Policejní zákrok zavřel cestu k dialogu, hlásí opozice

Kyjev - Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč chce do 24 hodin přijmout opatření vedoucí k vyřešení politické krize, tvrdí šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová. Prezident zároveň pozval všechny politické strany k debatě. Policie se v noci a během dopoledne pokusila vyklidit protestující kyjevské náměstí Nezávislosti. Po střetech, které si vyžádaly několik lehce zraněných, se ale z centra stáhla. Podle opozičního předáka Vitalije Klička tímto zákrokem Janukovyč zavřel cestu ke kompromisu. Opozice žádá demisi vlády i prezidenta. A Spojené státy zvažují možnost zavedení sankcí.

Ukrajinský prezident po přímluvách šéfky unijní diplomacie vyzval opozici i duchovenstvo k dialogu o řešení nynější politické krize. „Zvu zástupce všech politických sil, duchovní, zástupce veřejnosti k celonárodnímu dialogu. Osobně jsem připraven zúčastnit se takového kulatého stolu,“ citovala agentura Interfax z Janukovyčova prohlášení. Prezident vyzýval opozici, aby „nešla cestou konfrontace a ultimát“, a ujišťoval, že úřady „nikdy nepoužijí sílu proti pokojným shromážděním“.

Žádné jednání, chceme demisi, zní z opozičních řad

„Tím, co se stalo v noci, Janukovyč zavřel cestu k jakémukoliv kompromisu,“ prohlásil Kličko. „Plánovali jsme jednat s Janukovyčem. Ale pochopili jsme, že Janukovyč nemá žádnou chuť jednat s lidem a rozumí jedině síle, kterou používá proti protestujícím,“ řekl úřadující boxerský šampion na tiskové konferenci. A podobně se vyjádřila i bývalá premiérka Julija
Tymošenková. "Žádná jednání s tou bandou, žádné kulaté stoly s nimi. Jedině okamžitá
demise Janukovyče a jeho lidí," vzkázala z žaláře. 

Zásah začal kolem jedné hodiny po půlnoci místního času (2:00 SEČ), kdy se stovky těžkooděnců vybavených štíty pokusily vytlačit účastníky pokojného protestu. Ti však vytvořili lidský řetěz a bránili barikádu vytvořenou na náměstí. Policistům se podařilo zlikvidovat několik stanů a malou část barikády, v dopoledních hodinách se ale z náměstí stáhli.

Akci ukončila i další policejní skupina, která se neúspěšně pokusila vyklidit budovu radnice, již demonstranti před několika dny obsadili. Protestující se bránili tím, že na policisty stříkali vodu.

Zpravodaj ČT Josef Pazderka o situaci v Kyjevě:

„Během dopoledne se policejní jednotky pokusily proniknout do budovy kyjevské radnice. Podle našich informací zůstalo v obklíčené budově minimálně 150 lidí. Demonstranti se bránili vodou, kterou na policisty stříkali z hasicích přístrojů. Policie posléze přece jen ustoupila. Přímo na náměstí Nezávislosti opět přibývá lidí, staví nové barikády. Situace je velice nepřehledná, mění se dost rychle.“

Ukrajinský ministr vnitra Vitalij Zacharčenko ráno vyzval protestující k zachování klidu a prohlásil, že policie proti nim nechystá použití síly: „Nikdo neporuší vaše práva na pokojný protest, ale neignorujte práva… dalších občanů.“

Demonstranti lijí z kyjevské radnice vodu na zasahující policisty
Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatsky

Nová barikáda u sídla odborů

Demonstranti se postupu policistů bránili a v nastalém zmatku vzduchem létaly dělobuchy. Protestující také narychlo zbudovali na náměstí před sídlem odborů, které se stalo opoziční centrálou, nové zátarasy, aby jednotkám znemožnili do budovy proniknout. Několik desítek demonstrantů utvořilo obranné oddíly, které střeží vchody do odborářského sídla. Vyzbrojeni byli dřevěnými tyčemi a baseballovými pálkami, na hlavách měli helmy.

„Po tomhle jsem přesvědčen, že musíme žádat nejen rezignaci vlády, ale i prezidenta,“ prohlásil Kličko, který vede opoziční stranu UDAR. Arsenij Jaceňuk, předák strany Vlast vězněné expremiérky Julije Tymošenkové, považuje noční manévry za Janukovyčovo „plivnutí do tváře USA, EU a 46 milionům Ukrajinců“.

