Monarchie

Britská princezna Kate má rakovinu a podstupuje chemoterapii. Oznámila to v pátek ve videu, které zveřejnil Kensingtonský palác. Oznámení přišlo po týdnech spekulací o jejím zdravotním stavu. V lednu byla hospitalizována kvůli blíže nespecifikované operaci břicha a od té doby se neobjevovala na veřejnosti.

Rakovina britského krále Karla III. zasáhne do jeho veřejných vystoupení a povinností, panovník ale bude pokračovat v administrativní práci nebo soukromých schůzkách. Část povinností by měl převzít následník trůnu princ William, zahraniční cesty krále se pravděpodobně odloží, případně zcela zruší.

Dánská královna Margrethe II. v neděli abdikovala. Králem se stal její syn Frederik. Na trůn nastoupil poté, co se trůnu vzdala jeho matka. Třiaosmdesátiletá panovnice byla hlavou Dánska od roku 1972. Ohlášenou abdikaci podepsala na setkání s vládním kabinetem v den 52. výročí svého nástupu na trůn.

Následnice španělského trůnu, princezna Leonor, v úterý, v den svých 18. narozenin, formálně vstoupila do centra pozornosti přísahou věrnosti španělské ústavě. Obřad v madridské budově parlamentu stvrdil, že se stane královnou po svém otci, králi Filipovi VI., za předpokladu, že její otec nebude mít další mužské potomky.

Britský panovník Karel III. slaví první ceremoniální narozeniny. V Londýně se kvůli tomu sešly tisíce přihlížejících. Hlavní částí oslav byla vojenská přehlídka, na které se představilo přes čtrnáct set vojáků. Ceremoniálu se zúčastnilo i na čtyři sta hudebníků a dvě stě koní. Členové královské rodiny příznivce pozdravili z balkonu Buckinghamského paláce, odkud také pozorovali průlet letounů RAF.

Jordánsko zažilo velkolepou svatbu korunního prince Husajna a dcery saúdskoarabského magnáta. Na rozdíl od evropských monarchií jde nejen o společenskou, ale i politickou událost. Podle agentury AP tento sňatek osvěžuje image jordánské monarchie a mohl by zemi, která je ceněna pro svou dlouhodobou stabilitu, pomoci navázat strategické partnerství se Saúdskou Arábií. Přestože Jordánsko nemá ropu a nedokáže obyvatelům poskytnout trvalý blahobyt, přežilo sto let v neklidné části Blízkého východu.

Britský král Karel III. byl ve Westminsterském opatství před zraky celého světa korunován. Arcibiskup z Canterbury Justin Welby mu za zvolání „Bůh ochraňuj krále!“ nasadil na hlavu korunu svatého Eduarda. Krátce předtím byly králi, který seděl na sedm set let starém dubovém trůnu, předány symboly jako meč, žezlo a jablko. Po Karlovi III. korunoval arcibiskup také královu choť Camillu. Královský pár se následně přesunul zlatým kočárem v doprovodu tisíců vojáků zpět do Buckinghamského paláce, z jehož balkonu pozdravil veřejnost.

„Moje prababička byla milenkou vašeho pradědečka, co vy na to?“ zeptala se údajně Camilla Charlese a nastartovala běh událostí v britské královské rodině. Mnohými byla nenáviděna jako osoba, která rozbila Charlesovo manželství s princeznou Dianou. Veřejnost si ale nakonec získala. Nyní stojí královna manželka Camilla po boku britského panovníka Karla III. Plné přijetí ze strany zesnulé panovnice Alžběty II. trvalo delší dobu, v posledních letech života ale Camillu jednoznačně podporovala.

Svačina během mše, zákaz vstupu pro manželku, ceremonie za halíř nebo ikonické živé vysílání. Korunovační obřad pro panovníky Anglie, Skotska, Velké Británie a Spojeného království je starý více než tisíc let. Dříve šlo o nezbytnou etapu na cestě stát se králem či královnou. Nyní panovník podle zákona nastupuje ihned po smrti svého předchůdce. Obřad ale zůstává důležitou událostí. Král Karel III. bude čtyřicátým vládnoucím panovníkem korunovaným ve Westminsterském opatství. To je místem pro tento rituál od roku 1066.

Centrum Londýna se už naplno připravuje na sobotní korunovaci krále Karla III. Podle posledních průzkumů ale více než polovinu britské veřejnosti ceremoniál vůbec nezajímá. Část Britů není spokojena se samotnou monarchií – každý pátý dotázaný by žil raději v republice.

Historická koruna svatého Eduarda, která je v Anglii už více než 350 let ústředním prvkem korunovace panovníků, byla odvezena z londýnského Toweru, kde je obvykle vystavena jako součást korunovačních klenotů. V nadcházejících týdnech bude upravena pro korunovaci krále Karla III., která se uskuteční v květnu příštího roku

Velká Británie pondělním státním pohřbem definitivně uzavřela sedmdesátiletou éru panování královny Alžběty II. Obřady v Londýně a ve Windsoru skončilo v zemi období smutku, vlajky na vládních budovách se vrátily na vrcholy stožárů, v Londýně se uklízí a před královskými rezidencemi mizí hromady květin, které lidé zesnulé královně v předchozích dnech přinesli.

Už týden vzdávají Britové hold své zesnulé královně Alžbětě II. Fronta lidí, kteří se chtějí přijít poklonit její rakvi vystavené ve Westminsterském paláci, dosahovala ve čtvrtek dopoledne téměř pěti kilometrů. Všechny královské budovy, pozemky a památky zaplavují tisíce smutečních kytic. Spontánní pietní místa vznikají i v parcích a v ulicích měst.

