Rusko čekají místní volby. Režim vyšachoval demokraty, volit budou i anektovaná území na Ukrajině

3 minuty
Události: V Rusku budou místní volby, režim předem vyloučil ze hry opozici
Zdroj: ČT24

Nesystémová demokratická opozice v Rusku nemá šanci uspět v místních volbách, které proběhnou v některých regionech 10. září. Všechny organizace napojené na vězněného kritika Kremlu Alexeje Navalného totiž byly označeny ruskými úřady za extremistické a hlasovat pro ně není možné.

V kanceláři moskevského starosty sedí od roku 2010 nepřerušeně oddaný stoupenec Kremlu Sergej Sobjanin. Šance, že ho někdo v září porazí, je minimální. „Tady nejde o politiku. Je to poděkování tomuto člověku za to, co dělal s Moskvou. Že ji změnil ve skvělé město,“ říká analytik Michail Mamontov z Všeruského centra pro výzkum veřejného mínění.

Jednotné Rusko je výrazným favoritem místních voleb i v ostatních ruských regionech. Preference čtyř dalších parlamentních stran nepřesahují desetiprocentní hranici. „Je to jev, který se nazývá konsolidace okolo vůdce a vlajky. Jednotné Rusko je stranou prezidenta, takže vysoký ukazatel podpory prezidenta odpovídá podpoře Jednotného Ruska,“ vysvětluje Mamontov.

Podle jednoho z nejuznávanějších ruských politologů Igora Mintusova je dopředu jasné, že vítězem voleb bude Jednotné Rusko. „Je mylné si myslet, že všechny volby tady budou zfalšované. Samozřejmě, že ne. Já se domnívám, že se to týká konkrétně jenom těch, které jsou pro Kreml velmi důležité,“ míní Mintusov, který působí v Evropské asociaci politických konzultantů.

Hlasování v anektovaných oblastech

Kreml si ani v těchto volbách nepřeje žádná překvapení. Na anektovaných ukrajinských územích proto lidé nebudou na rozdíl od částí Ruska volit hlavy regionů přímo. „Nejdřív tam lidé vyberou místní zastupitele. Těm pak prezident předloží své kandidáty na gubernátory těchto oblastí, o kterých pak oni budou hlasovat,“ uvedl Mintusov.

Preference politických stran v Rusku
Zdroj: ČT24

Nejdůležitější hlasování pro kremelský režim – tedy prezidentské volby – proběhnou příští rok v březnu. Dlouholetý vládce Vladimir Putin zatím stále neoznámil, jestli se bude o prezidentské křeslo ucházet i popáté. Změna ústavy, o které rozhodli Rusové v referendu v roce 2020, mu to ale umožňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...