Vitalij Klyčko
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Chuzavkov

Vitalij Kličko:

„Dnešní noc byla zajímavá. Nikdy v životě jsem neviděl tolik příslušníků speciálních sil, nikdy v životě. A to jen dokazuje, jak se nás bojí. Aby nás rozehnali, nasadili všechny zvláštní jednotky ministerstva vnitra.“

Z odvysílaných záběrů je patrné, že zasahující policisté nebyli vyzbrojeni obušky. K dispozici měli ale štíty, kterými vytlačovali demonstranty z náměstí. Televize také odvysílaly to, jak policisté několik demonstrantů odvedli, ty nejvíce vzpouzející se odnesli za ruce a nohy. Prozatím není jasné, kolik lidí utrpělo zranění, sama policie hlásí ze svých řad asi deset zraněných. „Jde hlavně o poranění očí slzným plynem. Několik lidí mělo zranění hrudního koše. Jiní poraněný obličej,“ prohlásil kyjevský lékař Oleh.

Zásah před zraky Ashtonové

Ukrajinské úřady vyslaly bezpečnostní jednotky do akce i přesto, že v zemi jsou kvůli vnitropolitické krizi Ashtonová a náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová. Některá média odhadují počet policistů na náměstí na stovky až tisíce. „Dialog s politickými silami a společností a používání argumentů je vždy lepší než argument síly,“ znělo noční prohlášení Ashtonové. „Se smutkem sleduji, jak policie nasadila síly, aby rozehnala pokojný lid z centra Kyjeva,“ dodala.

Šéf frakce liberálů a demokratů (ALDE) v Evropském parlamentu a někdejší belgický premiér Guy Verhofstadt policejní akci rovněž odsoudil. „Můžete zaútočit v noci, můžete zhasnout, ale nezastavíte volbu svobodného lidu. Svět se dívá,“ uvedl na svém Twitteru.

Victoria Nulandová, náměstkyně amerického ministerstva zahraničí

„Jasně jsem (prezidentovi) řekla, že to, co se stalo minulou noc ohledně bezpečnosti, je v evropské a demokratické zemi naprosto nepřípustné.“

Jennifer Psakiová, mluvčí amerického ministerstva zahraničí 

„Veškeré politické možnosti včetně sankcí jsou na stole, i když očividně jen ve stadiu zvažování. Rozhodnutí ještě nepadlo, o detailech nebudu mluvit.“

Chris Murphy, senátor a šéf senátního podvýboru pro Evropu

„Jeho chování (prezidenta) v uplynulých 24 hodinách bylo nepřijatelné. Pokud bude dál používat buldozery a obušky proti pokojným demonstrantům, přikročí Kongres k reakci, skutečné reakci.“

Ukrajina chce od EU 20 miliard eur, dohodu s Moskvou nepodepíše

Protivládní demonstrace jsou výsledkem rozhodnutí ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče nepodepsat připravenou asociační dohodu s Evropskou unií, která by Ukrajinu vzdálila Rusku a přiblížila Západu.

Opozice nyní hledí s obavami ke schůzce chystané na 17. prosince do ruské metropole. Připojení Kyjeva k celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu by znamenalo výrazný příklon země směrem k Moskvě, která se dlouhodobě snaží Ukrajinu do unie dostat. „Chci okamžitě ukončit spekulace a říci, že (na schůzce) nedojde na žádné rozhovory o celní unii,“ prohlásil dnes Azarov na jednání ukrajinské vlády.

Kyjev si i přes Janukovyčovo odmítnutí dohody s EU stále nehodlá definitivně uzavřít cestu do Bruselu a usiluje o výhodnější podmínky pro případnou integraci s Evropou. Ukrajinské vedení vznáší směrem k unii opakované požadavky na finanční pomoc, kterou své přidružení k Západu podmiňuje.

Janukovyčovu žádost o 160 miliard eur, s níž přišel koncem listopadu jako s podmínkou pro podpis později odmítnuté dohody, EU zamítla. V rámci asociační smlouvy nabízela unie technickou pomoc ve výši „pouhých“ 610 milionů eur. Jak se Brusel postaví k dnešnímu požadavku, dosud není jasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...