Americký Kongres schválil přes dvě miliardy dolarů na obranu Kapitolu a pro afghánské spojence

Americký Kongres ve čtvrtek schválil soubor zákonů v objemu asi 2,1 miliardy dolarů (45 miliard korun). Asi polovina financí má za cíl podpořit bezpečnost Kapitolu, na který 6. ledna zaútočili příznivci tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa. Druhá polovina má umožnit evakuaci Afghánců, kteří ve své vlasti pomáhali americkým vojákům. Informovala o tom agentura Reuters.

Soubor opatření nejprve poměrem 98 ku 0 hlasům schválil Senát a poté ho poměrem 416 ku 11 hlasům odsouhlasila i Sněmovna reprezentantů. Než vejde v platnost, musí ho ještě stvrdit svým podpisem prezident Joe Biden.

Přibližně jedna miliarda doladů půjde na kompenzaci letošního útoku na Kapitol a na zajištění bezpečnosti budovy do budoucna. Hlavní část by měly dostat jednotky národní gardy, které byly po nepokojích z 6. ledna několik měsíců k ochraně sídla Kongresu nasazeny. Další půjde na posílení bezpečnostních opatření v budově a také policejním oddílům Kapitolu, které je budou moci využít na přijetí nových členů či zaplacení přesčasů těm stávajícím.

Do budovy Kongresu v den volební schůze 6. ledna vtrhly stovky příznivců končícího republikánského prezidenta Trumpa, který od listopadových voleb soustavně šířil dezinformace o tom, že mu bylo ukradeno vítězství. Cílem davu bylo zabránit zákonodárcům v potvrzení volebního vítězství demokrata Bidena.

Polovina pro Afghánce

Něco přes jednu miliardu dolarů je podle agentury Reuters určeno na evakuaci překladatelů a dalších Afghánců, kteří v uplynulých dvaceti letech pracovali v Afghánistánu pro americké složky, a na poskytnutí humanitární pomoci pro předpokládanou vlnu uprchlíků z Afghánistánu. Tam roste násilí a moc povstaleckého hnutí Taliban v souvislosti se stahováním zahraničních vojsk.

„OSN odhadla, že počet afghánských uprchlíků by mohl v několika příštích měsících stoupnout na pět set tisíc,“ uvedl demokratický senátor Patrick Leahy.

Jeden let už dorazil

Jeden evakuační let do Spojených států již v pátek dorazil. Komerčním letadlem přicestovalo 221 Afghánců se speciálním vízem pro osoby, které pracovaly s americkými vojáky. Na palubě letadla byly i desítky dětí.

Evakuace podle AP ukazuje na nejistotu Washingtonu ohledně toho, jak se bude afghánskému vedení dařit poté, co zemi v nadcházejících týdnech opustí poslední Američané. Stahování amerických jednotek z této neklidné asijské země má být zcela završeno k 31. srpnu.

Od roku 2008 se již díky stejnému programu do USA přesunulo asi 70 tisíc afghánských občanů. Nejbližšími lety by mělo přicestovat zhruba sedm set dalších jejich krajanů, kteří jsou nejdále v procesu vyřizování víza.

Afghánce v jejich nové domovině přivítal americký prezident Joe Biden: „Především bych chtěl těmto statečným Afgháncům poděkovat, že stáli po boku USA. Jsem hrdý, že můžu nyní říci ‚Vítejte doma.‘“ Také americký ministr zahraničí Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin vyzdvihli práci afghánských občanů po boku Američanů. Zprostředkováním jejich přesídlení daly USA podle nich najevo, že si uvědomují svůj závazek vůči těmto lidem.

Program pomoci tlumočníkům, kteří pracovali ve prospěch české armády v Afghánistánu, a jejich rodinám, schválila také české vláda. Program předpokládá finanční pomoc i možnost azylu. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara ale kvůli bezpečnosti a ochraně možných účastníků programu nelze zveřejnit počty tlumočníků ani další specifikaci pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 5 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...