Před necelými dvěma týdny se objevila zpráva, že úřadující ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov skončí ve funkci a na jeho místo bude jmenován nynější šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. Bylo to v době, kdy se provalila rozsáhlá korupční kauza, kvůli které skončili tři Reznikovovi náměstci. A i když ministr obrany nakonec skandál ustál, podle některých ukrajinských médií by se mohlo jednat pouze o dočasný odklad a Budanova ministerské „povýšení“ ve finále nemine.
Budanov na vzestupu. Mladý šéf ukrajinské rozvědky se může brzy stát ministrem obrany
Jak v polovině tohoto týdne připomněl zpravodajský portál The New Voice of Ukraine (NVU), sedmatřicetiletý Budanov se po začátku plnohodnotné ruské agrese vůči svému sousedovi stal populárním a vlivným bezpečnostním představitelem napadeného státu.
Web s odkazem na zdroje z okolí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského doplnil, že navzdory úspěchům vojenské rozvědky může být Budanov z jejího čela odvolán. Nemá se ovšem jednat o trest, ale naopak o povýšení – podle šéfa poslanců prezidentovy vládní strany Sluha lidu Davyda Arachamiji zůstává Budanov hlavním kandidátem na ministerský post místo Reznikova.
Byl to přitom právě Arachamija, kdo před necelými dvěma týdny začal hlasitě mluvit o tom, že Reznikov po korupčním skandálu v čele klíčového resortu končí a na jeho místo nastoupí Budanov. „Doba a okolnosti vyžadují posílení a přeskupení… Nepřítel se připravuje na ofenzivu. My se připravujeme bránit a vzít si zpět, co nám patří,“ napsal Arachamija mimo jiné na začátku února na sociální síti Telegram. Zároveň dodal, že aktuálně by klíčové úřady měli vést profesionální bezpečnostní činitelé, ne politici.
Konec šíření „fám a lživých informací“
Sílící spekulace utnul 7. února přímo prezident Volodymr Zelenskyj, který v projevu v parlamentu vyzval k ukončení šíření „fám a lživých informací“, které by mohly podkopat jednotu země ve válce proti Rusku. Agentura Reuters k tomu uvedla, že tak prezident Ukrajiny učinil zřejmě právě proto, aby zastavil veřejné propírání údajného Reznikovova konce.
„Podnikáme kádrové a institucionální kroky na různých úrovních v oblasti obrany a bezpečnosti, které mají posílit postavení Ukrajiny. Ohledně každého takového kroku… poskytujeme nezbytné informace na úrovni, na které se rozhodnutí přijímají,“ řekl Zelenskyj s tím, že taková rozhodnutí jsou pouze v kompetenci prezidenta.
Jasné potvrzení toho, že Budanov a Reznikov alespoň prozatím zůstanou na svých postech, přišlo v polovině tohoto týdne. Britský The Guardian totiž napsal, že setrvání ve funkci ministra potvrdil přímo Reznikov. Prý ho o to požádal Zelenskyj.
Ani všechno výše zmíněné nicméně podle The New Voice of Ukraine nemusí znamenat, že k „povýšení“ Budanova na ministerský post v blízké době stejně nedojde. Portál to píše s odkazem na anonymní zdroj z prezidentova okolí, podle nějž byla „operace Reznikov-Budanov“ na pár týdnů odložena, ale šance na vzestup mladého generála aktuálně vedoucího vojenskou rozvědku prý zůstávají vysoké.
Za „logickou“ volbu na post ministra obrany označuje Budanova i již zmiňovaný Arachamija.
Sám Budanov se k intenzivním spekulacím oficiálně nevyjádřil, podle zdrojů politického komentátora Volodymyra Fesenka ale prý odmítá pozici šéfa vojenské rozvědky opustit i s poukazem na to, že ukrajinské zákony vyžadují, aby byl ministrem obrany civilista.
„Budanov nechce odejít z vojenské služby a příliš se mu nechce pozici ministra převzít,“ vysvětlil pro NVU Fesenko. Prezidentská kancelář podle něj Budanova na ministerský post prosazuje z více důvodů – jednak věří jeho odborným schopnostem a autoritě vydobyté mezi lidmi, navíc prý nejsou jiní přijatelní kandidáti.
Například poslanec a člen parlamentního výboru pro obranu Roman Kostenko ovšem NVU řekl, že tuto cestu nepovažuje za správnou. Obává se, že odvolání a výměna Reznikova by mohla ohrozit komunikaci se zahraničními partnery, v níž byl podle něj nynější ministr obrany velmi úspěšný. „A (tito partneři) nebudou rozumět tomu, jestli se mají na něčem dohodnout s ministrem, který může zítra nebo pozítří dostat vyhazov,“ míní Kostenko.
K rozvědce hned ze školy
Kyrylo Budanov se stal součástí týmu prezidenta Zelenského v srpnu 2020. V tu dobu postihl vojenskou rozvědku skandál kvůli zpackané operaci na zadržení žoldáků z Wagnerovy skupiny, kteří bojovali v Donbasu. Tehdejší šéf rozvědky Vasyl Burba slíbil, že zjistí, proč plán na zadržení wagnerovců ztroskotal, ale Zelenskyj ho vyhodil a na jeho místo dosadil právě Budanova.
Ten se tak stal šéfem vojenských špionů v pouhých 35 letech, do té doby zastával v rámci rozvědky několik funkcí. Sloužit v ní přitom začal v roce 2007 hned po ukončení studií na vojenské škole v Oděse. Od jara 2014 plnil Budanov v Donbasu bojové úkoly, během nichž utrpěl několik zranění včetně jednoho vážného.
Mezi lety 2018 až 2020 zastával v rámci rozvědky pozici, jejíž povaha nadále zůstává utajená, informuje NVU. V dubnu 2019 byl na Budanova neúspěšně provedený atentát – bomba nastražená pod jeho osobním autem explodovala předčasně. Ruského sabotéra a jeho komplice se podařilo zadržet, sám Budanov zraněn nebyl.