Srbští nacionalisté zřejmě ve volbách v Bosně a Hercegovině získali klíčové posty

Bosenskosrbská nacionalistická strana SNSD zřejmě v nedělních volbách znovu získala křeslo v trojčlenném předsednictvu Bosny a Hercegoviny a její šéf Milorad Dodik směřuje k vítězství ve volbách prezidenta Republiky srbské (RS). Ukazují to výsledky po sečtení zhruba devadesáti procent okrsků.

Dodikova soupeřka a kandidátka opozice Jelena Trivičová odmítá porážku uznat a mluví o volebních podvodech. Za Bosňáky a Chorvaty vedou v hlasování o další dva členy předsednictva kandidáti, které agentury považují za vstřícnější k dialogu o společné budoucnosti země.

Podle dosavadních údajů získal Dodik ve volbě prezidenta Republiky srbské 48,4 procenta hlasů a jeho soupeřka Trivičová 43,3 procenta hlasů. „Poslední výsledky ukazují naše velké vítězství,“ prohlásil už Dodik. Jeho soupeřka ale tvrdí, že volby ovlivnily podvody. „Volební proces v celé Republice Srbské musí být zopakován,“ uvedla Trivičová.

Jednoznačnější se zdá výsledek voleb do trojčlenného předsednictva Bosny a Hercegoviny. Za RS mandát zřejmě získá kandidátka SNSD Željka Cvijanovičová, která po sečtení devadesáti procent okrsků má bezmála 53 procent hlasů. Její hlavní soupeř Mirko Šarović má zhruba 36 procent hlasů.

Za Bosňáky se do předsednictva zřejmě probojoval umírněný politik Denis Bećirović, který s 57 procenty hlasů vyhrává nad Bakirem Izetbegovičem, jehož nacionalistická strana SDA byla od konce války u moci. Izetbegović v neděli pozdě večer přiznal porážku, napsala agentura Reuters.

Umírnění versus nacionalisté

V boji o post chorvatského zástupce v předsednictvu podle volební komise vede s 54 procenty hlasů umírněný kandidát Željko Komšić nad nacionalistickou političkou Borjanou Krištoovou, která má zatím 45,8 procenta preferencí.

V bosenském předsednictvu mají po jednom zástupci Bosňáci (dříve Muslimové), Srbové a Chorvaté. Pokud se předběžné výsledky potvrdí, tak umírnění politici budou mít v předsednictvu většinu nad srbskými nacionalisty.

Země prochází těžkou krizí

Balkánská země prochází nejhorší politickou krizí od konce války v devadesátých letech minulého století. Bosenští Srbové v rámci své dlouhodobé snahy o odtržení napadají celostátní instituce, vztahy mezi Chorvaty a početně nejsilnějšími Bosňáky kalí spory ohledně volební reformy.

O odtržení RS v poslední době opakovaně mluvil šéf SNSD Dodik, který sází na blízké vztahy s Ruskem. V září odletěl do Moskvy, kde se nechal podpořit ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Nakonec vše zůstane jako dříve,“ řekla agentuře AP politická analytička Ivana Maričová. Podle ní musí strany rozdmýchávat etnickou nenávist a rozepře, protože nemají žádné výsledky, které by mohly voličům nabídnout. „Nacionalismus je jen kouřová clona, za kterou skrývají své zločinecké aktivity,“ uvedla a poukázala na rozsáhlou korupci v zemi. Podle ní lze však předpokládat, že se nacionalistické strany zastaví pár kroků před vypuknutím nových násilností.