Europoslanci chtějí tvrdý postup vůči Maďarsku kvůli jeho zákonu s pasážemi o LGBT komunitě

Nahrávám video
Maďarsko versus EU
Zdroj: ČT24

Pokud Maďarsko nezruší sporné pasáže nového zákona diskriminujícího sexuální menšiny, zahájí s ním Evropská komise řízení kvůli porušování práva Evropské unie. V diskusi s poslanci Evropského parlamentu to ve středu prohlásila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, která normu kritizovanou velkou většinou unijních lídrů označila za ostudnou.

Primárně mělo jít o zákon, který by zpřísnil tresty za sexuální násilí na dětech. S tím souhlasila i maďarská opozice. Poslanci vládní strany Fidesz ale na poslední chvíli přišli se změnami, které opozice, nevládní organizace i většina států Evropské unie považuje za diskriminaci a útok na menšiny. K zákonu přidali pasáže zakazující propagaci sexuálních menšin. Někteří experti upozorňují, že jde spíše o politické prohlášení a ideologické vymezení než o zákon. 

Norma přijatá v červnu vstoupila podle rozhlasové stanice Radio Free Europe či francouzské televize France 24 v platnost ve středu, zatímco agentura AFP tvrdí, že se tak stane ve čtvrtek. Zákon mimo jiné zakazuje šířit mezi mladými lidmi do 18 let jakékoli materiály zobrazující nebo propagující homosexualitu a změnu pohlaví.

„Souhlasili jste s našimi hodnotami“

Většina europoslanců se k zákonu staví kriticky a část z nich chce vyzvat země EU k ráznějšímu postupu vůči Budapešti. Podle europoslanců je omezení jakékoli menšiny nebezpečím pro celou společnost. „Jde o svobodu projevu nás všech, základní práva nás všech,“ řekla německá europoslankyně za Zelené Terry Reintkeová.

„Když jste se rozhodli vstoupit do Evropské unie, podepsali jste její smlouvy a tvrdili jste, že souhlasíte s našimi základními hodnotami a principy,“ vzkázala Maďarsku například nizozemská europoslankyně Liesje Schreinemacherová (Renew Europe). „Nejde o situaci, kdy byste si mohli vybírat jen to, co se vám hodí,“ dodala.

Podle mnohých jde o ukázku zvětšujících se názorových rozporů mezi západem a východem Unie. Na minulém summitu evropských zemí maďarský premiér Viktor Orbán vysvětloval, proč ze zákona ustoupit nechce. Nizozemský premiér mu navrhl, jestli by nebylo řešením odejít z Evropské unie. 

„Zákon využívá ochranu dětí k diskriminaci lidí“

 Většina lídrů unijních zemí ve středu znovu vybídla maďarského premiéra Viktora Orbána ke zrušení sporných pasáží normy. Orbán to odmítá a tvrdí, že zákon nikoho nediskriminuje, pouze dává v sexuální výchově dětí pravomoci rodičům.  

„Homosexualita je stavěna na roveň pornografie… Tento zákon využívá ochranu dětí k diskriminaci lidí na základě jejich sexuální orientace… To je ostudné,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. Brusel podle ní využije veškeré dostupné prostředky, aby Maďarsko ke změně normy přiměl. Komise již koncem června vyzvala Budapešť k odstranění kritizovaných pasáží a pokud se v zatím nespecifikované lhůtě nedočká odpovědi, může věc předat soudu EU. Pokud by v případném řízení, které může trvat až několik let, dospěl soud k závěru, že norma je diskriminační a porušuje unijní právo, může nařídit její zrušení či Maďarsku udělit vysoké pokuty.

Porušování evropských hodnot

Instituce EU v současnosti vedou s Maďarskem řízení kvůli porušování evropských hodnot. Europoslanci, Komise i některé členské státy EU dávají dlouhodobě najevo obavy, že Orbánova vláda omezuje v Maďarsku nezávislost justice, médií či akademické svobody. Budapešť námitky odmítá.

Část europoslanců chce v návrhu usnesení, o němž bude parlament hlasovat ve čtvrtek, vyzvat k ráznějšímu postupu v tomto řízení, které za více než dva roky nevedlo k žádným závěrům. Teoreticky přitom může skončit až odebráním hlasovacích práv v Radě EU Maďarsku. 

„Nový pokles ke dnu“

„Orbán již dříve překročil červenou linii, ale tohle je nový pokles ke dnu… Musí být využity všechny právní prostředky, abychom Orbánovi ukázali, že zašel příliš daleko. Jsme unií hodnot, ať se to Orbánovi líbí, či ne,“ uvedl předseda liberální frakce europoslanců Dacian Ciološ. Liberálové spolu s několika dalšími frakcemi prosazují výzvu členským zemím k posunu řízení s Maďarskem do další fáze. Pro případné zbavení hlasovacích práv je však potřeba souhlas všech ostatních 26 zemí, přičemž Polsko dlouhodobě dává najevo, že Budapešť podpoří.

Kriticky se vůči počínání maďarské vlády vyjádřila i většina dalších poslanců, kteří se ve středu zapojili do debaty. Někteří Komisi vyzývali, aby neváhala vůči Maďarsku použít nové pravidlo spojující čerpání unijních peněz s dodržováním principů právního státu.

„Žádné další výmluvy pro odklad. Konejte nyní,“ prohlásil zelený europoslanec Daniel Freund, který s kolegy připravil právní podklady pro využití nového mechanismu v maďarském případě.

Von der Leyenová ve středu zopakovala, že Komise hodlá po důkladné přípravě začít pravidlo využívat na podzim. Unijní exekutiva zároveň prozatím odmítá schválit maďarský plán obnovy, na jehož základě má země čerpat peníze z mimořádného pokrizového fondu Unie. Důvodem jsou podle unijních činitelů obavy z nedostatečné ochrany peněz před korupcí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 5 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 7 hhodinami

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Trump doufá v pomoc Francie

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael oznámil, že zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda v pondělí oznámila, že její jednotky v posledních dnech zahájily omezenou a cílenou pozemní operaci proti pozicím proíránského militantního teroristického hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Cílem této akce je posílit přední obranné linie, uvedla armáda, kterou citovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...