Německo kvůli energetické krizi neodstaví své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku, kdy Berlín zastavení výroby energie z jádra původně plánoval. V úterý to napsal americký byznysový list The Wall Street Journal, který se odvolal na tři nejmenované německé vládní představitele. Jde tak o další signál, že Německo se chystá k zásadnímu kroku.
Ponechání jaderných elektráren v provozu by bylo pro Německo přelomovým rozhodnutím, neboť v zemi až do únorové ruské invaze na Ukrajinu panovala jasná a široká politická shoda na odklonu od nukleární energetiky datující se k havárii jaderné elektrárny v japonské Fukušimě.
Německý kancléř Olaf Scholz před týdnem na tiskové konferenci řekl, že Německo zvažuje, zda má smysl ponechat jaderné elektrárny ještě v provozu. „Přemýšlíme také, zda je smysluplné a potřebné zachovat o něco déle v provozu naše tři jaderné elektrárny,“ řekl tehdy. Uvedl také, že příslušné rozhodnutí bude učiněno rychle.
Čeká se na rozhodnutí vlády
Deník The Wall Street Journal napsal, že rozhodnutí ponechat jaderné elektrárny v provozu musí ještě formálně učinit Scholzův kabinet. Potřebný bude i souhlas parlamentu, neboť uzavření reaktorů je vyžadováno zákonem.
Ačkoli může formální rozhodnutí trvat i několik týdnů, vláda je podle listu přesvědčena, že k uchování provozu reaktorů byly splněny dvě klíčové podmínky – hrozící nedostatek plynu a bezpečnost jaderného provozu. „Reaktory budou bezpečné do 31. prosince a očividně zůstanou bezpečné i po 31. prosinci,“ citoval deník svůj zdroj.
Zelení byli nejvíce proti jádru, ale i oni couvají
Zachovat prozatím chod reaktorů požaduje mimo jiné šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. CDU společně se sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU) jsou největší opoziční silou v Německu. Ponechat jaderné elektrárny v provozu navrhuje také ministr financí a šéf vládních liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner.
Ještě v červnu sociální demokrat Scholz tento scénář odmítal. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck z rovněž vládních Zelených krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu nevyloučil debatu o prodloužení provozu jaderných elektráren, později ale uvedl, že to není cesta vhodná pro Německo.
Pokud by byla ohrožena energetická bezpečnost země
V červenci německá vláda uvedla, že odložit vypnutí tří posledních jaderných elektráren na svém území by učinila pouze v krajním případě, pokud by byla ohrožena energetická bezpečnost země. „Jde o dočasné nouzové opatření, které nebude učiněno na úkor našich klimatických cílů. Totéž platí pro investice do plynárenské infrastruktury,“ řekl kancléř.
Poprvé v historii připustili tehdy tuto variantu také vládnoucí Zelení. Dosud přitom prodloužení životnosti jaderných elektráren kategoricky odmítali. A přestože dál vyzývají, aby boj proti klimatickým změnám nezpomaloval kvůli jiným krizím, zvažují ústupky.
„Pokud bychom viděli něco jiného, než co ukazují dosavadní čísla, tedy že můžeme čekat nedostatek elektřiny, poté vrátíme všechna opatření zpět do hry. Za současného stavu to ale nemá smysl,“ řekla spolupředsedkyně strany Ricarda Langová.
Drábová upozornila na případné potíže provozovatelů jaderných elektráren
Předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v červenci upozornila, že udržení tří posledních bloků v provozu by nebylo vůbec jednoduché. Rozhodnutí německé vlády je jedna věc, ale připravenost provozovatelů těchto jaderných elektráren je věc jiná. Zvláště, když s podobným obratem nepočítali.
Drábová zmínila například to, že už neobjednali palivo pro tyto elektrárny, což by nyní museli nelehko a narychlo řešit. Začali už také propouštět personál.
