Rakousko odmítá rozšíření Schengenu. Nefunguje kontrola vnější hranice, vadí Vídni

Rakousko je v současné situaci proti rozšíření schengenského prostoru, protože nefunguje kontrola vnější hranice, prohlásil rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Evropská komise tento týden vyzvala k rozšíření Schengenu o Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, poslední jmenovanou zemi podpořili i europoslanci. Rozhodnutí musí členské státy EU schválit jednomyslně.

„Nyní není ten pravý okamžik hlasovat o rozšíření, když systém vnější hranice nefunguje,“ prohlásil Karner. Poukázal na to, že letos rakouská policie zadržela na sto tisíc migrantů bez povolení ke vstupu do země, z nichž pětasedmdesát tisíc nebylo zaregistrováno v žádné z dalších zemí schengenského prostoru. Při cestě do Rakouska přitom musí migranti vstoupit alespoň do jedné ze schengenských zemí.

Karner poukázal na to, že kvůli silnější migraci zpřísnila kontrolu na svých hranicích řada zemí, včetně Česka, Německa či Francie. Vídeň podobně jako Praha obnovila soustavné kontroly na hranici se Slovenskem, kromě toho prodloužila i kontroly na hranicích s Maďarskem a Slovinskem.

Podle Evropské komise Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko splňují podmínky pro ukončení kontrol na hranicích se zbytkem Unie. Proto Brusel vyzval členské státy, aby trojici zemí přijaly do schengenského prostoru.

Česká priorita

Rozhodnutí ale musí být jednomyslné. Vedle Rakouska má k rozšíření výhrady i Nizozemsko, jehož parlament schválil usnesení proti rozšíření zóny volného pohybu o Rumunsko a Bulharsko kvůli problémům s korupcí a organizovaným zločinem obou států.

Rozšíření zóny volného pohybu je jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU, které končí na konci roku. Podle Evropské komise plánuje Praha otázku přijetí tří uchazečů zařadit na program jednání ministrů vnitra v první polovině prosince. Uvažuje se prý o odděleném hlasování o Chorvatsku a druhému bodu ohledně Rumunska a Bulharska. Podle agentury DPA by se mohlo hlasovat 8. prosince. Na příští týden je do Bruselu svolána mimořádná rada ministrů vnitra zemí EU o migraci.

Pokud by rada požadovaný krok učinila, rozrostl by se schengenský prostor na 29 zemí. Aktuálně jej tvoří dvaadvacet členských zemí EU a také Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Česko do Schengenu vstoupilo na konci roku 2007.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. V noci na sobotu o tom podle Reuters rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 28 mminutami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 6 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 9 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 10 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...