Česko nestáhne žalobu na Polsko kvůli Dolu Turów, prohlásil Babiš

Česko nestáhne žalobu na Polsko, kterou podala k Soudnímu dvoru EU kvůli rozšíření uhelného Dolu Turów, řekl v Bruselu premiér Andrej Babiš. Polsko podle něj poprvé uznalo české námitky a chce dohodu. Podle libereckého hejtmana Martina Půty lze žalobu stáhnout až po podpisu mezistátní smlouvy s jasně garantovanými kroky. Polský premiér Mateusz Morawiecki přitom po pondělním jednání s Babišem podle agentury PAP prohlásil, že Česko žalobu stáhne.

Unijní soud minulý týden v pátek nařídil, aby Polsko těžbu v Dole Turów okamžitě zastavilo, a to až do doby, než se o sporu rozhodne. Morawiecki v pondělí řekl, že se Polsko verdiktu nepodřídí.

„Žádnou žalobu stahovat nebudeme… Nic takového nebude, to vylučuji,“ prohlásil Babiš. Na tahu je nyní podle něj polská strana, aby navrhla možné řešení. Obě země by mohly uzavřít případnou mezivládní dohodu, ve hře jsou i finanční kompenzace, uvedl premiér. Česko ale ani v rámci možných jednání nebude žalobu stahovat, dodal.

Polský hnědouhelný Důl Turów
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org/Těžební unie

Žalobu může Česko podle libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) stáhnout až po podpisu mezistátní smlouvy s jasně garantovanými kroky. Na základě informací, které má, čeká, že první koncept by měla dostat česká vláda příští týden.

„České ministerstvo životního prostředí připraví návrh dohody, bude ho komunikovat s polskou stranou a my ho dostaneme také k nahlédnutí,“ řekl Půta novinářům v polské Bogatynii, kde se nachází důl.

Polsko tvrdí, že Česko žalobu stáhne

Morawiecki po jednání s Babišem v Bruselu tvrdil, že dohoda je blízko. „Ve výsledku této dohody ČR souhlasila, že stáhne žalobu podanou k Soudnímu dvoru EU. Tato dohoda počítá především s dlouhodobými projekty s účastí polské strany ve výši do 45 milionů eur (asi 1,1 miliardy korun), se spolufinancováním těchto projektů polskou stranou,“ řekl polský premiér podle agentury PAP. 

Mluvčí polské vlády na Twitteru uvedl, že žaloba bude stažena po podpisu dohody. Babiš ale prohlásil, že Česko neplánuje žalobu stahovat vůbec. Český premiér uvedl, že nic ohledně dohody polskému kolegovi v Bruselu nesliboval, pouze vyslechl jeho argumenty a dál se s ním o tématu nechtěl bavit. 

Podle Babiše je pozitivní, že Varšava poprvé od roku 2016, kdy Česko vzneslo námitky proti vlivu hnědouhelného Dolu Turów na životní prostředí, vůbec souhlasila s převzetím části nákladů. „Je to o vodě pro naše občany, kdy my musíme investovat velké částky, aby byla pro naše lidi dostupná. Konečně to polská strana akceptuje,“ řekl Babiš. Návrh k jednání expertů podle něj obsahuje i konkrétní datum, kdy by mohl důl ukončit činnost.

Morawiecki: Strany se dohodly na komisi

Morawiecki upřesnil, že peníze na spolufinancování půjdou ze státního rozpočtu, od samospráv a také od společnosti PGE, která je vlastníkem Dolu Turów a blízké elektrárny. Obě strany se podle polského premiéra dohodly také na vytvoření komise expertů, která bude zkoumat vliv těžby na životní prostředí. PGE dokončí investice, které mají zabránit mizení vody a pronikání prachu na českou stranu.

„Důl a elektrárna dnes pracují a budou pracovat, ale záleží nám také na tom, abychom tento spor s Českou republikou smírně dovedli do zdárného konce,“ zdůraznil Morawiecki.

Člen polské vlády Artur Soboń, který se jednání zúčastnil, v polském rozhlase upozornil, že až po podpisu smlouvy bude možné hovořit o tom, že se obě strany dohodly. „Jednání jsme včera (v pondělí) uzavřeli tím, že směřujeme k bilaterální smlouvě. Tuto mezivládní dohodu v příštích dnech připraví česká strana a návrh dohody předloží polské straně. Až po jejím podpisu bude možné říct, že jsme se dohodli,“ řekl podle televize TVN 24. Dodal, že se podařilo stanovit zaměření a rámec dohody, kterou připraví česká strana.

České úřady se na unijní soud v únoru obrátily s žalobou proti rozšiřování dolu, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje. Polsko podle české strany porušuje unijní právo tím, že umožnilo pokračování těžby bez posouzení jejího vlivu na životní prostředí. Varšava to odmítá a nedávno schválila prodloužení provozu dolu až do roku 2044.

