Brusel - Čeští politici odmítají přijmout uprchlíky na pokyn z Bruselu. Podle premiéra povinné kvóty a přerozdělování běženců řešení migrační krize nepřinese. Souhlasí s ním i ostatní koaliční partneři a opozice. Evropská komise navrhla, aby další země EU v příštích dvou letech převzaly od Itálie a Řecka celkem 40 tisíc žadatelů o azyl. Do jiných zemí osmadvacítky ale budou přesunováni jen občané Sýrie a Eritreje. Pro Česko by to znamenalo přijmout 1328 uprchlíků. Pak je zde ale další dvouletý plán, který počítá s dalšími 20 tisíci žadateli o azyl.
Navržené kroky jsou součástí evropské reakce na nynější mohutnou uprchlickou vlnu, především přes Středozemní moře. UNHCR na začátku května oznámil, že od počátku letošního roku přeplulo jen do Itálie více než 32 tisíc lidí. Za stejnou dobu našlo ve vlnách smrt na 1770 osob.
O plánu, který počítá také s unijním příspěvkem až 6000 eur (přes 160 tisíc korun) na jednu osobu, nyní budou rozhodovat členské země. Mnohé už daly najevo, že se jim nelíbí. Rozhodnutí přitom musí padnout takzvanou kvalifikovanou většinou, například Praha samotná by jej zablokovat nemohla.
Bohuslav Sobotka (ČSSD)
„Povinné kvóty a přerozdělování uprchlíků bez ohledu na jejich vůli není dlouhodobě udržitelným řešením současné migrační krize… Nadále proto trvá pozice české vlády, která nesouhlasí se zavedením povinných kvót, a podle toho budeme vystupovat i při společných jednáních s evropskými partnery.“
Jaroslav Faltýnek (ANO)
„Já tady nevidím problém s uprchlíky jako takový. Vidím ho v tom, že nám do toho někdo chce vstupovat svrchu.“
Jan Hamáček (ČSSD)
"Pokládáme to za něco, co ve svém důsledku poškodí obraz Evropské unie v České republice, protože to bude vnímáno jako diktát z Bruselu."
Ondřej Benešík (KDU-ČSL)
„My se chceme soustředit hlavně na řešení tohoto problému mimo Evropu. Předtím, než sem uprchlíci doputují.“
Petr Fiala (ODS)
„Je potřeba pomáhat především na místě konfliktu, tam soustředit evropské síly. Nedovolit, aby uprchlíci v takovém množství přicházeli do Evropy.“
Tomio Okamura (SPD)
„Každý z českých europoslanců, kdo hlasoval minulý měsíc pro kvóty pro Českou republiku, tak to hraničí s vlastizradou.“
Jiří Dientsbier (ČSSD)
„Obáváme se mimo jiné, že by byl porušen volný pohyb v rámci Schengenského prostoru. Protože ty kvóty nejsou proveditelné bez omezení základních svobod, které platí.“
Miroslav Kalousek (TOP 09)
„My tady vyhazujeme desítky miliard na cyklostezky a spoustu dalších věcí, bez kterých bychom se asi mohli obejít. Měli bychom zřejmě tyhle zdroje směřovat do těch míst, odkud hrozí evropské civilizaci skutečná pohroma.“
Jan Zahradil (ODS)
„Nesouhlasíme s tím z principiálních důvodů. Ono je to trochu, jako kdyby vám za minulého režimu nějaký obvodní národní výbor přikázal, že máte příliš velký byt a že tudíž musíte ubytovat další dva lidi navíc. Tady je v roli toho obvodního národního výboru Evropská komise – a to je principiálně nepřijatelné.“
Pavel Poc (ČSSD)
„Ten návrh není dobrý v tom, že nevychází z dohody členských států. Vychází z nějakého rozpočítávání, z nějakých ukazatelů, a myslím si, že nebude funkční, dokud nebude vycházet jasně z dohody členských států.“
Návrh Bruselu se nesetkal s kladným přijetím ani u českých politiků, ale ani u těch slovenských, kteří hodlají návrhům komise oponovat. „První velké riziko, kterým budeme oponovat vůči návrhům komise, je hrozba přílivu lidí, kteří nepřicházejí do Evropy za prací a lepším životem, ale proto, že budou šířit terorismus,“ řekl slovenský premiér Robert Fico.
