Bydlení je tématem německé předvolební kampaně. Berlíňané budou hlasovat o vyvlastnění bytů

3 minuty
Události ČT: Bydlení předvolebním tématem v Německu
Zdroj: ČT24

Německo čekají za necelé dva měsíce parlamentní volby a jedním z hlavních témat kampaně je cena bydlení. Obzvlášť se to týká Berlína, jehož obyvatelé budou souběžně s volbami hlasovat v nezávazném referendu o možném vyvlastnění velkých realitních společností. Kritici poukazují kromě obřích nákladů i na možné právní spory. Někteří politici zcela neopustili ani myšlenku zastropování nájemného.

Koncem loňského února vstoupil v Berlíně v platnost zákon, který na pět let zmrazil nájemné u zhruba 1,5 milionu bytů. Německý ústavní soud však letos v dubnu zákon zrušil. Nájemníci tak nyní musejí rozdíl mezi tržním a zastropovaným nájemným uhradit, byť se to netýká úplně všech – například realitní skupina Vonovia tento doplatek nevymáhá.

„Ale dá se říct, že většina nájemníků dostala v minulých týdnech či měsících složenku na jednorázové doplacení této částky. Někdy se jedná o tisíce eur, někdy s tím mají nájemníci skutečně problémy nebo se musí dohodnout s majitelem bytu na postupném splácení této částky,“ přiblížil zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.

Zároveň dodal, že toto riziko ale „viselo ve vzduchu“ a bylo víceméně předem jasné, že pokud soud zákon zruší, budou muset nájemníci rozdíl doplatit. Zákon sice podle Jonáše přechodně přispěl ke snížení ceny bydlení, hledání nového bydlení ale ještě ztížil. 

„Majitelé bytů chtěli zjevně počkat na to, jak celá situace dopadne, a nabídka bytů v Berlíně poklesla rázem o více než deset procent. Ve stejnou dobu se ještě zvýšila poptávka po bydlení v obcích, které jsou v dojezdové vzdálenosti od německé metropole, zejména v Postupimi, kde už tak byl zájem o bydlení do té míry veliký, že se (tam) situace na realitním trhu vyhrotila velmi podobně jako v Berlíně.“

9 minut
Zpravodaj ČT Jonáš: Bydlení je problémem číslo jedna pro ohromný počet Berlíňanů
Zdroj: ČT24

Referendum o vyvlastnění

S dalším pokusem o změnu situace na trhu s bydlením přišla iniciativa „Vyvlastnit Deutsche Wohnen“ (Deutsche Wohnen je největší realitní společnost na berlínském trhu). Navrhuje vyvlastnění realitních společností, které vlastní více než tři tisíce bytů.

Nápad podpořilo svými podpisy na 350 tisíc Berlíňanů a obyvatelé německého hlavního města se k němu vyjádří v referendu, které se bude konat společně se zářijovými volbami do Spolkového sněmu. Výsledek referenda není pro berlínskou vládu závazný. Pokud by vyvlastnění skutečně prošlo, týkalo by se téměř čtvrt milionu bytů.

Berlínská politická reprezentace se k návrhu staví různě. Podporuje ho tamní postkomunistická Levice a s výhradami i Zelení. Proti jsou naopak sociální demokraté i pravice (CDU a FDP), podle které by se náklady na odškodnění za vyvlastněné byty vyšplhaly ke čtyřiceti miliardám eur (víc než bilion korun) a i tento pokus by mohl ztroskotat u soudu.

Zastropování cen na celoněmecké úrovni?

Tématu cen bydlení se před volbami ujali zejména Zelení, a to i v reakci na zrušení berlínského zákona o zastropování nájemného. Podle příslušného soudního rozhodnutí totiž nebyl problém v samotném obsahu zákona, ale v tom, že jednotlivým spolkovým zemím podle soudu nepřísluší o výši nájemného rozhodovat, neboť tuto pravomoc má pouze parlament na celoněmecké úrovni.

„Právě toho se chytila německá strana Zelených a požaduje velmi podobnou normu, jaká platila těch několik měsíců v Berlíně, zavést na celoněmecké úrovni,“ doplnil zpravodaj ČT. 

Berlínští Zelení, kteří by rádi v září obsadili post starosty, chtějí také přimět soukromé společnosti k prodeji majetku tak, aby radnice do budoucna vlastnila více než polovinu bytů ve městě a mohla ovlivňovat jejich ceny.

