.

Většina Britů se domnívá, že násilí vůči poslancům nebo při demonstracích má smysl, pokud by přineslo jimi preferované řešení situace kolem brexitu. Plyne to z průzkumu veřejného mínění, který uskutečnily Edinburghská a Cardiffská univerzita. Ten také ukázal, že většina zastánců odchodu z EU je ochotná obětovat jednotu Spojeného království i ekonomickou prosperitu.

Už několik dní protestují tisíce lidí v ruském Jekatěrinburgu proti stavbě pravoslavného chrámu. Církev a radnice chtějí novým kostelem připomenout založení města, mnohým obyvatelům se ale nelíbí, že stavbě má ustoupit oblíbený park. Do sporu se vložil i šéf Kremlu Vladimir Putin. Hlava státu navrhuje situaci vyřešit průzkumem veřejného mínění, lidé se ale obávají manipulací.

Rusko se pokouší ovlivňovat veřejné mínění v Česku a šířit svou verzi událostí, často pomocí lživých zpráv. V rozhovoru s Jakubem Železným v Událostech, komentářích to řekl Vojtěch Bahenský, spolupracovník výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky a odborník na hybridní hrozby. Podle něj je spor mezi prezidentem Zemanem a BIS obrovským problémem a přispívá k rozvracení společnosti.

Bývalý právník Donalda Trumpa Michael Cohen financoval v roce 2015 pokusy ovlivnit průzkumy veřejného mínění ve prospěch budoucího prezidenta. Napsal to ve čtvrtek list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na soudní dokumenty v Cohenově kauze. Právník byl loni v létě obviněn z porušení zákona o financování volební kampaně a z bankovních a daňových podvodů, v prosinci byl odsouzen ke třem letům vězení.