Soudní dvůr Evropské unie začal projednávat česko-polský spor o těžbu v polském hnědouhelném dole Turów. Český zástupce se pokusil soud přesvědčit, že Polsko prodloužením těžby v dole porušuje unijní právo. Varšava podle něj dostatečně neposoudila vliv další těžby na životní prostředí a ta i proto probíhá nelegálně. Polská strana české námitky opět odmítla jako neopodstatněné. Generální advokát soudu by měl své stanovisko zveřejnit přibližně do dvou měsíců, samotný verdikt lze čekat v první polovině příštího roku.
Česká strana se na soud obrátila letos v únoru poté, co loni polské úřady schválily prodloužení těžby v dole do roku 2026. Podle české vlády se tak stalo bez dostatečného posouzení vlivu dalších prací na životní prostředí, což je i názor Evropské komise (EK).
„Musíte nutně posoudit provoz toho dolu co do vlivu na životní prostředí a musíte stanovit účinnou možnost, jak to rozhodnutí nechat přezkoumat soudem. To my Polsku vytýkáme, že neudělalo,“ formuloval po jednání soudu zásadní české argumenty náměstek ministra zahraničí Martin Smolek, který Česko u soudu zastupuje.
„Česká strana také argumentuje tím, že se nemohla k rozšíření dolu vyjádřit veřejnost ani sousedé, tedy Česká republika,“ doplnil zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.
Smolek: Zásadní prolbémy stále trvají
Polsko poté na jaře schválilo právní úpravy, které podle tamní vlády dostatečně reagují na námitky české strany i Komise. „Zásadní problémy, kvůli kterým jsme podávali žalobu, stále trvají,“ řekl ale v úterý soudu Smolek. Ani nová polská pravidla podle něj nezajišťují, že bude povolení v souladu s unijní směrnicí o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA).
Polsko například nedalo veřejnosti dostatečnou možnost účastnit se schvalovacího řízení, nevládní organizace například mohou pouze podávat odvolání, nikoli se zapojit do řízení v jeho začátku, uvedl také Smolek. Proti prodloužení činnosti dolu a jeho plánovanému rozšíření protestují české ekologické organizace i zástupci obyvatel Libereckého kraje, kteří se obávají vlivu těžby na kvalitu pitné vody ve svých obcích. „Zbavuje je to možnosti účinné právní obrany,“ prohlásil na adresu polských pravidel český zástupce.
Soudci se zástupců obou stran i Komise tázali na řadu věcí spojených zejména s tím, že Polsko po podání české žaloby přijalo některé právní úpravy a rovněž povolilo provoz dolu až do roku 2044. „Je to takové nepřehledné puzzle dílčích rozhodnutí, která vedou k tomu, že může (Polsko) stále těžit,“ popsal Smolek.
Podle něj nebude ani v případě českého vítězství ve sporu jisté, zda a kdy se situace pro obyvatele českých příhraničních oblastí zlepší. Verdikt soudu totiž nemůže přinést zastavení těžby, ale spíše Polsku nařídit nové posouzení vlivů dolu na životní prostředí, což může být dlouhý proces.
Pro Polsko jsou české výtky nepodložené
Varšava označuje české námitky za nepodložené. Zároveň podle zpravodaje Polsko zdůraznilo, že důl je zásadní jak pro energetickou bezpečnost, tak pro výrobu elektrické energie a zaměstnanost. Podle Varšavy totiž zajišťuje práci pro tisíce lidí, jejichž životní situace by se jeho zavřením zásadně zhoršila.
„Polsko již objasnilo, proč považuje všechna obvinění za nepodložená,“ prohlásil při aktuálním slyšení zástupce polského ministerstva zahraničí Damian Krawczyk. Varšava již podle něj „vyčerpávajícím způsobem“ dokázala, že vyhovuje požadavkům předpisů o ochraně životního prostředí. Česko navíc některé své námitky formulovalo nesprávně, když například mluví o porušování směrnice o vodě, kterou Polsko dodržuje, dodal Krawczyk.
„Zdůrazňuji, a to je náš pohled a rovněž pohled, který jsme představili soudu, že z hlediska polského práva a práva EU byla všechna rozhodnutí vydána v souladu se zákonem,“ doplnil po jednání Piotr Dziadzio z polského ministerstva životního prostředí.
Právní zástupkyně EK Katharina Herrmannová prohlásila, že unijní exekutiva má na věc podobný názor jako česká strana. Polsko podle ní stále nevyřešilo většinu problémů, kvůli nimž je žaloba nadále oprávněná. Herrmannová připomněla i říjnový výrok polského ústavního soudu, který zpochybnil nadřazenost unijního práva nad zákony země. „Komise doufá, že Polsko nezpochybňuje a nebude zpochybňovat přednost unijního práva v tomto řízení.“
Soud již v květnu vyhověl české žádosti a nařídil zastavení prací v dole až do finálního verdiktu. Protože se polská strana odmítla příkazu podřídit a práce v dole dál běží, vyměřil jí pokutu půl milionu eur (12,6 milionu korun) denně. Vláda ve Varšavě odmítá platit, kvůli čemuž zemi hrozí krácení unijních fondů. I pokud Varšava soud prohraje, skončí dnem vydání verdiktu zákaz provozu dolu a pokuta se přestane načítat.
Obě strany dále jednají
Podle Smolka by pro lidi v českém pohraničí bylo větším přínosem uzavření mezivládní dohody, o níž obě strany jednají od jara. Obyvatelům by podle něj zajistila nejen finanční kompenzace za ztráty podzemní vody, ale i stavbu nadzemního valu či kontrolu vlivu těžby na podloží.
„Je tam celá řada užitečných ustanovení, která by podle mě byla v tento moment užitečnější pro české obyvatele než mít za půl roku rozsudek a pak se bavit, jak to bude pokračovat, protože tím rozsudkem by to patrně neskončilo,“ vylíčil s tím, že dohoda je po technické stránce hotova. Jejímu uzavření však stojí v cestě zejména spor o výpovědní lhůtě.
„Jednání stále probíhají, nebo minimálně konzulzace na úrovní ministrů životního prostředí. České ministerstvo říká, že je dohoda hotová z 99 procent, ovšem existuje tam to jedno, na kterém se nemohou shodnout, a to je výpovědní lhůta. Těžit by se mělo ještě dvaadvacet let, nicméně Polsko navrhuje, aby výpovědní lhůta byla jen dvouletá, což je nepřijatelné pro Česko,“ připomněl Dolanský. Doplnil, že tím také stále více trpí vzájemné polsko-české vztahy.
Varšava ale podle zpravodaje zároveň kvitovala výsledky českých voleb, tedy že by se do čela státu měla dostat ODS. „To je strana, která s polskou Právo a spravedlnost zasedá v jednom výboru, frakci Evropského parlamentu. A Poláci tak očekávají, že by mohli mít blíže k české straně a dohodnout se, “ dodal zpravodaj.
