Vlivný jezuita je obviněn ze zneužívání jeptišek. Papež čelí kritice, že zastavil jeho exkomunikaci

Až do minulého týdne byl prominentní osmašedesátiletý jezuita Marko Ivan Rupnik jednou z nejvýraznějších osobností moderního křesťanského umění a pokrokové teologie. Slovinskému knězi, blízkému příteli papeže Františka a umělci s vazbou na Česko, teď ale katolická církev zastavila veřejnou činnost kvůli jeho údajnému zneužívání jeptišek na začátku devadesátých let.

Sám Rupnik se považuje za následovníka českého kardinála Tomáše Špidlíka, se kterým v Římě řadu let úzce spolupracoval. Je také autorem jeho sarkofágu v bazilice na moravském Velehradě nebo i zcela nové výzdoby českobudějovické katedrály sv. Mikuláše. Jejího odhalení se letos v březnu dokonce osobně zúčastnil.

V českých knihkupectvích je možné koupit několik jeho publikací s tématikou, jak má věřící člověk správně vést duchovní život. Nyní se ukazuje, že on sám – minimálně v duchovním vedení řeholních sester – selhal.

K psychologickému a sexuálnímu obtěžování mělo z jeho strany údajně dojít na začátku 90. let minulého století. Tehdy byl Rupnik kaplanem sester sdružených ve slovinském řeholním společenství Skupnost Loyola v Lublani. Právě tam měl zneužít několik jeptišek.

Úspěšný římský duchovní

Podle italského webu Silere non possum, který obvinění proti Rupnikovi zveřejnil jako první, přišla vedení katolické církve nařčení z jeho násilí na sestrách poprvé v roce 1992. Lublaňský biskup tehdy po přezkoumání rozhodl o ukončení Rupnikova působení v řeholní komunitě i v diecézi.

Rupnik tedy odešel do Říma, kde začal působit jako ředitel Centra Alleti. To je propojeno s českým Centrem Aletti Velehrad-Roma založeného právě kardinálem Špidlíkem. V Itálii následně kněz a výtvarník pokračoval ve své kariéře u papežského dvora.

Roku 1996 jej papež Jan Pavel II. pověřil rekonstrukcí kaple Redemptoris Mater v Apoštolském paláci. Poté jeho umělecká popularita prudce stoupala. Stal se vyhledávaným autorem, jehož díla si objednala třeba nejznámější křesťanská poutní místa, ale i další stovky katolických kostelů.

V létě 1999 se stal členem Papežské rady pro kulturu. Na pozvání pražského arcibiskupa a kardinála Miloslava Vlka dával v roce 2011 duchovní lekce také českým a moravským biskupům ve Vranově u Brna.

Přítel papeže Františka

Se současným papežem Františkem pojí Rupnika nejenom členství v jezuitském řádu, ale také osobní přátelství. Z jeho podnětu navrhl Rupnik logo pro mimořádný Svatý rok milosrdenství a v roce 2016 s ním papež sloužil společnou mši při příležitosti výročí založení Centra Alleti. V březnu 2020 Rupnik Františkovi dokonce přednášel o duchovním životě při papežově pravidelné postní rekreaci.

Papež František také Rupnika jmenoval konzultantem Dikasteria pro bohoslužbu a svátosti, které dohlíží na liturgické obřady církve. Rupnikova díla se tak měla stát výkladní skříní katolického umění doby po Druhém vatikánském koncilu. Jezuita navíc nedávno spustil svůj vlastní YouTube kanál, kde každou neděli káže on-line pro desetitisíce lidí.

Ještě 3. ledna jej František přijal na osobní audienci. Bylo to přitom zhruba půl roku poté, co proti duchovnímu církevní soud zahájil kárný proces. Podle webu Messainlatino.it do řízení následně zasáhl sám papež, když zastavil Rupnikovu automatickou exkomunikaci. Kvůli tomu se nyní hlava katolické církve stala terčem kritiky italských médií.

Kanonické právo kvůli dlouhé době, kterou oběti zneužívání potřebují pro vyrovnání se se svým s traumatem, určuje formální dobu promlčení případů zneužívání na dvacet let. Za poslední desetiletí ale Vatikán pravidelně uděluje výjimky z promlčení a vyšetřuje i mnohem starší případy. Proč tak neučinil i v případě Rupnika, však Řím dosud nevysvětlil.

Rupnik pokračoval v činnosti navzdory zákazu

Poté, co se objevily zprávy o obviněních, jezuitský řád uvedl, že Rupnik měl od ledna 2022 zakázáno veřejně působit jako kněz. Jak shrnul londýnský list Catholic Herald, podle veřejné a internetové činnosti duchovní tento zákaz nerespektoval a nadále se věnoval kněžské službě i svým přednáškám.

Například ještě 30. listopadu 2022 pořádal Rupnik debatu na téma Výchova ke kráse, při níž mu Papežská katolická univerzita v brazilské Paraně udělila svůj čestný doktorát. Restriktivní opatření, které Rupnikovi definitivně zakazuje církevní činnost, přišlo ze strany jezuitů až 2. prosince. Tedy den poté, co o jeho případu informoval italský tisk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomáhala s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu. V Kyjevské oblasti zasáhli mimo jiné železniční nádraží a zranili několik lidí. Škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně Lucké oblasti na západě země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, a způsobily tak výpadky dodávek proudu. Kvůli náletu vzlétlo polské letectvo k ochraně polského vzdušného prostoru, za spolupráci poděkovalo i české armádě.
09:12Aktualizovánopřed 13 mminutami

Afghánistán hlásí po ostřelování s Pákistánem čtyři mrtvé civilisty

Afghánské úřady tvrdí, že nejméně čtyři civilisté zahynuli v pohraniční oblasti země při ostřelování s Pákistánem. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců.
08:40Aktualizovánopřed 35 mminutami

Sýrie se vzpamatovává z diktatury a války

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.
před 2 hhodinami

Pokrok k míru závisí na ochotě Ruska, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci USA a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o něj a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i v sobotu.
01:17Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda v pátek oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaráa ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 10 hhodinami

Zemřel architekt Tančícího domu Frank Gehry

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ruské útoky na Ukrajinu zabily několik lidí

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...