Jemenská vláda a šíitští povstalci Hútíové se nedohodli na prodloužení příměří, které v zemi platí od dubna a končí v neděli. Podle agentury AP to oznámil vyslanec OSN pro Jemen Hans Grundberg. Klid zbraní byl nejdelším přerušením bojů v občanské válce, která trvá v zemi od roku 2014 a je považována za konflikt mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Podle nevládních organizací hrozí, že se v zemi znovu rozhoří boje.
Grundberg v prohlášení uvedl, že lituje toho, že nebylo dosaženo dohody o prodloužení příměří. Lídry znepřátelených stran vyzval, aby pokračovali v jednání. Poděkoval také mezinárodně uznávané vládě za pozitivní postoj k návrhu OSN na prodloužení klidu zbraní. Grundberg tento týden varoval, že návrat k bojům je reálný.
Příměří začalo platit v dubnu a 2. srpna bylo prodlouženo o dva měsíce. Podle agentury AP existovala naděje, že by mohlo vést k déle trvajícímu míru. Podle vlády ale povstalci neplnili některé klíčové body dohody o příměří, například ukončení obléhání třetího největšího jemenského města Taízz.
Hútíové v sobotu uvedli, že jednání skončila ve „slepé uličce“. Vládě vyčítají, že neumožnila plné obnovení provozu na letišti v Saná nebo otevření klíčového přístavu Hudajdá. V neděli vzkázali zahraničním ropným společnostem, aby opustily zemi, nebo bude jejich majetek zabaven. Podle povstalců návrh OSN neodpovídal přáním jemenského lidu.
„Miliony lidí jsou nyní v nebezpečí, pokud znovu začnou letecké útoky, ostřelování či raketové útoky,“ vyjádřil obavy ředitel jemenské pobočky mezinárodní humanitární organizace Oxfam Ferran Puig. Podle odborníka Petera Salisburyho mohou mít povstalci větší motivaci se vrátit k bojům než vládní síly. Podle něj povstalci mají „dosti funkční a motivované bojové síly“.
Jemenská válka začala roku 2014, když šíité, podporovaní Íránem, obsadili Saná a začali postupovat do dalších částí Jemenu. Následující rok se na stranu vlády přidala arabská koalice vedená Saúdskou Arábií, a vytvořila tak sunnitskou protiváhu šíitům.
Podle odhadů boje nepřežily desítky tisíc lidí a osmdesát procent z 29 milionů obyvatel země potřebuje humanitární pomoc. Příměří sice nepřineslo úplný klid zbraní, násilnosti na obou stranách konfliktu se ale výrazně snížily. Umožněno bylo zásobování a obnova některých služeb či leteckých spojení.
