Americký Kongres schválil přes dvě miliardy dolarů na obranu Kapitolu a pro afghánské spojence

Americký Kongres ve čtvrtek schválil soubor zákonů v objemu asi 2,1 miliardy dolarů (45 miliard korun). Asi polovina financí má za cíl podpořit bezpečnost Kapitolu, na který 6. ledna zaútočili příznivci tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa. Druhá polovina má umožnit evakuaci Afghánců, kteří ve své vlasti pomáhali americkým vojákům. Informovala o tom agentura Reuters.

Soubor opatření nejprve poměrem 98 ku 0 hlasům schválil Senát a poté ho poměrem 416 ku 11 hlasům odsouhlasila i Sněmovna reprezentantů. Než vejde v platnost, musí ho ještě stvrdit svým podpisem prezident Joe Biden.

Přibližně jedna miliarda doladů půjde na kompenzaci letošního útoku na Kapitol a na zajištění bezpečnosti budovy do budoucna. Hlavní část by měly dostat jednotky národní gardy, které byly po nepokojích z 6. ledna několik měsíců k ochraně sídla Kongresu nasazeny. Další půjde na posílení bezpečnostních opatření v budově a také policejním oddílům Kapitolu, které je budou moci využít na přijetí nových členů či zaplacení přesčasů těm stávajícím.

Do budovy Kongresu v den volební schůze 6. ledna vtrhly stovky příznivců končícího republikánského prezidenta Trumpa, který od listopadových voleb soustavně šířil dezinformace o tom, že mu bylo ukradeno vítězství. Cílem davu bylo zabránit zákonodárcům v potvrzení volebního vítězství demokrata Bidena.

Polovina pro Afghánce

Něco přes jednu miliardu dolarů je podle agentury Reuters určeno na evakuaci překladatelů a dalších Afghánců, kteří v uplynulých dvaceti letech pracovali v Afghánistánu pro americké složky, a na poskytnutí humanitární pomoci pro předpokládanou vlnu uprchlíků z Afghánistánu. Tam roste násilí a moc povstaleckého hnutí Taliban v souvislosti se stahováním zahraničních vojsk.

„OSN odhadla, že počet afghánských uprchlíků by mohl v několika příštích měsících stoupnout na pět set tisíc,“ uvedl demokratický senátor Patrick Leahy.

Jeden let už dorazil

Jeden evakuační let do Spojených států již v pátek dorazil. Komerčním letadlem přicestovalo 221 Afghánců se speciálním vízem pro osoby, které pracovaly s americkými vojáky. Na palubě letadla byly i desítky dětí.

Evakuace podle AP ukazuje na nejistotu Washingtonu ohledně toho, jak se bude afghánskému vedení dařit poté, co zemi v nadcházejících týdnech opustí poslední Američané. Stahování amerických jednotek z této neklidné asijské země má být zcela završeno k 31. srpnu.

Od roku 2008 se již díky stejnému programu do USA přesunulo asi 70 tisíc afghánských občanů. Nejbližšími lety by mělo přicestovat zhruba sedm set dalších jejich krajanů, kteří jsou nejdále v procesu vyřizování víza.

Afghánce v jejich nové domovině přivítal americký prezident Joe Biden: „Především bych chtěl těmto statečným Afgháncům poděkovat, že stáli po boku USA. Jsem hrdý, že můžu nyní říci ‚Vítejte doma.‘“ Také americký ministr zahraničí Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin vyzdvihli práci afghánských občanů po boku Američanů. Zprostředkováním jejich přesídlení daly USA podle nich najevo, že si uvědomují svůj závazek vůči těmto lidem.

Program pomoci tlumočníkům, kteří pracovali ve prospěch české armády v Afghánistánu, a jejich rodinám, schválila také české vláda. Program předpokládá finanční pomoc i možnost azylu. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara ale kvůli bezpečnosti a ochraně možných účastníků programu nelze zveřejnit počty tlumočníků ani další specifikaci pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole téměř dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů téměř dvacet lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 33 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 1 hhodinou

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 1 hhodinou

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 7 hhodinami

Evropský pohled