Geert Wilders

Vyšetřování, které vedou české zpravodajské služby kvůli ruské propagandistické síti, jež měla platit unijní politiky, je velmi znepokojivé. Řekl to nizozemský premiér Mark Rutte s tím, že případem se zabývají i tamní zpravodajské služby. České úřady uvedly, že byly peníze poskytnuty politikům v Nizozemsku, Belgii, Německu, Francii, Maďarsku a Polsku výměnou za šíření ruské propagandy, informoval nizozemský list NL Times.

V mnoha zemích Evropy se naskýtají v poslední době podobné pohledy na nespokojené farmáře jedoucí v kolonách traktorů do velkých měst, kde protestují proti podmínkám v zemědělství. Takto se ve čtvrtek shromáždili u Evropského parlamentu v Bruselu, ale přidávají vrásky na čele i představitelům ve Francii, Portugalsku, Polsku, Rumunsku nebo Lotyšsku. Stížnosti farmářů přitom znějí velmi podobně: náklady a daně, extrémní počasí, levný dovoz nebo byrokracie. Francouzský prezident Emmanuel Macron jim dal ve čtvrtek za pravdu: evropský zemědělský sektor podle něj potřebuje hluboce změnit svá pravidla. Tématu se budou věnovat i páteční Události, komentáře s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL), europoslancem Martinem Hlaváčkem (ANO) a agrárním analytikem Petrem Havlem.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

Povolební vyjednávání o příští nizozemské vládě zatím narazilo na komplikaci. Hlavní vyjednavač vítězné krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Gom van Strien totiž kvůli obviněním z podvodů odstoupil. Strana pro svobodu Geerta Wilderse nečekaně zvítězila ve středečních parlamentních volbách a v pondělí měla začít vyjednávat s potenciálními koaličními partnery. Informoval o tom server nizozemské televize NOS.

Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu (PVV) dlouhodobě vystupují proti vojenské pomoci Ukrajině, jejich vítězství by mohlo ovlivnit schopnost Kyjeva bránit se ruské invazi, míní ukrajinská média. Okolnosti ohledně dodávek vojenské techniky však zůstávají nejisté, protože ještě musí vzniknout koaliční vláda a PVV přes volební vítězství nemá podporu dostatečného množství partnerů zdaleka jistou.

Strana současného nizozemského premiéra Marka Rutteho, pravicová liberální VVD, nevstoupí do vlády vytvořené euroskeptickou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která zvítězila ve středečních volbách. Prohlásila to šéfka strany Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová před příchodem na setkání, kde se měly začít probírat varianty možné vládní koalice. Wilders reagoval, že je rozhodnutím „zklamaný“ a že to práci na vytvoření nového kabinetu „neusnadňuje“, uvedla nizozemská televizní stanice NOS.

V nizozemských parlamentních volbách zvítězila s velkým náskokem euroskeptická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která získala 23,5 procenta hlasů. Ukázaly to výsledky hlasování po sečtení zhruba 98 procent odevzdaných hlasů. Volební účast podle předběžných výsledků dosáhla 77,7 procenta. Zda se Wildersovi podaří sestavit vládu, bude nyní záležet především na ochotě ostatních jít s ním do koalice. Zástupci dalších velkých stran se k tomu před volbami stavěli odmítavě a je možné, že nakonec vznikne vláda i bez Wilderse.

Migrační situace v Německu zůstává napjatá, Německo a celá Evropská unie nutně potřebují azylovou reformu, prohlásil bavorský premiér Markus Söder, podle kterého je středeční vítězství antiimigračního politika Geerta Wilderse a jeho Strany pro svobodu (PVV) v nizozemských volbách varování.

V nizozemských parlamentních volbách by podle zpřesněných odhadů vyhrála euroskeptická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Získala by 35 mandátů, což je o 18 více než v roce 2021. Na druhém místě je s 25 mandáty společná kandidátka nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL), jejímž lídrem je bývalý eurokomisař Frans Timmermans. Favorizovaná liberální pravicová Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), kterou vede Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová, je zatím třetí s 24 mandáty.

Nizozemský premiér Mark Rutte zřejmě bude moci složit čtvrtou vládu. Podle odhadů agentury Ipsos po zavření volebních místností jeho konzervativní VVD posílila. Ještě výrazněji si polepší koaliční partneři z liberální D66. Naopak ztráty se rýsují pro nacionalistu Geerta Wilderse a jeho Stranu svobody (PVV). Levicové strany zůstávají slabší.

V Nizozemsku začínají parlamentní volby, které budou prvním větším testem popularity některé z evropských vlád v době pandemie covidu-19. Favoritem je podle průzkumů Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, který usiluje již o čtvrtý mandát. Kvůli pandemii se bude výjimečně volit tři dny, hlavním volebním dnem je středa.

Nizozemsko čekají na začátku příštího týdne parlamentní volby. Šance na vítězství mají lidovci stávajícího premiéra Marka Rutteho. Případné zisky Strany pro svobodu Geerta Wilderse by ale mohly vyslat důležitý signál. Hlasování je prvním podobným testem toho, jak se obtíže spojené s koronavirovou krizí mohou přenést do politiky.

Turecko pohrozilo, že podnikne právní a diplomatické kroky kvůli karikatuře, jež zobrazuje tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Karikaturu zveřejnil na své první stránce francouzský satirický týdeník Charlie Hebdo. Erdogan v projevu k poslancům vládní Strany spravedlnosti a rozvoje označil redaktory listu za „darebáky“. Redakce týdeníku na zprávu zatím nereagovala. Český premiér Andrej Babiš (ANO) podpořil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Evropa podle něj musí bojovat za svobodu projevu.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) se, stejně jako v předchozích letech, objevilo ve zprávě ministerstva vnitra, která mapuje extremismus a šíření nenávisti. Z dokumentu ale tentokrát vypadlo jméno lídra hnutí Tomia Okamury, které bylo vyškrtnuto z definitivní verze. Předseda strany tvrdí, že si ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) skrz dokument vyřizuje politické účty. Nicméně jeho příspěvky řeší i správci sociálních sítí, jako je YouTube a Facebook. Věcí se pro Reportéry ČT zabývali Adéla Paclíková a Ondřej Golis.

Chaos, nejistota a vyhrocené emoce. Taková je atmosféra ve Velké Británii dva roky poté, co premiérka Theresa Mayová poslala do Bruselu dopis aktivující článek 50 Lisabonské smlouvy. Formálně tak požádala o odchod Spojeného království z Evropské unie. Brexit tehdy označila za jedinečnou příležitost a Britům slíbila, že dosáhne do dvou let dohody s EU, která zajistí spořádaný odchod a nové zvláštní partnerství s EU. Po uplynutí lhůty ale premiérka válčí s rozdělenými poslanci včetně rebelů ve vlastní straně. Datum i podoba brexitu jsou tak nejisté.

Stovky lidí v Praze protestovaly proti konferenci evropských nacionalistických a protiimigračních stran. Podle demonstrujících strany zneužívají vlny odporu k uprchlíkům. Na pozvání hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury přijeli do Česka šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Penová či nizozemský politik Geert Wilders, aby představili své vize ohledně spolupráce zemí v Evropě.