Polští aktivisté chystají protest

Polská organizace Ruce pryč od Turówa chystá kvůli soudnímu rozhodnutí na úterní odpoledne blokádu silnice na česko-polském hraničním přechodu Hrádek nad Nisou – Kopačov. Aktivisté chtějí demonstrovat od 14:15 co nejdéle, nejméně do 18 hodin.

„Po absurdním rozhodnutí o této otázce na návrh Čechů se znovu sejdeme na kruhovém objezdu v Kopaczowě (Kopačově), abychom zablokovali vstup do Polska a vyjádřili tak nesouhlas s nespravedlivým, neférovým a škodlivým rozhodnutím uzavřít náš důl,“ uvedli organizátoři.

Podobný protest se na výzvu organizace Ruce pryč od Turówa uskutečnil u hranic 22. března. Desítky polských aut tehdy projížděly nepřetržitě dvě hodiny mezi kruhovými objezdy na polské straně. Bránily tím ve vjezdu na polskou silnici 332, jež navazuje na českou I/35, kterou k cestě do Polska a sousedního Německa využívají stovky řidičů, zejména kamionů. Řidiče osobních aut tehdy policisté posílali na blízký starý přechod, kamiony tudy ale nemohou, a tak se před hranicí v Česku vytvořila kolona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při rozsáhlém ruském útoku zemřelo v různých částech Ukrajiny nejméně osm lidí

Osm mrtvých si vyžádaly útoky, které v noci na čtvrtek ruská armáda provedla v různých částech Ukrajiny. Na předměstí Kryvého Rihu podle velitele městské vojenské správy Oleksandra Vilkula raketa Iskander-M přímo zasáhla rodinný dům a zabila šest lidí, z toho dvě děti. Dalších osm osob včetně dvou dětí je zraněných. V Kyjevě zemřel jeden člověk, jeden mrtvý je také v Poltavské oblasti. Ve Lvově kvůli ruským útokům utrpělo zranění patnáct lidí, oznámila správa Lvovské oblasti.
02:42Aktualizovánopřed 4 mminutami

Polská stíhačka zasahovala proti letícímu objektu na východě země

Vojenský letoun F-16 byl v noci na čtvrtek vyslán k zásahu proti objektu letícímu na východě Polska, uvedla podle agentury Reuters tamní armáda. V Lublinu a některých dalších obcích se na několik minut rozezněly sirény ohlašující letecký poplach, informovaly úřady. Někde lidé hlásili, že slyší hukot letícího objektu. Přibližně 45 kilometrů jižně od Lublina v poli objevili asi deset metrů veliký kráter, který zajistili a prověřují hasiči a policisté.
07:17Aktualizovánopřed 15 mminutami

Americká armáda oznámila, že podnikla další vzdušné útoky na Írán

Americká armáda v noci na čtvrtek SELČ podnikla další vzdušné útoky na Írán, oznámilo podle agentury Reuters oblastní velitelství amerických sil CENTCOM. Označilo je za reakci na to, že se Írán o den dříve pokusil zaútočit na americké vojenské základny na Blízkém východě.
03:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americký soud shledal muže, jenž pobodal Rushdieho, vinným z terorismu

Americký soud ve středu shledal muže, který v roce 2022 ve státu New Yorku pobodal spisovatele Salmana Rushdieho, vinným ze zapojení do terorismu a z podpory libanonského šíitského militantního hnutí Hizballáh. Informovala o tom agentura AFP. Jiný soud už loni Hadiho Matara, který má americké a libanonské občanství, poslal za útok na Rushdieho na 25 let do vězení.
01:51Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoMoskva vydala zatykač na zakladatele Telegramu Durova

Moskva vydala zatykač na zakladatele sociální sítě Telegram Pavla Durova. Viní ho z napomáhání terorismu. V Rusku narozený podnikatel, který ale žije převážně v Dubaji, už v minulosti uvedl, že se podle něj ruské úřady snaží potlačit právo lidí na soukromí a svobodu projevu. Vyšetřování šifrovaná aplikace s více než miliardou uživatelů v současnosti čelí ve Francii – kvůli obvinění z řady trestných činů souvisejících s organizovaným zločinem. Také ukrajinské úřady v minulosti měly s platformou Telegram závažný bezpečnostní problém, který spočívá v riziku ruské špionáže, šíření dezinformací a zneužívání sítě k nepřátelským operacím. Ačkoliv je Telegram pro většinu Ukrajinců hlavním zdrojem zpráv a informací, pro stát představuje kritickou digitální hrozbu.
před 9 hhodinami

Trump hrozí Teheránu odvetou za útoky na americké základny v Jordánsku

Armáda USA zlikvidovala balistické střely, které ve středu nad ránem vypálil Írán na základny Spojených států na Blízkém východě, uvedlo americké oblastní velitelství CENTCOM. Později informovalo o tom, že USA a Saúdská Arábie podnikly údery proti Íránem podporovaným milicím v Iráku, které útočily na saúdskoarabská ropná zařízení, a zabily dvacet lidí. Írán také dle agentury Tasním oznámil, že zasáhl a přiměl k zastavení tři ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem. Americký prezident Donald Trump následně pohrozil Teheránu odvetou.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
před 11 hhodinami

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.