Ukrajinky prchají před válkou, zájem o náhradní mateřství ale v zemi trvá. Kliniky lákají cizinky

3 minuty
Události: Velký zájem o náhradní mateřství na Ukrajině
Zdroj: ČT24

O Ukrajině se před válkou mluvilo jako o centru světového náhradního mateřství. Surogace je v zemi legální a hojně ji využívaly páry ze zahraničí. Zájem nepolevuje ani v současnosti, mnoho Ukrajinek ale před hrůzami války ze země uprchlo. I proto se teď kliniky obracejí s nabídkou mateřství za úplatek na cizinky, hlavně z postsovětských států, ale i z východní Asie. Situaci kolem náhradního mateřství mapovala na Ukrajině zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Náhradní matka Olga odnosila děti už dvěma neplodným párům z Německa. Vydělanými penězi chce vyřešit svoji svízelnou životní situaci. „Rozešla jsem se s přítelem. Se dvěma dětmi jsem zůstala sama bez vlastního bydlení, takže jsem si chtěla koupit byt, abych nebyla na nikom závislá,“ vysvětluje své pohnutky.

Firma BioTexCom poskytuje služby náhradního mateřství v přepočtu za milion až milion šest set tisíc korun –⁠ záleží na počtu pokusů. Byznys výrazně poznamenal odchod ukrajinských žen do zahraničí. „Nabízíme jim už 26 nebo 27 tisíc dolarů, ale přesto se s nedostatkem potýkají všechny kliniky. Na druhou stranu jsme začali dávat inzeráty a hlásí se nám náhradní matky ze všech zemí světa,“ říká majitel firmy Albert Točilovskij.

Legálnost náhradního mateřství se nelíbí části ukrajinských poslanců, kteří volají po zákazu nebo omezení této praxe. Jedním z jejich argumentů je demografická krize spojená s válkou. V zemi se loni snížila porodnost o čtvrtinu. „Nebude dostatek nevěst pro muže, ale máme taky hodně ztrát ve válce, takže genderové proporce teď odhadnout nemůžeme,“ podotkla odbornice Světlana Aksjonovová z Institutu demografie a sociálního výzkumu.

„Hnací motor ukrajinské ekonomiky“

Ukrajina ovládá v náhradním mateřství téměř čtvrtinu světového trhu, přestože její populace je menší než jedno procento. Pro zemi to znamená nezanedbatelný zdroj valut. „Možná to bude znít příliš odvážně. Náhradní matky z ciziny by se mohly stát hnacím motorem ukrajinské ekonomiky,“ míní Točilovskij.

Firma teď řeší legální rovinu matek z ciziny, takže ukrajinské ženy zatím převažují. Se zahraničními rodiči jsou některé náhradní matky stále v kontaktu. „Kdybyste viděli, s jakou něhou berou rodiče své děti do náruče. Kolik je tam emocí, slz. A ty chápeš, že jsi tomu trochu přispěla. Navíc žena s průměrným platem si na Ukrajině tolik peněz nevydělá,“ poznamenala Olga.

Sama se rozhodla, že se náhradní matkou stane potřetí, aby doplatila zbylé dluhy. Víckrát už to ukrajinská legislativa neumožňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 47 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...