Třicetiletá válka

Archeologové v Německu zkoumají pozůstatky muže, který měl místo ruky kovovou protézu. Žil před stovkami let, jeho náhradní umělá končetina patří k těm nejdůmyslnějším, které vědci zatím popsali.

Sto let uplynulo letos od objevu takzvaného přerovského pokladu. Při bourání budovy v centru města narazili v srpnu 1923 stavebníci na výklenek, který ukrýval bezmála 2 400 stříbrných a zlatých mincí. Dodnes jde o jeden z největších pokladů z období třicetileté války nalezených na českém území. Přerovské Muzeum Komenského ho teď poprvé vystavuje v kompletní podobě.

Zlín si připomíná 700 let od první písemné zmínky o městě. Poprvé byl zmíněn 28. února 1322 v kupní smlouvě, kdy královna vdova Eliška Rejčka kupuje část panství, které zahrnovalo městečko Zlín. V hlavním sále zlínského zámku město vystavilo věrnou kopii uvedené listiny. Na pondělní večer připravilo i besedu s historiky a ve zlínském kostele svatého Filipa a Jakuba mši.

Přesně před 400 lety se na Staroměstském náměstí odehrálo jedno z nejkrvavějších „divadel“ v dějinách Prahy. Poprava 27 českých pánů, kteří se podíleli na stavovském povstání, byla nevídaná svou krutostí a také počtem popravených. Cílem exekuce bylo zastrašit politické protivníky od jakéhokoliv dalšího pokusu o zisk moci. Zároveň tímto krokem Ferdinand II. rázně signalizoval Evropě, že má situaci ve svých zemích už pevně v rukou.

Před 370 lety vydal císař Ferdinand III. příkaz k odstranění šibenice ze Staroměstského náměstí, v centru Prahy ji vystřídal Mariánský sloup. Jen nedlouho předtím se na náměstí odehrála poprava 27 českých pánů, během třicetileté války na popravišti potupili nepřátelští vojáci i jeden ze symbolů státnosti, Palladium země české. S odstraněním šibenice ale nezmizel trest smrti. Odnětím života trestali nacisté i komunisté a přes odpor jej několikrát podepsal Tomáš Garrigue Masaryk. K jeho zrušení došlo v roce 1990.

Jeden z nejvýznamnějších učenců v české historii Jan Amos Komenský žil v nelehké době, kterou desítky let ovlivňovala náboženská válka mezi katolíky a protestanty. Kvůli ní musel Komenský opustit i rodnou Moravu, kam se nikdy nevrátil. Evropou se v té době také šířil mor, který zapříčinil smrt mnoha Komenského blízkých. Učenec už tehdy prosazoval dodržování pravidel, která měla zabránit šíření nákazy. V rozjitřené době, kdy řada lidí vyháněla nakažené do lesů, ale hlavně vyzýval k soucitu a pomoci nemocným. Učitel národů zemřel 15. listopadu 1670.

V Aleji Českých exulantů nedaleko bojiště na Bílé hoře je od neděle k vidění Kříž smíření. Ceremoniál jeho odhalení se konal v den výročí bitvy z roku 1620. Autorem kříže je německý benediktýnský mnich a umělecký kovář Abraham Fischer. Odhalení předcházely ekumenické nešpory. Akci uspořádaly Česká biskupská konference, Ekumenická rada církví a bělohorský klášter benediktinek.

Před čtyřmi sty lety, 8. listopadu 1620, se na Bílé hoře poblíž Prahy střetlo vojsko českých stavů se spojenými armádami Katolické ligy a císaře Ferdinanda II. Půldruhé hodiny trvající bitva zpečetila osud protihabsburského povstání a ukončila první fázi třicetileté války.

Na Staroměstském náměstí v centru Prahy se tyčí napodobenina Mariánského sloupu ze 17. století. Navrácení monumentu, který původně vznikl jako poděkování za ochránění Prahy před švédskými vojsky, vyvolávalo mezi lidmi spory. Zastánci obnovy považují sloup za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců je sloup symbolem habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země. Umístění kopie sloupu v lednu po dlouhé debatě nakonec schválili pražští zastupitelé.

