Šest milionů lidí a nejvyšší budova Afriky. Egyptské úřady se začnou stěhovat do nové metropole

Nahrávám video

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí nařídil vládě, aby začala stěhovat úřady do nové metropole. Přesun aparátu včetně desítek tisíc zaměstnanců začne v prosinci. Nové hlavní město má ulehčit už tak přelidněné Káhiře, jejíž populace se do dvaceti let zřejmě zdvojnásobí. Velkolepý projekt budovaný šest let slibuje město založené na technologiích. Čím dál víc ale odhaluje i své problémy.

„Tady se buduje budoucnost Egypta. Bude to významné pro celý Blízký východ,“ říká viceprezident investorské společnosti Amir Karmel. Jedna z budov má být nejvyšší v Africe – skoro čtyři sta metrů nad povrchem (Iconic Tower).

Domácí média líčí projekt jako triumf prezidenta Sísího. Celková cena činí 60 miliard dolarů. Součástí Nové správní metropole má být letiště, školy, univerzity, nemocnice, ale hlavně obří rezidenční čtvrť pro šest milionů lidí.

„Toto je první fáze projektu bydlení pro státní zaměstnance v Nové správní metropoli, která zahrnuje 376 budov a 9024 jednotek,“ vysvětluje vedoucí úřadu městského rozvoje Ammar Mandour.

  • Místo označované jako Nové administrativní hlavní město zatím nemá jméno a lidé mohou své návrhy na jeho pojmenování posílat do 18. listopadu. Spolu s tím mohou rozhodnout také o logu a mottu.
  • Součástí nové metropole bude vládní čtvrť, obchodní a diplomatická část a mnoho parků. Projekt byl zahájen v roce 2015. Nové město vzniklo na ploše 700 hektarů čtverečních 45 kilometrů východně od Káhiry. Leží poblíž káhirského vnějšího obchvatu a je na půl cesty do přístavu Suez. Poskytne zázemí hlavním vládním institucím, ministerstvům a ambasádám. Počítá se s tím, že postupně tam bude žít až sedm milionů lidí.
  • Zdroj: ČTK

Město stojí necelých padesát kilometrů od současné metropole. Právě Káhiřanům slibuje klidnější prostředí, prodchnuté technologiemi. Nejmíň šest tisíc kamer k regulacii provozu i k hlášení podezřelých aktivit.

Podle jedněch západní standard, podle jiných hlavně nástroj, jak potírat možné příští protesty.

Tohle město nebude pro každého

Zatím jsou vidět hlavně dělnicí a jejich těžká práce. Zanedlouho tu má ale život ulehčit třeba jednotná aplikace pro komunikaci s úřady i nakupování. Tohle všechno ale mají kritici za elitní klub pro privilegované, který nebude kým naplnit. „Ceny bytů a domů přesahují možnosti většiny občanů. Pokud je cílem nové metropole ubytovat šest milionů lidí, o jakých lidech se tu vlastně bavíme?“ ptá se politolog Káhirské univerzity Mustafa Kalim al-Sajíd.

Dvoupokojový byt stojí v přepočtu přes milion korun. Ani desetinu z toho ale většina občanů nevydělá za rok. Vláda slibuje zahrnout i sociální bydlení, o detailech ale zatím mlčí. Mluvčí hlavní konstrukční firmy Chalíd al-Husejní vidí věci jednoduše: „Ten, kdo si bude moci dovolit v novém hlavním městě bydlet, tak může učinit. Kdo si to nebude moci dovolit, bydlet v něm nebude. To je zkrátka normální věc.“

Bude metropole samostatná, nebo ji pohltí Káhira?

Urbanisté ale dodávají, že dvacetimilionová Káhira může blízké město brzy pohltit a nechat splynout. I proto ho nechtějí srovnávat například s novou metropolí Brazílie.

O investice a vliv v Egyptě se zajímá i zahraničí. Centrální finanční čtvrť roste z velké části díky čínským penězům. Peking láká nejlidnatější africká země, její relativní stabilita i ochota budovat města. A to nejen na zelené louce, ale i ve vyprahlé poušti. 

Velkorysý projekt má svá rizika

Historik architektury a publicista Zdeněk Lukeš ocenil velkorysost projektu, jehož součástí má být největší letiště i nejvyšší budova v Africe. Do budoucna se dokonce počítá s výstavbou nejvyšší budovy na světě, která má přesáhnout jeden tisíc metrů.

Zmínil však i rizika, kdy u takto velkého města pro miliony lidí hrozí, že bude převládat jen jedna funkce, například administrativní. K tomu, aby se tam lidé cítili dobře, by však měly fungovat i další funkce. Lukeš dodal, že u těcho projektů je možné čerpat poučení i pro nás. Jako příklad zmínil chystaný vznikl vládní čtvrti v pražských Letňanech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 2 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 31 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 3 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 3 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.