Americký Kongres schválil přes dvě miliardy dolarů na obranu Kapitolu a pro afghánské spojence

Americký Kongres ve čtvrtek schválil soubor zákonů v objemu asi 2,1 miliardy dolarů (45 miliard korun). Asi polovina financí má za cíl podpořit bezpečnost Kapitolu, na který 6. ledna zaútočili příznivci tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa. Druhá polovina má umožnit evakuaci Afghánců, kteří ve své vlasti pomáhali americkým vojákům. Informovala o tom agentura Reuters.

Soubor opatření nejprve poměrem 98 ku 0 hlasům schválil Senát a poté ho poměrem 416 ku 11 hlasům odsouhlasila i Sněmovna reprezentantů. Než vejde v platnost, musí ho ještě stvrdit svým podpisem prezident Joe Biden.

Přibližně jedna miliarda doladů půjde na kompenzaci letošního útoku na Kapitol a na zajištění bezpečnosti budovy do budoucna. Hlavní část by měly dostat jednotky národní gardy, které byly po nepokojích z 6. ledna několik měsíců k ochraně sídla Kongresu nasazeny. Další půjde na posílení bezpečnostních opatření v budově a také policejním oddílům Kapitolu, které je budou moci využít na přijetí nových členů či zaplacení přesčasů těm stávajícím.

Do budovy Kongresu v den volební schůze 6. ledna vtrhly stovky příznivců končícího republikánského prezidenta Trumpa, který od listopadových voleb soustavně šířil dezinformace o tom, že mu bylo ukradeno vítězství. Cílem davu bylo zabránit zákonodárcům v potvrzení volebního vítězství demokrata Bidena.

Polovina pro Afghánce

Něco přes jednu miliardu dolarů je podle agentury Reuters určeno na evakuaci překladatelů a dalších Afghánců, kteří v uplynulých dvaceti letech pracovali v Afghánistánu pro americké složky, a na poskytnutí humanitární pomoci pro předpokládanou vlnu uprchlíků z Afghánistánu. Tam roste násilí a moc povstaleckého hnutí Taliban v souvislosti se stahováním zahraničních vojsk.

„OSN odhadla, že počet afghánských uprchlíků by mohl v několika příštích měsících stoupnout na pět set tisíc,“ uvedl demokratický senátor Patrick Leahy.

Jeden let už dorazil

Jeden evakuační let do Spojených států již v pátek dorazil. Komerčním letadlem přicestovalo 221 Afghánců se speciálním vízem pro osoby, které pracovaly s americkými vojáky. Na palubě letadla byly i desítky dětí.

Evakuace podle AP ukazuje na nejistotu Washingtonu ohledně toho, jak se bude afghánskému vedení dařit poté, co zemi v nadcházejících týdnech opustí poslední Američané. Stahování amerických jednotek z této neklidné asijské země má být zcela završeno k 31. srpnu.

Od roku 2008 se již díky stejnému programu do USA přesunulo asi 70 tisíc afghánských občanů. Nejbližšími lety by mělo přicestovat zhruba sedm set dalších jejich krajanů, kteří jsou nejdále v procesu vyřizování víza.

Afghánce v jejich nové domovině přivítal americký prezident Joe Biden: „Především bych chtěl těmto statečným Afgháncům poděkovat, že stáli po boku USA. Jsem hrdý, že můžu nyní říci ‚Vítejte doma.‘“ Také americký ministr zahraničí Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin vyzdvihli práci afghánských občanů po boku Američanů. Zprostředkováním jejich přesídlení daly USA podle nich najevo, že si uvědomují svůj závazek vůči těmto lidem.

Program pomoci tlumočníkům, kteří pracovali ve prospěch české armády v Afghánistánu, a jejich rodinám, schválila také české vláda. Program předpokládá finanční pomoc i možnost azylu. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara ale kvůli bezpečnosti a ochraně možných účastníků programu nelze zveřejnit počty tlumočníků ani další specifikaci pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěPo sečtení zhruba třetiny hlasů má většinu opoziční Tisza

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara by ve 199členném parlamentu měla získat 132 mandátů, vyplývá z průběžných výsledků po sečtení 29,2 procenta hlasů. Fideszu dlouholetého maďarského premiéra Viktora Orbána připadá 59 křesel a krajně pravicová strana Naše vlast by v parlamentu měla osm zástupců. V parlamentních volbách se rozhodovalo o tom, zda Orbán získá páté funkční období, anebo po 16 letech skončí jeho Fidesz ve vládě.
19:00Aktualizovánopřed 5 mminutami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
15:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vzdušné údery na severovýchodě Nigérie zřejmě zabily nejméně sto lidí

Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International (AI). Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o dvou stech mrtvých a zraněných.
před 2 hhodinami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
17:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina a Rusko hlásí tisíce případů porušení klidu zbraní

Rusové porušili velikonoční příměří ve 2299 případech, Ukrajinci v 1971, obvinily se vzájemně ukrajinská armáda a ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští vojáci zveřejnili i video zobrazující zabití jejich spolubojovníků, kteří měli evakuovat zraněné obránce. Kyjev podle Moskvy udeřil na Bělgorodskou a Kurskou oblast. Kreml nechce klid zbraní prodloužit, jak by si přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
09:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Libanon hlásí další oběti, Izrael zničil raketomet

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Íránci USA nevěří, řekl po krachu jednání Ghálíbáf

USA nebyly při mírových rozhovorech v Pákistánu schopny navzdory konstruktivním návrhům získat důvěru Íránců. Podle AFP to sdělil šéf íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle amerického viceprezidenta JD Vance se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Některé západní země včetně Velké Británie a Austrálie vyjádřily zklamání. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
04:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...