Sankce Evropské unie proti režimu běloruského vůdce Alexandra Lukašenka jsou správné a nezbytné a Lukašenkovo nedávné jednání s hlavou ruského státu Vladimirem Putinem na tom nic nezmění. Po společném zasedání vlád Německa a Francie to prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že se s názorem Merkelové ztotožňuje.
Jednání Putina s Lukašenkem na unijních sankcích nic nezmění, prohlásila Merkelová
Běloruské úřady přiměly 23. května s pomocí stíhačky dopravní letoun, jenž měl namířeno z Atén do Vilniusu, přistát v Minsku. Bezpečnostní složky poté zadržely opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyni, kteří byli na palubě. Západní země incident odsoudily a žádají propuštění žurnalisty. Lídři zemí Evropské unie se před týdnem shodli na přijetí cílených sankcí vůči Minsku.
„Jsou správné a jsou potřebné,“ prohlásila nyní Merkelová o sankcích. Uvedla také, že celý incident je odsouzeníhodný. „Proto setkání prezidenta Lukašenka a prezidenta Putina ničemu nezabrání,“ uvedla. Kriticky se rovněž vyslovila o chování běloruského režimu k vlastním obyvatelům.
„Hluboce samozřejmě odsuzujeme, co Lukašenko dělá s civilní společností a opozicí, to v žádném případě neodpovídá našim standardům,“ řekla.
Spor s Běloruskem podle Merkelové neovlivní jednání takzvané normandské čtyřky, tedy Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny. Cílem skupiny je urovnat spor na východě Ukrajiny mezi ukrajinskou vládou a proruskými separatisty. „Tímto formátem Německo s Francií pomáhají Ukrajině, což je hlavní,“ řekla.
Také Macron si nemyslí, že by běloruský incident měl dopad na normandskou čtyřku. Uvedl rovněž, že s Merkelovou souhlasí i v otázce Běloruska. „Zcela podporuji to, co kancléřka řekla k tématu Běloruska,“ řekl.
NATO omezilo Bělorusům přístup
Nucené přistání civilního letu přineslo v pondělí ještě jednu reakci. Běloruská diplomatická mise při Severoatlantické alianci bude mít omezený přístup do centrály NATO v Bruselu, oznámil generální tajemník organizace Jens Stoltenberg.
Bělorusko není členskou zemí Aliance, udržuje s ní však vazby od pádu Sovětského svazu v 90. letech minulého století. V roce 1995 začalo se severoatlantickým obranným spolkem spolupracovat v rámci programu Partnerství pro mír, o tři roky později si pak při NATO zřídilo své diplomatické zastoupení. Bělorusové mají díky tomu možnost účastnit se akcí v centrále aliance i v členských zemích. Mezi témata spolupráce patří krizové řízení, kontrola zbrojení, vzdušná obrana či řízení letového provozu.
Podle zdrojů agentury Reuters se původně hovořilo i o možnosti vyloučit Bělorusko ze spolupráce úplně. Proti však bylo Turecko, které nechtělo popudit Rusko jako nejbližšího spojence režimu Alexandra Lukašenka.