Soudní proces přináší Trumpovi popularitu, podle expertů by mu v primárkách mohl pomoct

81 minut
Žaloba na Donalda Trumpa
Zdroj: ČT24

Proces, ve kterém byl v úterý obžalován bývalý americký prezident Donald Trump, může ovlivnit výsledek republikánských primárek, ve kterých strana vybere svého kandidáta na prezidenta. Amerikanista Jakub Lepš v 90' řekl, že mu v současnou chvíli pomáhá. Zatím ale nejsou známa jména jeho vyzyvatelů. Pokud by se republikánským kandidátem stal, má podle komentátorů šanci vyhrát i volbu hlavy státu.

Soud by se neměl zajímat o to, že Trumpa čekají primární volby, průběh procesu by to nemělo ovlivnit, myslí si americká zpravodajka Deníku N Jana Ciglerová. „Pokud všechno půjde tak, jak se zdá, tak soud může trvat rok, rok a půl, což je doba, která zbývá do prezidentských voleb v roce 2024. Zatím se zdá, že Donaldu Trumpovi obžaloba pomáhá, posílil svou pozici ve straně, vybírá rekordní částky. Mohl by být republikánským kandidátem na prezidenta. Jestli dokáže přesvědčit celou zemi, to je velká otázka a je to spíš méně pravděpodobné.“

„Přízeň amerického voliče je velmi nestálá,“ říká k tomu amerikanista Jakub Lepš. Na Trumpův úspěch bude podle něj mít vliv řada faktorů. Jedním z nich je, jestli jeho vnitrostranický vyzyvatel Ron DeSantis bude kandidovat, čímž na sebe strhne pozornost médií. Ta se teď ale soustředí na bývalého prezidenta a jeho kauzu.

Podle redaktora Hospodářských novin Daniela Anýže ukazuje současná popularita, že Trump má stále dostatečně velké tvrdé jádro voličů. „Průzkumy mu dávají 30 až 40 procent republikánské základny, což by mu stačilo na vítězství v primárkách, a tito lidé to berou jako čistě politický útok.“

Trump ví, jak si udržet popularitu

Voliče podle Lepše na Trumpovi přitahuje jeho silná osobnost. „Umí intuitivně velmi dobře vycítit, co na jeho voliče zabírá. Má šestý smysl na to, jak oslovit svého voliče. Často mu to škodí u středových voličů, ale u tvrdého jádra republikánských voličů je schopný témata uchopit, zkondenzovat do hesel, a tím si drží fanoušky.“

Šanci prezidentské volby vyhrát Trump podle Lepše má, zejména kvůli volitelskému systému, který v USA funguje. Díky tomu nemusí získat většinu hlasů, ale jen většinu okrsků.

Lepš si myslí, že pokud by Trump primárky na podzim prohrál, může se stát, že bude kandidovat sám na sebe jako nezávislý. „Peníze a schopnost nasbírat nějaké finance a přitáhnout voliče by nepochybně měl, s touto myšlenkou koketoval už v roce 2016,“ říká.

Mohou přijít žaloby na Demokraty

Komentátor Roman Joch si myslí, že žaloba na bývalého prezidenta otevírá nový precedent, a že republikánští žalobci začnou otevírat kauzy spojené s demokraty. „Mě napadají dvě jména, bývalá ministryně zahraničí Hilary Clintonová, která používala nezabezpečený server pro vládní agendu, další možnost je syn prezidenta Hunter Biden a jeho podivné obchodní transakce v zahraničí.“

Joe Biden se k celé kauze nevyjádřil, podle Lepše vše nasvědčuje tomu, že chce kandidovat znovu. „U Joea Bidena vidím jediný otazník, a to je jeho fyzická a mentální pohoda. Je mu osmdesát let, v tento moment vypadá, že je plně schopen vykonávat funkci prezidenta, ale bavíme se o dalších šesti letech.“

Biden má podle Lepše šanci Trumpa porazit. První věc, na kterou se budou lidé dívat, je jeho už zmíněný zdravotní stav, a druhou věcí bude stav ekonomiky. „Když se ptáte v Americe voličů, podle čeho se rozhodují, na pozici číslo jedna je vždy ekonomika. Američané se chtějí mít dobře,“ vysvětlil.

Výzvy pro ekonomiku

Americkou ekonomiku zasáhla inflace, stále se navíc vyrovnává s následky covidové krize. Jan Švejnar k tomu doplňuje vysoké úrokové sazby a obavy z recese. „Bude otázka, do jaké míry dojde ke zvýšení mezd, protože zatím co vidíme, ta inflace je hnána ne mzdami, ale zisky – v průměru zisky podniků rostou rychleji a reálné mzdy klesají.“

Zatím ale americká ekonomika recesi odolává, což je podle Švejnara zásluha celého státu a centrální banky, která nezvyšovala úroky příliš rychle. „Biden se samozřejmě snaží ekonomiku rozdmýchat, ty tři balíčky, které se mu podařilo uplatnit, infrastruktura, zelená ekonomika, to jsou věci, které pomohou,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...