V Berlíně po dvaceti letech znovu padla zeď

Berlín - U Braniborské brány v Berlíně si státníci z třiceti zemí světa, statisíce Berlíňanů a návštěvníků německé metropole připomněli dvacáté výročí pádu Berlínské zdi. Akce k jubileu hroucení komunismu ve střední Evropě vyvrcholila symbolickým pádem obřího domina a velkolepým ohňostrojem.

Slavnosti se zúčastnili nejvyšší představitelé čtyř někdejších vítězných mocností, které si po druhé světové válce Berlín rozdělily na jednotlivé zóny. Kromě ruského prezidenta Dmitrije Medveděva nebo americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové dorazili prezidenti nebo šéfové vlád ze všech 27 členských zemí Evropské unie, ale také někdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov a polský exprezident Lech Walesa. Česko zastupovali prezident Václav Klaus i premiér Jan Fischer.

Po koncertu orchestru berlínské Státní opery následoval průchod současných i bývalých politiků Braniborskou bránou a krátké projevy hlavních hostů. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ve svém projevu před slavnostně nasvícenou Braniborskou bránou zdůraznil, že to byli samotní Berlíňané, kteří „zeď hanby“ strhli, a pomohli tak revolucím v dalších zemích od Československa po Bulharsko.

„Byl to bod zvratu pro osud celého světa,“ prohlásil k pádu Zdi ruský prezident Dmitrij Medveděv. S poukazem na minulé konflikty mezi Němci a Rusy vyjádřil přesvědčení, že konfrontace patří minulosti, a vyslovil se pro vícepolární svět.

Americká ministryně zahraničí Clintonová připomněla rovněž události v dalších včetně Československa, kde se bývalý politický vězeň stal prezidentem. Ze záznamu pak na velkoplošné projekci Berlín ze záznamu pozdravil i americký prezident Barack Obama.

Německá kancléřka Angela Merkelová na závěr prohlásila, že odstranění zdánlivě neprostupné hranice rozdělující Berlín a Evropu patřilo k nejšťastnějším chvílím jejího života.

Nejočekávanějším bodem programu slavnosti byl pád 1,5 kilometru dlouhého domina z téměř tisícovky více než dvoumetrových kostek. První část domina spustil Lech Walesa, poslední částečka odpálila obrovský ohňostroj.

Všechny politiky před večerní „slavností svobody“ přivítal ve svém berlínském sídle německý prezident Horst Köhler, který v krátkém proslovu označil pád berlínské zdi za „epochální obrat k svobodě a demokracii“.

  • Oslavy pádu Berlínské zdi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1227/122639.jpg
  • Symbolická Berlínská zeď u Braniborské brány autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1227/122645.jpg
  • Ruský prezident na oslavách k 20. výročí pádu Berlínské zdi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1227/122653.jpg
  • Michail Gorbačov autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1227/122641.jpg
  • Nicolas Sarkozy a Angela Merkelová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1227/122640.jpg
  • Hillary Clintonová v Berlíně autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1227/122642.jpg
  • Lech Walesa spouští domino symbolizující Berlínskou zeď autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1227/122660.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 10 mminutami

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 34 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Letiště v Bratislavě a v Budapešti kvůli namrzajícímu dešti přerušila provoz. Přistávací a odletové dráhy pokryla ledovka. Nepříznivé počasí postihlo také letiště v Praze a ve Vídni, rakouské letiště Schwechat je po několikahodinové uzavírce opět v provozu. Pozemní dopravu led komplikuje kromě Slovenska a Rakouska také na východě Německa nebo v Maďarsku. Řada železničních spojů je zrušena, další nabírají výrazné zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 2 hhodinami

Dva státy USA žalují Trumpovu vládu kvůli ICE

Americké státy Minnesota a Illinois podaly žaloby na vládu prezidenta Donalda Trumpa kvůli rozsáhlým protiimigračním zásahům na svém území. Informovaly o tom agentury Reuters a AP, podle kterých státy nasazení federálních jednotek označily za protiústavní a za nebezpečné použití síly. Napětí mezi vládami států a federálními úřady vzrostlo minulý týden poté, co v Minneapolisu zastřelil agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) 37letou Rennee Goodovou.
před 2 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřely dva tisíce lidí, řekl tamní činitel

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Oběti na životech přičetl „teroristům“. Íránci od konce prosince demonstrují proti tamní diktatuře především kvůli ekonomickým potížím. Režim odpojil zemi od internetu, informací o protestech je tak málo. Organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu v pondělí sdělila, že režim demonstrace tvrdě potlačil a zemřelo nejméně 648 demonstrantů, obětí však může být až šest tisíc. Podle některých odhadů jich je ještě mnohem víc.
11:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Tchaj-wan není Venezuela.“ Čína se řídí vlastní logikou, míní experti

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.
před 7 hhodinami
Načítání...