Bývalý manažer Trump Organization přiznal podvody. Proti exprezidentovi ale zřejmě svědčit nehodlá

Dlouholetý finanční ředitel firmy Trump Organization amerického exprezidenta Donalda Trumpa se po dohodě s obžalobou přiznal k daňovým podvodům, z nichž byl obžalován loni v létě, píše agentura AP. Podle amerických médií si Allen Weisselberg vyjednal mírný trest výměnou za svědectví, které poskytne v podzimním procesu s Trumpovou firmou. Soud v USA ve čtvrtek nařídil upravit a zveřejnit dokumenty o prohledání Trumpova sídla. Tento krok požadují média, pro je i Trump, zatímco ministerstvo spravedlnosti je striktně proti tomu.

Weisselberg byl společně s Trump Organization obviněn z mnohaletého podvodu, který spočíval ve vyplácení extravagantních odměn mimo účetní knihy. „Benefity“ jako využívání luxusních vozů a bytů nebo školné na soukromých školách podle prokurátorů dostávali vysoce postavení manažeři firmy včetně Weisselberga.

On sám údajně federální, státní a městské úřady připravil o více než 900 tisíc dolarů (skoro 22 milionů korun) na nezaplacených či neprávem vrácených daních. 

3 minuty
Události: Trump čelí problémům
Zdroj: ČT24

Podle informací deníku The New York Times (NYT) jej dohoda s prokurátory zavazuje k přiznání viny ve všech patnácti bodech obžaloby. Výměnou za přiznání má dostat pětiměsíční trest; za mřížemi možná ale nestráví více než sto dní, ačkoliv mu původně hrozilo až patnáct let odnětí svobody.

Agentura AP s odvoláním na své zdroje uvádí, že 75letý Weisselberg by zároveň ve čtvrtek u soudu měl promluvit o roli jeho bývalé firmy v podvodném schématu popsaném vyšetřovateli. Dále by jej prokurátoři mohli předvolat jako svědka při procesu s Trump Organization, jehož začátek se očekává v říjnu.

Blízký podnikatelský partner Trumpa

Weisselberg pro Trumpa pracoval desítky let a je považován za jednoho z jeho nejbližších podnikatelských partnerů. Podle zdrojů deníku NYT odmítl s prokurátory spolupracovat v širším vyšetřování exprezidentových financí a nehodlá u soudu svědčit proti Trumpovi ani jeho dětem.

„Přesto by jeho potenciální svědectví dostalo Trump Organization do nevýhody a pravděpodobně by z něj učinilo ústředního svědka v říjnovém procesu, v němž bude firma čelit mnohým stejným obviněním,“ dodává list.

Média žádají zveřejnění dokumentu, který vedl k prohlídce Trumpova sídla

Pro Trumpa, jakkoli ve věci sám obviněn není, se tak rýsují další právní problémy. Stíhání Trump Organization a jejího dlouholetého finančního ředitele exprezident podobně jako další kauzy označuje za politicky motivované.

Aktuálně exprezident čelí vyšetřování v souvislosti s přechováváním utajovaných dokumentů ve svém floridském sídle.

Kvůli domovní prohlídce naléhají největší americká média na federálního soudce, aby odtajnil dokument, který umožnil FBI zásah v Trumpově rezidenci v rezortu Mar-a-Lago. Sám exprezident zveřejnění podporuje. Ministerstvo spravedlnosti ale žádost odmítá s tím, že by to mohlo ohrozit probíhající vyšetřování a bezpečnost svědků.

Soudce je pro zveřejnění dokumentu

Soud ve West Palm Beach na Floridě ve čtvrtek nařídil ministerstvu spravedlnosti, aby do poledne 25. srpna (do 18:00 SELČ) redigovalo část dokumentu, který se týká prohledání sídla bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa agenty FBI. Soudce je následně prověří a poskytne ke zveřejnění. Ministerstvo se proti nařízení může odvolat, informují americká média.

Soudce Bruce Reinhart učinil překvapivé rozhodnutí, když mezi oběma protichůdnými požadavky médií a ministerstva spravedlnosti zvolil střední cestu, píše list The New York Times (NYT). „Věřím, že části tohoto přísežného prohlášení mohou být zveřejněny. Rozhodnutí, zda budou mít pro veřejnost význam, či nikoliv, už není na mně,“ prohlásil soudce.

Prohlášení připojená k soudnímu příkazu k domovní prohlídce obsahují detailní a citlivé informace o průběhu vyšetřování a téměř vždy jsou držena v tajnosti až do doby, než je podána obžaloba. „Veřejnost jednoduše nemůže mít pádnější důvody k tomu domáhat se maximální transparentnosti při průběhu tohoto případu,“ řekl právní zástupce jedné z mediálních organizací Charles Tobin.

Zástupce vlády naopak argumentoval, že ve hře je i jiný veřejný zájem, totiž na tom, aby „trestní vyšetřování probíhala bez jakýchkoliv překážek“. „Odtajnění prohlášení by mohlo narušit probíhající vyšetřování,“ řekl šéf oddělení kontrašpionáže na ministerstvu spravedlnosti Jay Bratt.

FBI se zajímala o krabice s dokumenty, které si Trump po volební porážce odvezl z Bílého domu. Podle zákona je měl předat Národnímu archivu. FBI si i z jeho trezoru odnesla jedenáct souborů přísně tajných dokumentů. „Důvodem, proč to FBI spustila, bylo zřejmě to, že se bývalý prezident mohl dopustit několika federálních zločinů, včetně porušení zákona o špionáži,“ řekl soudní reportér agentury AP Mike Balsamo.

Soudní boj se vede o zveřejnění místopřísežného prohlášení, kterým domovní prohlídku soudci ospravedlňovali. Agenti FBI čelí od republikánů a Trumpových fanoušků tak silné kritice, že je musel hájit i Trumpův bývalý viceprezident Mike Pence. „Tyto útoky na FBI musí skončit. Výzvy, aby FBI přišla o peníze, jsou stejně špatné jako výzvy ukončit financování policie,“ prohlásil Pence.

Pence by vypovídání o útoku na Kongres zvážil

Právě bývalý viceprezident nově prohlásil, že by zvážil, pokud by ho výbor pro vyšetření útoku na Kapitol z loňského 6. ledna pozval vypovídat. I to je další linie vyšetřování, ve které Donald Trump jako exprezident figuruje.

Trumpův prezidentský poradce Peter Navarro byl obviněn z pohrdání Kongresem, protože odmítl před vyšetřovacím výborem vypovídat. „Jsem jediným vysoce postaveným poradcem Bílého domu v dějinách této republiky, který kdy byl kriminálně obviněný kvůli něčemu takovému,“ uvedl Navarro.

Dalším ostře sledovaným případem je pokus Trumpova týmu zvrátit výsledky prezidentských voleb před dvěma lety. Před speciální velkou porotu musel předstoupit bývalý Trumpův právník Rudy Giuliani. Dlouhé hodiny vypovídal ve státě Georgia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 27 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 28 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 2 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...