Smuteční kolona vezoucí rakev s královnou Alžbětou II. dorazila zhruba po šestihodinové cestě ze skotského zámku Balmoral do Edinburghu. Rakev až do pondělí zůstane v paláci Holyrood, který je oficiálním sídlem britského panovníka ve Skotsku. Podél silnic, kudy smuteční kolona projížděla, stály tisíce lidí, další tisíce Britů čekaly na královnu v Edinburghu. V neděli mezitím proběhlo slavnostní prohlášení Karla III. novým králem ve Walesu, Skotsku a Severním Irsku, později také na Gibraltaru. Proklamace o jeho nástupu na trůn zazněla den poté, co ho jako panovníka oficiálně prohlásila Nástupnická rada v Londýně.

Nástupnická rada v sobotu oficiálně oznámila úmrtí královny Alžběty II. a prohlásila Karla III. novým britským králem. Oznámení poprvé v historii vysílala televize. Prohlášení jako první podepsal korunní princ William, následovaný Karlovou manželkou, královnou Camillou, a britskou premiérkou Liz Trussovou. Karel III. se stal králem automaticky ihned po smrti Alžběty II., sobotní ceremoniál to ale oficiálně potvrdil. Karel III. pověření přijal a složil tradiční přísahu britských panovníků, že bude ochraňovat Skotskou církev.

Alžbětinská éra skončila. Po smrti královny Alžběty II. se novým panovníkem Spojeného království a dalších 15 nezávislých států sdružených ve Společenství národů stal její syn Charles, který si zvolil panovnické jméno Karel III. Na trůn usedl po rekordně dlouhé době strávené v roli následníka trůnu, prince z Walesu. Úkolu, na který se připravoval celý život, se ujímá v 73 letech.

S úmrtím královny Alžběty II. se panovníkem automaticky stal její syn, dříve princ Charles, dnes už král Karel III. Jeho dosavadní místo přebere králův prvorozený syn William. Ve svém prvním projevu Karell III. oznámil, že Williamovi udělí titul prince z Walesu. Automaticky jej následník trůnu nezískává. Linie nástupnictví se posunula kupředu poprvé po více než sedmdesáti letech a za tu dobu doznal změn i systém následnictví.

S nástupem svého manžela Karla III. na trůn se Camilla stává královnou manželkou. Právě otázka jejího titulu byla ve Spojeném království řadu let předmětem diskusí. Jindy samozřejmá věc – tedy že králova choť bude královnou – byla v případě rozvedené Camilly zamotanější.

Alžběta II. byla nenápadnou panovníci, která svou práci vykonávala poctivě. Dokázala si politiky okolo sebe získat svou osobností, šarmem, ale i vtipem, zavzpomínal v Devadesátce ČT24 odborník na protokol a expert na královské rodiny Jindřich Forejt.  Přiznal, je pro něj nezvyk mluvit o britské panovnici v minulém čase, zároveň vyzdvihl, že odešla i královna Kanady, Austrálie, Nového Zélandu; jejích poddaných je tedy mnohem více než jen na Britských ostrovech.

Přestože se během své vlády vydala na devět desítek oficiálních zahraničních cest a stala se nejzcestovalejší hlavou státu v historii, do České republiky přijela Alžběta II. jedinkrát. Koncem března 1996 zavítala do Prahy a Brna na pozvání prezidenta Václava Havla a strávila zde se svým manželem princem Philipem tři dny. Šlo o první a jedinou oficiální návštěvu britského panovníka v Česku.

Život a vládu Alžběty II. sledovaly zprvu rozhlasové mikrofony, později se přidaly i televizní a filmové kamery. Prostřednictvím rozhlasu se obrátila na veřejnost už jako mladá princezna. Z Alžbětiny korunovace v roce 1953 vysílala televize BBC přímý přenos, který se stal milníkem v historii médií. V pozdějších letech neváhala panovnice před kamerami poodhalit svůj smysl pro humor. Zahrála si samu sebe ve skeči s Jamesem Bondem nebo pozvala na čaj pohádkového medvídka Paddingtona.

Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. Informaci o úmrtí večer zveřejnil královský palác. Novým panovníkem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska se stal její syn princ Charles. Ve svém prvním prohlášení jako král Karel III. uvedl, že truchlí kvůli odchodu vážené panovnice a milované matky. Alžběta II. zemřela na skotském zámku Balmoral, kam za ní během čtvrtka přijeli členové rodiny. Ještě v úterý královna plnila své pracovní povinnosti, když jmenovala do funkce premiérku Liz Trussovou.

Okamžikem skonu královny Alžběty II. se rozběhl desítky let připravovaný plán nazvaný „Operace London Bridge“, kterým se řídí britská ministerstva, londýnská metropolitní policie, veřejnoprávní média i ostatní země Společenství. O některých detailech rozhodovala sama Alžběta II., další schválil její syn a nový král, Karel III.

Od okamžiku, kdy jí arcibiskup z Canterbury při korunovaci v červnu 1953 pomazal čelo svěceným olejem, považovala Alžběta II. svou panovnickou roli za svátost. Celý život se řídila slibem, který dala už o svých 21. narozeninách – sloužit britskému lidu a impériu. Společnost, kultura i politika se za tu dobu nesčetněkrát změnily, impérium se rozpadlo, ale Alžběta svému slibu dostála. Zemřela ve věku 96 let, ve službě svému lidu.