Německo předčasně ukončí regulaci cen energií, podle Scholze už to není potřeba

3 minuty
Události: Německá vláda přestane dotovat ceny energií
Zdroj: ČT24

Německo kvůli rozpočtové krizi předčasně ukončí regulaci cen elektřiny, plynu a dálkového tepla, které původně plánovalo dotovat do března 2024. Kancléř Olaf Scholz ve Spolkovém sněmu prohlásil, že takzvaná brzda na ceny energií už není potřeba. Zároveň ale slíbil, že v případě prudkého růstu cen vláda zasáhne. Kancléř také veřejnost ujistil, že rozpočtová krize nebude mít žádný vliv na každodenní výdaje státu. To mimo jiné znamená, že senioři budou nadále dostávat penze a že stát bude vyplácet příspěvky na bydlení.

O ukončení dotací cen energií v závěru letošního roku před týdnem hovořil spolkový ministr financí Christian Lindner. Scholz v úterý takový plán potvrdil. Řekl, že regulace už nebude od nového roku potřeba, protože ceny plynu a elektřiny jsou opět dostupné.

„Naše zásobníky jsou plné, takže se nemusíme obávat skokového zdražení. Je ale samozřejmé, že pokud se ceny energií nečekaně a dramaticky zvýší, jsme připraveni ihned zasáhnout,“ řekl Scholz. Díky všeobecnému poklesu tržních cen energií nemá teď limit pro většinu domácností podle médií význam, byl ale pojistkou pro případné další výkyvy.

Krize po soudním rozhodnutí

Německo se dostalo do rozpočtové krize v polovině listopadu, kdy ústavní soud rozhodl, že 60 miliard eur (1,47 bilionu korun) převedených do klimatického fondu vláda nemůže používat. Rovněž konstatoval, že už schválené závazky z této sumy je nutné kompenzovat jiným způsobem. Verdikt navíc vyvolal nejasnosti ve financování dalších mimorozpočtových fondů, například Hospodářského stabilizačního fondu (WSF), do kterého Německo vložilo 200 miliard eur (4,9 bilionu korun) mimo jiné k regulaci cen energií.

Kvůli verdiktu ústavního soudu musí vláda přepracovat rozpočet na příští rok. Zda se ho podaří schválit ještě v letošním roce, není jisté, podle Scholze ale kabinet i parlament na úpravě usilovně pracují. Letošní rozpočet se vláda rozhodla pozměnit dodatkem. V něm chce právně zajistit úvěry v objemu 43,2 miliardy eur (jeden bilion korun) na regulaci cen energií a 1,6 miliardy eur (39 miliard korun) na pomoc s rekonstrukcí po záplavách v údolí řeky Ahr (Ahrtal) v roce 2021.

Šéf opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz v parlamentu vládu kritizoval za to, že se do současné krize dostala vlastní vinou, protože se snažila obcházet rozpočtová pravidla. „Domeček z karet se zhroutil,“ řekl. Dodal, že s obcházením pravidel začal Scholz ještě jako ministr financí ve vládě kancléřky Angely Merkelové (CDU).

Navzdory současné krizi Scholz prohlásil, že Německo bude nadále podporovat Ukrajinu včetně dodávek zbraní, dokud to bude potřeba. „Je to podpora existenčního významu. Pro Ukrajinu, což je jasné, ale nakonec i pro nás a pro Evropu, kdyby (ruský vůdce Vladimir) Putin vyhrál,“ řekl. Vláda bude podle Scholze rovněž pokračovat v modernizaci země a v transformaci hospodářství na uhlíkově bezemisní.

Český pohled

Zástupci českého průmyslu i po úterních zprávách z Německa upozorňují, že tuzemským firmám hrozí ztráta konkurenceschopnosti právě ve srovnání s německými společnostmi. Věří totiž, že tamní vláda navzdory nedávnému rozhodnutí ústavního soudu firmám s cenami pomůže. 

„Oni jsou si velmi vědomi toho, že musí konkurovat vůči USA. Ta současná podpora, co se týká poplatků za obnovitelné zdroje a tlaku na snížení regulovaných složek, je enormní. Jinými slovy, problém nekonkurenceschopnosti našich cen energie vůči Německu a Německa vůči USA samozřejmě přetrvává,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohdan Wojnar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 43 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 2 hhodinami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 2 hhodinami
Načítání...