Vlivný jezuita je obviněn ze zneužívání jeptišek. Papež čelí kritice, že zastavil jeho exkomunikaci

Až do minulého týdne byl prominentní osmašedesátiletý jezuita Marko Ivan Rupnik jednou z nejvýraznějších osobností moderního křesťanského umění a pokrokové teologie. Slovinskému knězi, blízkému příteli papeže Františka a umělci s vazbou na Česko, teď ale katolická církev zastavila veřejnou činnost kvůli jeho údajnému zneužívání jeptišek na začátku devadesátých let.

Sám Rupnik se považuje za následovníka českého kardinála Tomáše Špidlíka, se kterým v Římě řadu let úzce spolupracoval. Je také autorem jeho sarkofágu v bazilice na moravském Velehradě nebo i zcela nové výzdoby českobudějovické katedrály sv. Mikuláše. Jejího odhalení se letos v březnu dokonce osobně zúčastnil.

V českých knihkupectvích je možné koupit několik jeho publikací s tématikou, jak má věřící člověk správně vést duchovní život. Nyní se ukazuje, že on sám – minimálně v duchovním vedení řeholních sester – selhal.

K psychologickému a sexuálnímu obtěžování mělo z jeho strany údajně dojít na začátku 90. let minulého století. Tehdy byl Rupnik kaplanem sester sdružených ve slovinském řeholním společenství Skupnost Loyola v Lublani. Právě tam měl zneužít několik jeptišek.

Úspěšný římský duchovní

Podle italského webu Silere non possum, který obvinění proti Rupnikovi zveřejnil jako první, přišla vedení katolické církve nařčení z jeho násilí na sestrách poprvé v roce 1992. Lublaňský biskup tehdy po přezkoumání rozhodl o ukončení Rupnikova působení v řeholní komunitě i v diecézi.

Rupnik tedy odešel do Říma, kde začal působit jako ředitel Centra Alleti. To je propojeno s českým Centrem Aletti Velehrad-Roma založeného právě kardinálem Špidlíkem. V Itálii následně kněz a výtvarník pokračoval ve své kariéře u papežského dvora.

Roku 1996 jej papež Jan Pavel II. pověřil rekonstrukcí kaple Redemptoris Mater v Apoštolském paláci. Poté jeho umělecká popularita prudce stoupala. Stal se vyhledávaným autorem, jehož díla si objednala třeba nejznámější křesťanská poutní místa, ale i další stovky katolických kostelů.

V létě 1999 se stal členem Papežské rady pro kulturu. Na pozvání pražského arcibiskupa a kardinála Miloslava Vlka dával v roce 2011 duchovní lekce také českým a moravským biskupům ve Vranově u Brna.

Přítel papeže Františka

Se současným papežem Františkem pojí Rupnika nejenom členství v jezuitském řádu, ale také osobní přátelství. Z jeho podnětu navrhl Rupnik logo pro mimořádný Svatý rok milosrdenství a v roce 2016 s ním papež sloužil společnou mši při příležitosti výročí založení Centra Alleti. V březnu 2020 Rupnik Františkovi dokonce přednášel o duchovním životě při papežově pravidelné postní rekreaci.

Papež František také Rupnika jmenoval konzultantem Dikasteria pro bohoslužbu a svátosti, které dohlíží na liturgické obřady církve. Rupnikova díla se tak měla stát výkladní skříní katolického umění doby po Druhém vatikánském koncilu. Jezuita navíc nedávno spustil svůj vlastní YouTube kanál, kde každou neděli káže on-line pro desetitisíce lidí.

Ještě 3. ledna jej František přijal na osobní audienci. Bylo to přitom zhruba půl roku poté, co proti duchovnímu církevní soud zahájil kárný proces. Podle webu Messainlatino.it do řízení následně zasáhl sám papež, když zastavil Rupnikovu automatickou exkomunikaci. Kvůli tomu se nyní hlava katolické církve stala terčem kritiky italských médií.

Kanonické právo kvůli dlouhé době, kterou oběti zneužívání potřebují pro vyrovnání se se svým s traumatem, určuje formální dobu promlčení případů zneužívání na dvacet let. Za poslední desetiletí ale Vatikán pravidelně uděluje výjimky z promlčení a vyšetřuje i mnohem starší případy. Proč tak neučinil i v případě Rupnika, však Řím dosud nevysvětlil.

Rupnik pokračoval v činnosti navzdory zákazu

Poté, co se objevily zprávy o obviněních, jezuitský řád uvedl, že Rupnik měl od ledna 2022 zakázáno veřejně působit jako kněz. Jak shrnul londýnský list Catholic Herald, podle veřejné a internetové činnosti duchovní tento zákaz nerespektoval a nadále se věnoval kněžské službě i svým přednáškám.

Například ještě 30. listopadu 2022 pořádal Rupnik debatu na téma Výchova ke kráse, při níž mu Papežská katolická univerzita v brazilské Paraně udělila svůj čestný doktorát. Restriktivní opatření, které Rupnikovi definitivně zakazuje církevní činnost, přišlo ze strany jezuitů až 2. prosince. Tedy den poté, co o jeho případu informoval italský tisk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
před 1 mminutou

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 2 mminutami

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 31 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 49 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...