Přibližně dvacet tisíc lidí se v podvečer místního času (odpoledne SELČ) navzdory dešti zapojilo do další protivládní demonstrace v thajském hlavním městě Bangkoku. Organizátoři ale očekávají, že by se o tomto víkendu mohlo na demonstracích sejít mnohem více desítek tisíc Thajců. Opoziční aktivisté svolali nové protesty proti premiérovi Prajutchovi Čan-Očovi na výročí vojenského převratu z roku 2006.
„Nic nefunguje a lidi nemají peníze.“ Tisíce Thajců protestují v Bangkoku proti vládě
V Thajsku se zvyšuje napětí a od poloviny července jsou tam protestní shromáždění téměř na denním pořádku a stále se rozrůstají. Svolávají je skupiny studentů, kteří požadují zásadní reformu mocenských orgánů. Kritizují přitom i fungování monarchie, čímž porušují jedno z hlubokých tabu thajské společnosti.
Při dosud největších protestech, k nimž patřila středeční demonstrace, přišlo kolem deseti tisíce lidí. Organizátoři však doufají, že v sobotu a v neděli by se do metropole mohlo sjet z různých částí země až na sto tisíc nespokojených Thajců. Policie předpokládá padesátitisícovou účast.
Do ulic vyšlo dvacet tisíc lidí
Nic nefunguje, stěžují si demonstranti
„Vláda podvádí a my se jí chceme zbavit. Nic nefunguje a lidi nemají peníze,“ shrnula podle agentury Reuters motivaci většiny Thajců k účasti na protivládním protestu v hlavním městě jedna z účastnic.
„Dnes ohlašujeme začátek vítězství lidu a demokracie,“ řekl podle agentury DPA novinářům studentský aktivista Panupong Jadnok, jeden z hlavních organizátorů protestů.
Kabinet premiéra Čan-Oči se lidi snažil od účasti na sobotním shromáždění odradit varováním, že demonstrace může přispět k šíření koronaviru. Pak prý budou muset znovu vstoupit v platnost přísnější omezení.
Inspirace z Hongkongu
Demonstranti v Thajsku se v mnohém inspirují u protestujících v Hongkongu, jejich hnutí tak nemá stanoveného jasného vůdce. Jednotlivé protesty se svolávají většinou na sociálních sítích. Hlavním cílem je přimět k demisi premiéra Čan-Očiho, někdejší hlavu thajské armády, který v roce 2014 zosnoval státní převrat a u moci se udržel i po sporných volbách z roku 2019.
Protestující požadují i rozpuštění parlamentu a přepsání ústavy z roku 2017, která dává rozsáhlé pravomoci 250 senátorům, jež všechny jmenuje armáda.