Maďarský parlament i přes odpor veřejnosti schválil přípravné kroky ke vzniku čínské univerzity

Nahrávám video

Kontroverzní čínská univerzita v Bupadešti je blíž svému vzniku. Maďarský parlament schválil převedení státních pozemků na nadaci, která má pobočku šanghajské vysoké školy Fu-tan stavět. Hlasování poslanců proběhlo i přes odpor veřejnosti, kvůli kterému premiér Viktor Orbán projekt odložil.

Na budapešťských pozemcích chce maďarská vláda do tří let postavit kampus čínské univerzity Fu-tan. Zaplatí jej a půjčí si na to takřka 40 miliard korun – paradoxně od Číny. Opozici, ale i část voličů vládního Fidészu, to v první červnový víkend vyhnalo do ulic.

„Nesouhlasím s posilováním feudálních vztahů naší země s Čínou,“ řekl student Patrik, který se protestu zúčastnil. Finanční prostředky by podle protestujících měly být využity „ke zlepšení vlastních univerzit místo budování čínské“.

Síla domácího odporu ale premiéra Orbána přiměla k nečekanému ústupku. Řekl, že projekt čínské univerzity předloží občanům v referendu. Ale až napřesrok, po volbách. Přesto formální přípravy pokračují. Poslanci už schválili darování pozemků univerzitní nadaci.

Místní samospráva je proti

Liberální primátor metropole Gergely Karacsony už přejmenoval silnice v okolí. K pozemkům, kde měly původně stát studentské koleje, teď vede Dalajlámova ulice, cesta Svobodného Hongkongu nebo Ujgurských mučedníků.

„Obyvatelé Budapešti už se k vládním plánům vyjádřili. Devadesát šest procent jich čínskou komunistickou univerzitu nechce,“ řekl primátor. Čínské ministerstvo zahraničí zareagovalo ostře. „Čínsko-maďarské vztahy se nyní vyvíjejí slibně. Takové chování je opovrženíhodné,“ řekl jeho mluvčí.  

Obavy má ale i starostka 9. budapešťského obvodu Krisztina Baranyiová. „V tomto kampusu by studovaly tisíce IT specialistů, biochemiků a dalších expertů, které by diplomacie a zejména tajné služby Čínské lidové republiky mohly pokládat za své zlaté rezervy v Evropě,“ uvedla.    

Čínský vliv jako problém vidí i západní spojenci Maďarska. Summit NATO Čínu označil za soustavnou systémovou výzvu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 40 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 54 mminutami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 1 hhodinou

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 2 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 3 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 6 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 8 hhodinami
Načítání...