Ve Ždánickém lese, který se rozkládá jihovýchodně od Brna, našli amatérští hledači kovů zlatý nákrčník. Šperk pochází patrně z mladší nebo pozdní doby římské, která se datuje zhruba do třetího a čtvrtého století našeho letopočtu. Pro archeology je nález záhadou, na místě totiž nenašli žádné další archeologické stopy, které by mohly důvod uložení a původ nákrčníku vysvětlit.

Po izolaci desítek milionů lidí v Číně došlo na rozsáhlou karanténu i v Evropě. Italská vláda kvůli šíření nového koronaviru uzavřela oblast s 16 miliony lidí. Jde sice o jedna z nejrozsáhlejší karanténních opatření v dějinách, ale ne první a zatím ani ne nejdelší. A i Evropa se s nimi v historii musela vypořádávat.

Na pražském Staroměstském náměstí začal archeologický průzkum, který je nutný před stavbou nového mariánského sloupu – napodobeniny původního, strženého v roce 1918. Sloup s Pannou Marií by měl na náměstí stát v září.

Jeden ze dvou největších obrazů v Česku, dioráma Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648, je zrestaurovaný. Muzeum hlavního města Prahy obnovený obraz v Bludišti na Petříně představí veřejnosti ve středu 28. srpna. České televizi to potvrdila mluvčí muzea Olga Šámalová. Obnova obrazu trvala čtyři roky, během nichž restaurátoři celý výjev očistili, opravili trhliny a nanesli ochranný lak.

Židovské nápisy z kurovické tvrze pochází podle hebraisty Jaroslava Achaba Haidlera z doby, kdy na Moravu přišel významný rabín. Většina Židů byla v té době vzdělaná, není proto překvapivé, že naposledy odhalený nápis ve výšce 110 centimetrů nad zemí nenapsal dospělý, ale dítě. I dívky v té době uměly číst a psát, dodal hebraista v pořadu Události, komentáře.

Mariánský sloup by se na pražské Staroměstské náměstí měl vrátit, jde o krásné dílo a základ českého baroka, tvrdí autor kopie sloupu Petr Váňa. Naopak podle religionisty a signatáře petice proti obnově Ivana Štampacha sloup symbolizoval vítězství habsburské monarchie a nadvládu nad Čechy, proto je zbytečné se k němu vracet. Diskutovali o tom v Událostech, komentářích.

Před 370 lety začalo největší obléhání Prahy v dějinách metropole. Třicetiletá válka už se sice chýlila ke konci, hlavní město ale nejtěžší boje teprve čekaly. Švédové vtrhli do Prahy v půl třetí ráno 26. července 1648 a město obléhali až do začátku listopadu. Přesto dokázali Pražané na sklonku války zmobilizovat síly a město ubránili. Ztráty na majetku i na životech ale byly značné. Zmizela i cenná umělecká díla, z nichž je většina dodnes majetkem Švédska.

Komplikovaná mírová jednání, jejichž výsledkem byl roku 1648 konec třicetileté války, zachytí nový film na hraně dokumentu a hraného dramatu. Mezinárodní koprodukční projekt České televize nazvaný Mírotvůrci právě vzniká ve studiích na Kavčích horách. Poprvé se představí v říjnu, na kulaté 370. výročí uzavření Vestfálského míru.

Před čtyřmi sty lety došlo k vyhození královských místodržících z oken Pražského hradu. Defenestrací začalo české stavovské povstání, které přerostlo v třicetiletou válku, jež zasáhla celou Evropu. Události roku 1618 a jejich následky připomíná hraný film Bůh s námi – od defenestrace k Bílé hoře. Snímek s Karlem Dobrým a Terezou Hofovou v hlavních rolí uvede v televizní premiéře ČT1 v neděli 13. května od 20:15.

Do časů třicetileté války se vrací koprodukční dokudrama Age of Iron. Devastující konflikt mezi katolíky a protestanty, který poznamenal celou Evropu, začal povstáním stavů v zemích Koruny české a proslulou defenestrací na Pražském hradě. Záběry do úvodního dílu historického seriálu Age of Iron vznikají přímo v katedrále svatého Víta. Na dokumentárním seriálu s hranými pasážemi se společně s televizními stanicemi ARTE a ZDF podílí také Česká televize.