Norilsk Nickel vypouštěl do sibiřské tundry jedovatou vodu, tvrdí Novaja Gazeta a aktivisté

Podnik patřící koncernu Norilsk Nickel, z jehož elektrárny u sibiřského Norilsku unikly před měsícem tisíce tun ropy, vypouštěl do tamní tundry odpadní vody kontaminované jedovatými látkami. Tvrdí to web opozičního ruského listu Novaja Gazeta (NG) i ekologičtí aktivisté. Případem už se zabývá regionální pobočka Ruského vyšetřovacího výboru.

Podle zjištění NG vypouštěla Talchanská úpravna rud, která patří společnosti Norilsk Nickel (zkráceně Nornickel), odpadní vody kontaminované těžkými kovy, kyselinou sírovou a tenzidy do řeky Charajelach. Ta ústí do jezera Pjasino, jehož vody už znečistil masivní únik ropy z předchozího měsíce.

NG, která vypouštění odpadních vod do řeky zachytila na videu, zavolala na místo policii, zástupce ministerstva pro mimořádné situace, úřadu pro dohled nad nerostným bohatstvím (Rosprirodnadzor) a prokurátora.

Pracovníci Nornickelu mezitím začali spěšně potrubí demontovat, a když na místo přijel v policejním autě prokurátor, bagr Nornickelu jeho vůz rozmačkal. Prokurátor na místě oznámil, že budou odebrány vzorky a že případ předá Ruskému vyšetřovacímu výboru, ruské obdobě americké FBI.

NG odkryla případ ve spolupráci s aktivisty z organizace Greenpeace a Vasilijem Rjabininen, bývalým pracovníkem Rosprirodnadzoru. O tom, že Norilsk Nickel zřejmě vypouští odpad do řek v okolí Norilsku pravidelně, informovala s odkazem na satelitní snímky před pár dny i ruská pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Nornickel potvrdil „únik vody“

Koncern Nornickel potvrdil, že z nádrže v Talchanské úpravně rud vytékala voda. Únik byl podle společnosti zastaven a nyní probíhá interní šetření.

NG později uvedla, že krasnojarská pobočka Ruského vyšetřovacího výboru se už případem začala zabývat.

Připomněla také, že už před jejím odhalením nepovolila letištní ochranka opozičnímu poslanci moskevské Dumy Sergeji Mitrochinovi vyvézt z Norilsku vzorky tamní kontaminové vody a půdy. Letištní ochranka tvrdila, že Mitrochin musí mít povolení Nornickelu.

Obří únik ropy

Koncern Nornickel figuruje v případu obrovského úniku ropy z konce května. Z elektrárny jím vlastněné firmy NTEK uniklo více než 21 tisíc tun paliva a maziv. Kromě půdy byla znečištěna místní řeka Ambarjara i další toky a také jezero Pjasino. Znečištěné území je podle odhadů velké až 180 tisíc metrů čtverečních.

Jedná se o dosud největší katastrofu tohoto typu v Arktidě, uvedl tehdy s odvoláním na ochránce životního prostředí server The Moscow Times. Státní agentura pro rybolov odhadla, že potrvá desítky let, než se řeka vzpamatuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...