Europoslanci chtějí tvrdý postup vůči Maďarsku kvůli jeho zákonu s pasážemi o LGBT komunitě

3 minuty
Maďarsko versus EU
Zdroj: ČT24

Pokud Maďarsko nezruší sporné pasáže nového zákona diskriminujícího sexuální menšiny, zahájí s ním Evropská komise řízení kvůli porušování práva Evropské unie. V diskusi s poslanci Evropského parlamentu to ve středu prohlásila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, která normu kritizovanou velkou většinou unijních lídrů označila za ostudnou.

Primárně mělo jít o zákon, který by zpřísnil tresty za sexuální násilí na dětech. S tím souhlasila i maďarská opozice. Poslanci vládní strany Fidesz ale na poslední chvíli přišli se změnami, které opozice, nevládní organizace i většina států Evropské unie považuje za diskriminaci a útok na menšiny. K zákonu přidali pasáže zakazující propagaci sexuálních menšin. Někteří experti upozorňují, že jde spíše o politické prohlášení a ideologické vymezení než o zákon. 

Norma přijatá v červnu vstoupila podle rozhlasové stanice Radio Free Europe či francouzské televize France 24 v platnost ve středu, zatímco agentura AFP tvrdí, že se tak stane ve čtvrtek. Zákon mimo jiné zakazuje šířit mezi mladými lidmi do 18 let jakékoli materiály zobrazující nebo propagující homosexualitu a změnu pohlaví.

„Souhlasili jste s našimi hodnotami“

Většina europoslanců se k zákonu staví kriticky a část z nich chce vyzvat země EU k ráznějšímu postupu vůči Budapešti. Podle europoslanců je omezení jakékoli menšiny nebezpečím pro celou společnost. „Jde o svobodu projevu nás všech, základní práva nás všech,“ řekla německá europoslankyně za Zelené Terry Reintkeová.

„Když jste se rozhodli vstoupit do Evropské unie, podepsali jste její smlouvy a tvrdili jste, že souhlasíte s našimi základními hodnotami a principy,“ vzkázala Maďarsku například nizozemská europoslankyně Liesje Schreinemacherová (Renew Europe). „Nejde o situaci, kdy byste si mohli vybírat jen to, co se vám hodí,“ dodala.

Podle mnohých jde o ukázku zvětšujících se názorových rozporů mezi západem a východem Unie. Na minulém summitu evropských zemí maďarský premiér Viktor Orbán vysvětloval, proč ze zákona ustoupit nechce. Nizozemský premiér mu navrhl, jestli by nebylo řešením odejít z Evropské unie. 

„Zákon využívá ochranu dětí k diskriminaci lidí“

 Většina lídrů unijních zemí ve středu znovu vybídla maďarského premiéra Viktora Orbána ke zrušení sporných pasáží normy. Orbán to odmítá a tvrdí, že zákon nikoho nediskriminuje, pouze dává v sexuální výchově dětí pravomoci rodičům.  

„Homosexualita je stavěna na roveň pornografie… Tento zákon využívá ochranu dětí k diskriminaci lidí na základě jejich sexuální orientace… To je ostudné,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. Brusel podle ní využije veškeré dostupné prostředky, aby Maďarsko ke změně normy přiměl. Komise již koncem června vyzvala Budapešť k odstranění kritizovaných pasáží a pokud se v zatím nespecifikované lhůtě nedočká odpovědi, může věc předat soudu EU. Pokud by v případném řízení, které může trvat až několik let, dospěl soud k závěru, že norma je diskriminační a porušuje unijní právo, může nařídit její zrušení či Maďarsku udělit vysoké pokuty.

Porušování evropských hodnot

Instituce EU v současnosti vedou s Maďarskem řízení kvůli porušování evropských hodnot. Europoslanci, Komise i některé členské státy EU dávají dlouhodobě najevo obavy, že Orbánova vláda omezuje v Maďarsku nezávislost justice, médií či akademické svobody. Budapešť námitky odmítá.

Část europoslanců chce v návrhu usnesení, o němž bude parlament hlasovat ve čtvrtek, vyzvat k ráznějšímu postupu v tomto řízení, které za více než dva roky nevedlo k žádným závěrům. Teoreticky přitom může skončit až odebráním hlasovacích práv v Radě EU Maďarsku. 

„Nový pokles ke dnu“

„Orbán již dříve překročil červenou linii, ale tohle je nový pokles ke dnu… Musí být využity všechny právní prostředky, abychom Orbánovi ukázali, že zašel příliš daleko. Jsme unií hodnot, ať se to Orbánovi líbí, či ne,“ uvedl předseda liberální frakce europoslanců Dacian Ciološ. Liberálové spolu s několika dalšími frakcemi prosazují výzvu členským zemím k posunu řízení s Maďarskem do další fáze. Pro případné zbavení hlasovacích práv je však potřeba souhlas všech ostatních 26 zemí, přičemž Polsko dlouhodobě dává najevo, že Budapešť podpoří.

Kriticky se vůči počínání maďarské vlády vyjádřila i většina dalších poslanců, kteří se ve středu zapojili do debaty. Někteří Komisi vyzývali, aby neváhala vůči Maďarsku použít nové pravidlo spojující čerpání unijních peněz s dodržováním principů právního státu.

„Žádné další výmluvy pro odklad. Konejte nyní,“ prohlásil zelený europoslanec Daniel Freund, který s kolegy připravil právní podklady pro využití nového mechanismu v maďarském případě.

Von der Leyenová ve středu zopakovala, že Komise hodlá po důkladné přípravě začít pravidlo využívat na podzim. Unijní exekutiva zároveň prozatím odmítá schválit maďarský plán obnovy, na jehož základě má země čerpat peníze z mimořádného pokrizového fondu Unie. Důvodem jsou podle unijních činitelů obavy z nedostatečné ochrany peněz před korupcí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...