Vlaková, autobusová a letecká doprava v Německu stojí. Probíhá jednodenní stávka

Nahrávám video
Události: V Německu stávkovali dopravci
Zdroj: ČT24

Vlaková, autobusová a letecká doprava po celém Německu se v pondělí kvůli čtyřiadvacetihodinové stávce za vyšší mzdy prakticky zastavila. Stávka svolaná odborovým svazem Verdi a odborovým svazem pro pracovníky na železnici a v dopravě EVG je podle médií největší stávkou v Německu za poslední desetiletí a další z řady protestních akcí, které zasáhly přední evropské ekonomiky. Dotýká se i cestujících v Česku.

„Denně projíždí hlavním nádražím v Berlíně na třináct set vlaků, které převážejí přibližně tři sta tisíc cestujících. V pondělí – ani jeden jediný vlak,“ poznamenal zpravodaj ČT Pavel Polák.

Stávka zasáhla téměř všechna letiště, lety přerušila i dvě největší německá letiště, a to v Mnichově a Frankfurtu nad Mohanem. Německá železniční společnost Deutsche Bahn zrušila dálkovou železniční dopravu a velkou část regionálních a příměstských železničních spojů. Podle Českých drah některé mezistátní spoje skončí na hranicích s Německem.

Stávka se však dotýká i vodních cest, přístavů a dálničních společností; zavřené kvůli chybějící obsluze mohou být i silniční a dálniční tunely. V sedmi spolkových zemích stávkují i zaměstnanci veřejné dopravy. Za protesty jsou hlavně dopady vysoké inflace, zejména vyšších cen potravin a energií, které snižují životní úroveň obyvatel, uvedla agentura Reuters. 

Stávkuje se na téměř na všech letištích

Z velkých letišť se nestávkovalo pouze na letišti v hlavním městě Berlíně, protože se však stávkuje na téměř všech ostatních letištích, byly zrušeny téměř všechny vnitrostátní lety.

Šéf odborového svazu Verdi Frank Werneke uvedl, že pro miliony zaměstnanců je stávka otázkou přežití v podmínkách vysoké inflace. Šéf EVG Martin Burkert prohlásil, že zaměstnavatelé zatím nepředložili žádnou přijatelnou nabídku. Varoval před dalšími výstražnými stávkami, které se mohou uskutečnit i v období velikonočních svátků.

Co odbory požadují

Svaz Verdi vyjednává jménem zhruba 2,5 milionu zaměstnanců ve veřejném sektoru, včetně zaměstnanců ve veřejné dopravě a na letištích. EVG zastupuje zhruba 230 tisíc zaměstnanců DB a autobusových společností. Svaz Verdi požaduje zvýšení mezd o 10,5 procenta, nejméně však o 500 eur (zhruba 12 tisíc korun) měsíčně. Svaz EVG chce zvýšit mzdy o 12 procent, přičemž minimální nárůst měsíční mzdy má činit 650 eur (15 400 korun).

„Nájmy, zejména v oblasti Rýn a Mohan, jsou neúnosné. Lidé mají dvě nebo i tři zaměstnání, aby se uživili. Požadavky, které klademe, jsou minimální,“ řekl Christoph Gerschner, člen odborů Verdi.

Železniční společnost Deutsche Bahn v neděli uvedla, že stávka je „zcela přehnaná, neopodstatněná a zbytečná“. Zaměstnavatelé varují, že vyšší mzdy pracovníků v dopravě způsobí zdražení jízdného a zvýšení daní, aby se rozdíl vyrovnal.

Spotřebitelské ceny v Německu v únoru vzrostly meziročně o 9,3 procenta, uvedl Spolkový statistický úřad. Vysoká inflace přetrvává, přestože se ji Evropská centrální banka snaží v eurozóně (země platící eurem) zpomalit sérií zvýšení úrokových sazeb.

Pro srovnání, v Česku byla v únoru inflace podle Českého statistického úřadu 16,2 procenta. Odlišná je statistika inflace podle metodiky Evropského statistického úřadu (Eurostatu). 

Německo stávku zvládlo i navzdory komplikacím

„Učinili jsme dobrou nabídku. Nyní očekávám, že nám odbory snad také udělají nějaké ústupky, pokud jde o jejich vysoké požadavky,“ řekla spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová.

„Očekáváme, že bude předložena použitelná nabídka. Dosud jsme žádnou neobdrželi,“ oponoval šéf drážních odborů EVG Martin Burkert.

Pondělní stávku zvládlo Německo bez závažných komplikací. Řada zaměstnanců závislých na veřejné dopravě do práce ani nevyjela a pracovala z domova. Německé silnice kvůli stávce žádný dopravní kolaps nezažily. Přesto byla automobilová doprava ve velkých městech intenzivnější než obvykle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 1 hhodinou

Američané jednají s Íránci v Pákistánu. Zahájili odminování Hormuzu

V Islámábádu začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím odděleně hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva, uvedla agentura Reuters. Podle webu BBC budou jednání pokračovat dlouho do noci.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 3 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 3 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Británie odloží předání ostrovů s důležitou vojenskou základnou

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump. Mauricius v reakci přislíbil vynaložit veškeré úsilí k dokončení dekolonizace, aby ostrovy získal diplomatickou a právní cestou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...