- Země EU, které mají k přerozdělování žadatelů o azyl zdráhavý přístup, musí přijmout, že současná situace není o slovech, ale o činech, míní šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.
První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans uvedl, že každý, kdo potřebuje útočiště, azyl v Evropě nalezne. „Ale ti, kdo oprávněný nárok nemají, musí být rychle identifikováni a vráceni do své domovské země,“ zdůraznil také. Projekt se vůbec netýká takzvaných ekonomických migrantů.
Evropská komise tak dnes plní to, co oznámila před dvěma týdny, když zveřejnila strategickou Agendu pro migraci. Dnešní návrh předpokládá, že poprvé v historii bude kvůli situaci s migranty na jihu EU využit článek 78 smlouvy o fungování EU.
Řecko a Itálie jsou ve „stavu nouze“
Komise dnes upozornila, že Itálie loni zaznamenala nárůst nelegálních překročení hranice o 277 procent proti roku 2013, šlo o 60 procent všech případů v Unii. V Řecku počet za stejné období vzrostl o 153 procent. Nastaly v nich tak tedy podmínky „stavu nouze“, o kterých článek hovoří.
Využití článku ze základní evropské smlouvy ovšem znamená, že věc se netýká Dánska, které má v tomto smyslu dojednanou výjimku. Británie a Irsko mají nyní podle svých výjimek tři měsíce na rozmyšlenou, zda se k této záležitosti přidat chtějí. Jejich rozhodnutí ještě ovlivní konečné počty pro další země, komisí dnes zveřejněná čísla pro jednotlivé státy s účastí obou zemí nepočítají.
- Itálie a Řecko jako zdrojové země logicky azylanty přijímat nebudou. Přerozdělování bude moci být pozastaveno ve chvíli, kdy sama přijímající země začne čelit velkému přílivu uprchlíků odjinud.
Eurokomisař: Nejsou to kvóty
Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos podotkl, že okolo záměrů komise panují některá nedorozumění. „Neexistuje návrh na rozmísťování nelegálních migrantů napříč EU. Nenavrhujeme stanovení kvót. To slovo nemáme rádi a nikdy jsme jej nepoužili,“ uvedl. Počty přemísťovaných byly stanoveny v závislosti na ekonomickém výkonu země, velikosti její populace, míře nezaměstnanosti a dosavadním počtům udělených azylů.
Evropské exekutivě podle Avramopulose jde o jasná pravidla pro umístění konkrétně stanoveného počtu lidí, kteří zjevně potřebují mezinárodní pomoc. Připomněl, že komisi bylo v minulých měsících vyčítáno, že pro zvládání migrační krize dělá málo a není schopna zabránit ani stovkám úmrtí na moři.
Navržený počet 40 tisíc osob představuje asi 40 procent celkového počtu lidí, kteří loni v Itálii a Řecku o azyl požádali. Z Itálie by mělo být předáno 24 tisíc těch, kteří se vejdou do podmínek programu, z Řecka 16 tisíc. Komise v návrhu stanovila, že na přemístění budou mít nárok občané těch zemí, kterým je v EU udělován azyl ve více než 75 procentech žádostí. Loni tuto podmínku splňovali právě jen Syřané a Eritrejci.
Definitivní rozhodnutí o tom, zda dotyčná přemístěná osoba azyl získá, bude na cílové evropské zemi. V českém případě tady o udělení azylu mají rozhodovat české úřady.
A další dva roky?
Evropská unie by se podle názoru komise měla jako celek zavázat k přijetí 20 tisíc lidí a tento počet by byl rozdělen podle přesně definovaného klíče. Členské země, které se na věci rozhodnou účastnit, budou mít nárok na finanční pomoc. Na příští dva roky na program komise vyčlenila 50 milionů eur (přes 1,3 miliardy korun). Na Česko by tak připadlo dalších 525 žadatelů o azyl.
Oznámený záměr dnes v Bruselu uvítal generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Poznamenal, že EU pomáhá řešit situaci s dramaticky se zvyšujícími počty lidí v pohybu a zároveň dává příklad dalším regionům, které se potýkají s podobnými problémy. „Vybízím členské země (EU), aby projevily soucit a zvážily tento významný návrh sdílení odpovědnosti,“ prohlásil představitel OSN.