Podle kritiků ale změna vlastníka nevyřeší hlavní problém, tedy nedostatek bytů v Berlíně. Za posledních deset let se do města přistěhovalo okolo 350 tisíc lidí a výše nájemného se zhruba zdvojnásobila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
00:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká vláda uleví automobilkám od cel

Americká vláda poskytne automobilkám vyrábějícím ve Spojených státech úlevu od pětadvacetiprocentních cel na automobily. Prezident Donald Trump to zdůvodnil mimo jiné ochranou národní bezpečnosti. Podle ministra obchodu Howarda Lutnicka má krok pomoci firmám při návratu dodavatelských řetězců do USA a má zmírnit dopady dovozních poplatků na autodíly. Ty by měly začít platit od 3. května.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Ztělesňuje silnou Kanadu.“ Světoví lídři gratulují Carneymu k volebnímu vítězství

Prezidenti Ukrajiny a Francie Volodymyr Zelenskyj a Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová poblahopřáli kanadskému premiérovi a lídrovi Liberální strany Markovi Carneymu k vítězství v předčasných parlamentních volbách. Vyslovili se také pro spolupráci a posílení vzájemných vztahů. Zájem o spolupráci vyjádřily také Dillí a Peking. Carneymu gratuloval i prezident USA Donald Trump, jehož politika byla hlavním tématem kanadské předvolební kampaně.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kanadské volby vyhráli liberálové. Většinu mít ale nebudou, odhaduje CBC

Liberální strana kanadského premiéra Marka Carneyho, která vyhrála pondělní předčasné volby, nebude mít v parlamentu většinu, předpokládá projekce veřejnoprávní televize CBC. Carney už předtím řekl, že je připravený spolupracovat i s jinými stranami. Hlasy se stále ještě sčítají. Na třetím místě dle odhadů skončil Québecký blok, na čtvrtém Nová demokratická strana, jejíž lídr Jagmeet Singh oznámil, že rezignuje na funkci.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Tak to nemělo dopadnout.“ V Kyjevě se rozloučili s rodinou zavražděnou Rusy

Lidé se v Kyjevě naposledy rozloučili s rodinou Chudjových. Otec, matka a syn zahynuli při čtvrtečním ruském raketovém útoku na metropoli. Přežila jen čtrnáctiletá dcera. Pohřbu se zúčastnit nemohla – s fyzickými zraněními a psychickými dopady stále leží v nemocnici. Celkem úder zabil třináct lidí a přes devadesát jich zranil. Navzdory pokračujícím jednáním o příměří šlo o nejsmrtelnější ruský útok na ukrajinské hlavní město za poslední téměř rok.
před 6 hhodinami

Americká letadlová loď uhýbala před palbou, „ztratila“ při tom stíhačku

Z paluby americké letadlové lodi USS Harry S. Truman se do moře zřítil bojový letoun F/A-18 Super Hornet a tahač, který ho vlekl, uvedla televizní stanice CNN s odvoláním na prohlášení amerického námořnictva. Podle televize je hodnota letounu více než 60 milionů dolarů (přibližně 1,3 miliardy korun). Loď prováděla prudký manévr, aby se vyhnula vzdušnému útoku jemenských hútíjských povstalců, řekl CNN nejmenovaný americký činitel.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Střelba v centru švédské Uppsaly má tři oběti

Tři lidé přišli v úterý o život při střelbě v centru švédského města Uppsala, asi šedesát kilometrů severně od Stockholmu, informovala místní média s odvoláním na policii. Na místě poblíž náměstí Vaksala torg v centru města pokračuje rozsáhlá policejní operace. Policie událost vyšetřuje jako vraždu, zadržen dosud nikdo nebyl.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Španělsko obnovilo dodávky proudu, po příčinách výpadku pátrá

Dodávky elektrické energie ve Španělsku a v Portugalsku, které v pondělí zasáhl celostátní výpadek proudu, jsou téměř zcela obnoveny. Asi z 90 procent už fungují také mobilní sítě, problémy ale přetrvávají na železnici a někde nefungují semafory na silnicích, informují místní média. Soud v Madridu začal vyšetřovat, zda blackout nezpůsobil kyberútok. Energetici to vyloučili, také podle části expertů je taková příčina málo pravděpodobná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...