EU není pro rychlé uvolnění patentů vakcín. Na summitu se také rozhodla podpořit zaměstnanost

V Portu probíhá neformální summit Evropské unie. Lídři členských zemí se neshodli na uvolnění patentů. Zásadní podle EU je, aby další západní země začaly více vyvážet vakcíny a aby se mimoevropským státům dostalo technické podpory k jejich výrobě. Účastníci summitu se věnují také sociálním tématům. Shodli se na pomoci v zaměstnanosti a na sociálně spravedlivé ekonomice.

Evropská unie nepovažuje uvolnění patentů za potřebné rychlé řešení nedostatku vakcín v méně hospodářsky vyspělých zemích světa. Po nočním jednání s prezidenty a premiéry členských zemí na summitu v Portu to v sobotu prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel.

„Nemyslíme si, že je to v krátkodobém horizontu dokonalé řešení. Ale jsme připraveni se v tomto tématu zapojit, hned jak bude na stole nějaký konkrétní návrh,“ řekl Michel novinářům po příchodu na sobotní jednání. V Portu se koná neformální summit, který se kromě otázky patentů vakcín věnuje hlavně sociálním tématům.

Očkování chudších zemí Afriky, Asie či Latinské Ameriky je pomalé, protože se tam zatím nedostává vakcín. Na stole měli při pátečním jednání v Portu představitelé zemí EU návrh, podle něhož by farmaceutické firmy v zájmu co nejrychlejšího rozšíření výroby očkovacích preparátů do celého světa dočasně přišly o svá patentová práva.

Tuto myšlenku prosazuje stovka zemí Světové obchodní organizace (WTO) včetně Spojených států. Před jednáním ji s výhradami podpořila například Francie nebo Španělsko, zatímco Německo nápad kritizovaný výrobci vakcín odmítá. Německá firma BioNTech je ve spolupráci s americkým Pfizerem největším dodavatelem vakcín do EU.

Michel stejně jako řada lídrů unijních zemí prohlásil, že by další vyspělé státy měly podobě jako evropský blok začít exportovat podstatnou část očkovacích preparátů vyrobených na svém území. Unijní politici dlouhodobě vyzývají Británii či Spojené státy, aby se v tomto směru více angažovaly.

Lídři nyní jednají o ekonomickém zotavení EU po krizi způsobené pandemií, důraz přitom kladou na jeho sociální aspekty. Odpoledne mají na programu videokonferenci s indickým premiérem Naréndrou Módím, s nímž by se měli shodnout na obnovení rozhovorů o obchodní dohodě.

Lídři zemí EU chtějí vyšší zaměstnanost a sociálně spravedlivou ekonomiku

Prezidenti a premiéři členských zemí EU vedli v Portu v sobotu debatu o tom, jak může Evropská unie lépe dbát na sociální otázky v době hospodářské krize vyvolané pandemií. Rokovali o tématech, jako je podpora zaměstnanosti, minimální mzda či platová rovnost mezi muži a ženami, na něž mají mnohdy rozdílné názory.

„Chceme se přiblížit k plné zaměstnanosti, chceme, aby více Evropanů mělo přístup k dovednostem, které potřebují. A chceme, aby všichni Evropané měli rovné příležitosti v ekonomice, která bude více digitální a udržitelná,“ prohlásila po jednání šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová.

Fond o celkovém objemu 750 miliard eur (19,5 bilionu korun) by podle ní měl přispět například k tomu, aby se země postaraly o lidi ohrožené ztrátou práce či chudobou. Důležité podle ní bude i podpořit rekvalifikace a tvorbu nových pracovních míst v rámci přechodu ke klimaticky šetrné a digitální ekonomice.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo zřejmě všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zřejmě zahynulo všech osm členů posádky. Podle agentury AFP to oznámila letecká základna ve svém prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 3 hhodinami

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 5 hhodinami

Polsko nedodalo Ukrajině stíhačky MiG-29, protože mu prý neposkytla své drony

Polsko doposud nedodalo Ukrajině své dosluhující bojové letouny MiG-29, protože mu neposkytla své dronové technologie. V polské rozhlasové stanici Radio Zet to řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. O předání dalších letounů zemi bránící se ruské agresi se v Polsku mluvilo na přelomu loňského a letošního roku.
před 5 hhodinami

Zabránění návratu Orbána. Maďarští poslanci omezili funkční období premiérů

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.
před 5 hhodinami

USA a Írán oznámily dosažení dohody, digitálně už ji podle Američanů podepsaly

Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekli v pondělí prezident USA Donald Trump a viceprezident JD Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Reuters napsala, že za USA úmluvu podepsali Trump a Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Memorandum počítá s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu a ukončením americké blokády íránských přístavů.
14. 6. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Masivní úder na Kyjev má oběti. Ve známém klášteře vypukl požár

Při masivním ruském útoku na Kyjev zemřeli nejméně čtyři lidé, informoval ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zasaženo bylo několik čtvrtí Kyjeva, útok připravil přibližně 140 tisíc odběratelů o elektřinu. Ve slavném pravoslavném klášteře Kyjevskopečerská lávra vypukl požár, uvedl starosta Vitalij Klyčko. Údery zasáhly také Charkov, o život přišlo pět záchranářů a pět dalších utrpělo zranění. Rusko podle Kyjeva k nočním útokům použilo 681 dronů, střel a raket.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většinu zmařených útoků na Ukrajině organizovali agenti přes Telegram, uvedla estonská rozvědka

Naprostou většinu odhalených teroristických útoků na Ukrajině provedli podle Centra vojenského zpravodajství Estonských obranných sil lidé, kteří využívali komunikační aplikaci Telegram. Estonští zpravodajci to uvedli v pátek během pravidelného týdenního brífinku, v němž vycházeli ze statistik ukrajinské policie.
před 9 hhodinami
Načítání...