Politico: Korupce všude, za mřížemi nikdo? Kořeny tkví v privatizaci 90. let

Nedávný osvobozující rozsudek nad Janou Nečasovou (dříve Nagyovou) umocňuje znepokojivý trend – dostat bohaté a mocné osobnosti za mříže je v Česku prakticky nemožné. V článku „Nemorální, zkažení Češi“ to píše Benjamin Cunningham, který vidí kořeny „kultury korupce“ v chaotické privatizaci po sametové revoluci. Příspěvek se objevil ve vlivném bruselském listu Politico.

Nagyová možná zneužila vojenskou rozvědku ke špehování manželky českého premiéra, i přes veřejně známé odposlechy ale zatím do vězení za zneužití moci nepůjde. „Když slyšíte všechny telefonáty, které jasně ukazují roli Nagyové, je to samozřejmě překvapivý výsledek,“ podotkl šéf české Transparency International David Ondráčka. „V takto politickém případu si veřejnost zaslouží vysvětlení, jinak se jen posílí spekulace,“ míní. Soudkyně Helena Králová písemné odůvodnění představí zřejmě až v srpnu – prý kvůli složitosti případu. 

Dostat politika za mříže? Prakticky nemožné 

Podle Cunninghama případ Nagyové potvrzuje znepokojující status quo – více než 25 let po pádu komunismu jsou bohaté a mocné politické osobnosti potrestány jen zřídka. Od sametové revoluce skončil za mřížemi jen jeden člen vlády, připomněl Cunningham. 

  • Bývalý ministr financí z let Zemanovy vlády Ivo Svoboda byl v roce 2005 odsouzen spolu se svou poradkyní Barborou Snopkovou za vytunelování společnosti Liberta. Ve vězení strávil tři roky. 

Cunningham ve svém příspěvku zmiňuje také imunitu českých poslanců, konkrétně skutečnost, že až do roku 2012 měli zákonodárci vystaráno až do konce života. Zbavit imunity mohla jen většina poslanců – ti ale byli málokdy ochotni vydat někoho z vlastních řad. 

Poslanecká sněmovna
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Chaotická privatizace 

Tato kultura vysoké míry korupce má podle Cunninghama kořeny v době chaotické privatizace československého státního majetku, která se odehrála na počátku 90. let. Takzvaná kupónová privatizace spočívala v tom, že občané obdrželi kupóny, za něž mohli následně získat vlastnický podíl v dříve státem vlastněném podniku. V praxi to ale vypadalo tak, že velcí investoři „zhltli“ většinu akcií, stáhli společnosti z burzy a použili tuto novou ekonomickou moc k předcházení si politiků.   

V ostatních případech většinoví akcionáři prodali své podíly ve veřejně obchodovaných společnostech za nízkou cenu vlastním dceřiným firmám v zahraničí. Finančně negramotné menšině akcionářů pak zbyly pouze bezcenné podíly v původních společnostech. Pro tento proces má čeština svůj vlastní termín – tunelování. 

Kultura korupce v Česku bují dál a země je nyní na korupčním indexu Transparency International o dvě příčky níže než v době vstupu do Evropské unie, poznamenal Cunningham.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Thinkstock

Problémové čerpání evropských peněz 

Korupčníci často cílí na fondy EU. Zrovna tento měsíc ukončila Evropská komise dvouletý zákaz čerpání prostředků z Operačního programu podnikání a inovace. Problémová byla zejména veřejná výběrová řízení. Brusel kritizoval Prahu také za neschopnost nastavení pravidel, jež by zaručila politickou nezávislost pracovníků státní služby. Příslušný zákon prošel až v listopadu 2014 a v platnost vstoupil v tomto roce – Česko bylo v rámci EU úplně poslední.

Vladimír Mečiar během jednání o dělení Československa
Zdroj: Jaroslav Hejzlar/ČTK

Start kapitalismu se vymknul kontrole i na Slovensku 

Sousední Slovensko mělo podobně problémový začátek kapitalismu jako Česko, konstatuje Cunningham. Po rozdělení Československa v roce 1993 vedl Slovensko šest let Vladimír Mečiar, za jehož vlády se rozmohlo úplatkářství, jež pokračuje dodnes. Když ho vystřídala reformní pravicová vláda, přišly velké ekonomické změny a Slovensko si dokonce vysloužilo přezdívku „Tatranský tygr“. Kabinet ale udělal málo pro to, aby omezil vliv kapitálu na politiku a soudy. 

V loňském roce odstoupil předseda parlamentu Pavol Paška kvůli obvinění, že zmanipuloval veřejné zakázky ve zdravotnictví. Paška to popřel a před soud zřejmě nepůjde, podle protikorupčních skupin jde ovšem o rozšířenou praxi. 

Kauza Gorila
Zdroj: ČT24

Kauza Gorila ukázala propojení byznysu s politikou 

Slovenskou politickou scénou otřásla v roce 2011 kauza Gorila. Na veřejnost se tehdy dostaly přepisy rozhovorů mezi vlivnými podnikateli a politiky z let 2005 až 2006, jež shromažďovaly zpravodajské služby. 

V nahrávkách se mimo jiné hovoří o spiknutí během privatizace. Do kauzy byli zapojeni hlavně pravicoví politici, ale také současný premiér Robert Fico. Od některých rozhovorů uplynulo už deset let, přesto nikdo nebyl obviněn a státní zástupci nejsou ochotni ani přiznat, zda jsou nahrávky pravé, upozorňuje Cunningham. 

Rovněž na Slovensku se korupčníci zaměřují na fondy EU. Komise minulý rok dočasně pozastavila možnost čerpání prostředků z devíti z celkem jedenácti operačních programů kvůli obavám, kam peníze jdou. 

Benjamin Cunningham je spisovatel a novinář působící v Česku. Jeho články se objevily v listech Time, Haarec, Der Spiegel nebo v Hospodářských novinách. Často píše pro The Economist. Dříve působil jako vedoucí editor The Prague Post. Vyučuje žurnalistiku na Anglo-American University a University of New York v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři se stal terčem útoku

Ceny ropy ve čtvrtek pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si krátce po 08:00 SEČ připisovala zhruba 6,5 procenta a dostala se nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel. Ve středu zdražila o zhruba čtyři procenta. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 7 mminutami

Arménie odmítla před volbami ruskou „humanitární pomoc“. EU do země vyšle misi

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.
před 1 hhodinou

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.
01:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Ochránce společnosti“ Orbán potřebuje hlasy rodin a seniorů

Maďarský premiér Viktor Orbán bude v polovině dubna usilovat o svůj šestý mandát, přičemž zemi vládne nepřetržitě od roku 2010. U moci se drží díky důrazu na sociální a rodinnou politiku, snaží se vykreslit jako aktivní ochránce společnosti. „Svou vládu představuje jako obranu Maďarska, ochranu suverenity a historické kontinuity,“ říká historik Andrej Tóth. Orbánovi se současně za dobu vládnutí podařilo zakročit proti veřejnoprávním médiím, soudům, nevládním organizacím či právům menšin.
před 2 hhodinami

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ruské drony zasáhly v Oděse obytné domy, ve Lvově sídlo tajné služby

Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly obytné domy v jihoukrajinské Oděse, uvedly tamní úřady. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
před 5 hhodinami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 10 hhodinami
Načítání...