Europoslanci chtějí tvrdý postup vůči Maďarsku kvůli jeho zákonu s pasážemi o LGBT komunitě

3 minuty
Maďarsko versus EU
Zdroj: ČT24

Pokud Maďarsko nezruší sporné pasáže nového zákona diskriminujícího sexuální menšiny, zahájí s ním Evropská komise řízení kvůli porušování práva Evropské unie. V diskusi s poslanci Evropského parlamentu to ve středu prohlásila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, která normu kritizovanou velkou většinou unijních lídrů označila za ostudnou.

Primárně mělo jít o zákon, který by zpřísnil tresty za sexuální násilí na dětech. S tím souhlasila i maďarská opozice. Poslanci vládní strany Fidesz ale na poslední chvíli přišli se změnami, které opozice, nevládní organizace i většina států Evropské unie považuje za diskriminaci a útok na menšiny. K zákonu přidali pasáže zakazující propagaci sexuálních menšin. Někteří experti upozorňují, že jde spíše o politické prohlášení a ideologické vymezení než o zákon. 

Norma přijatá v červnu vstoupila podle rozhlasové stanice Radio Free Europe či francouzské televize France 24 v platnost ve středu, zatímco agentura AFP tvrdí, že se tak stane ve čtvrtek. Zákon mimo jiné zakazuje šířit mezi mladými lidmi do 18 let jakékoli materiály zobrazující nebo propagující homosexualitu a změnu pohlaví.

„Souhlasili jste s našimi hodnotami“

Většina europoslanců se k zákonu staví kriticky a část z nich chce vyzvat země EU k ráznějšímu postupu vůči Budapešti. Podle europoslanců je omezení jakékoli menšiny nebezpečím pro celou společnost. „Jde o svobodu projevu nás všech, základní práva nás všech,“ řekla německá europoslankyně za Zelené Terry Reintkeová.

„Když jste se rozhodli vstoupit do Evropské unie, podepsali jste její smlouvy a tvrdili jste, že souhlasíte s našimi základními hodnotami a principy,“ vzkázala Maďarsku například nizozemská europoslankyně Liesje Schreinemacherová (Renew Europe). „Nejde o situaci, kdy byste si mohli vybírat jen to, co se vám hodí,“ dodala.

Podle mnohých jde o ukázku zvětšujících se názorových rozporů mezi západem a východem Unie. Na minulém summitu evropských zemí maďarský premiér Viktor Orbán vysvětloval, proč ze zákona ustoupit nechce. Nizozemský premiér mu navrhl, jestli by nebylo řešením odejít z Evropské unie. 

„Zákon využívá ochranu dětí k diskriminaci lidí“

 Většina lídrů unijních zemí ve středu znovu vybídla maďarského premiéra Viktora Orbána ke zrušení sporných pasáží normy. Orbán to odmítá a tvrdí, že zákon nikoho nediskriminuje, pouze dává v sexuální výchově dětí pravomoci rodičům.  

„Homosexualita je stavěna na roveň pornografie… Tento zákon využívá ochranu dětí k diskriminaci lidí na základě jejich sexuální orientace… To je ostudné,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. Brusel podle ní využije veškeré dostupné prostředky, aby Maďarsko ke změně normy přiměl. Komise již koncem června vyzvala Budapešť k odstranění kritizovaných pasáží a pokud se v zatím nespecifikované lhůtě nedočká odpovědi, může věc předat soudu EU. Pokud by v případném řízení, které může trvat až několik let, dospěl soud k závěru, že norma je diskriminační a porušuje unijní právo, může nařídit její zrušení či Maďarsku udělit vysoké pokuty.

Porušování evropských hodnot

Instituce EU v současnosti vedou s Maďarskem řízení kvůli porušování evropských hodnot. Europoslanci, Komise i některé členské státy EU dávají dlouhodobě najevo obavy, že Orbánova vláda omezuje v Maďarsku nezávislost justice, médií či akademické svobody. Budapešť námitky odmítá.

Část europoslanců chce v návrhu usnesení, o němž bude parlament hlasovat ve čtvrtek, vyzvat k ráznějšímu postupu v tomto řízení, které za více než dva roky nevedlo k žádným závěrům. Teoreticky přitom může skončit až odebráním hlasovacích práv v Radě EU Maďarsku. 

„Nový pokles ke dnu“

„Orbán již dříve překročil červenou linii, ale tohle je nový pokles ke dnu… Musí být využity všechny právní prostředky, abychom Orbánovi ukázali, že zašel příliš daleko. Jsme unií hodnot, ať se to Orbánovi líbí, či ne,“ uvedl předseda liberální frakce europoslanců Dacian Ciološ. Liberálové spolu s několika dalšími frakcemi prosazují výzvu členským zemím k posunu řízení s Maďarskem do další fáze. Pro případné zbavení hlasovacích práv je však potřeba souhlas všech ostatních 26 zemí, přičemž Polsko dlouhodobě dává najevo, že Budapešť podpoří.

Kriticky se vůči počínání maďarské vlády vyjádřila i většina dalších poslanců, kteří se ve středu zapojili do debaty. Někteří Komisi vyzývali, aby neváhala vůči Maďarsku použít nové pravidlo spojující čerpání unijních peněz s dodržováním principů právního státu.

„Žádné další výmluvy pro odklad. Konejte nyní,“ prohlásil zelený europoslanec Daniel Freund, který s kolegy připravil právní podklady pro využití nového mechanismu v maďarském případě.

Von der Leyenová ve středu zopakovala, že Komise hodlá po důkladné přípravě začít pravidlo využívat na podzim. Unijní exekutiva zároveň prozatím odmítá schválit maďarský plán obnovy, na jehož základě má země čerpat peníze z mimořádného pokrizového fondu Unie. Důvodem jsou podle unijních činitelů obavy z nedostatečné ochrany peněz před korupcí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 12 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...