„Irácká vláda nám potvrdila, že chce, aby NATO pokračovalo ve výcviku, poradenství a zvyšování schopností iráckých ozbrojených sil,“ řekl Stoltenberg. Dodal, že souhlas Bagdádu je podmínkou pro pokračování mise poté, co NATO počátkem ledna z bezpečnostních důvodů přerušilo výcvik místních jednotek.
Situaci v oblasti zkomplikoval americký útok na prominentního íránského generála Kásema Solejmáního, který začátkem roku vyvolal odvetné útoky Teheránu na spojenecké základny v Iráku. Irácký premiér poté požádal Spojené státy, aby předložily plán na odchod svých sil ze země.
Americký prezident Donald Trump později vyzval spojence, aby svou přítomnost na Blízkém východě posílili. K žádným konkrétním krokům mimo Irák, k nimž chtěl své kolegy v Bruselu přesvědčit americký ministr Mark Esper, se však další členové Aliance během dvoudenního jednání nezavázali.
NATO versus Rusko
Ministři debatovali také o hrozbě, kterou pro alianční země představují ruské raketové systémy. Zvláště evropské členy Aliance znepokojilo loňské ukončení platnosti rusko-americké smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). USA od ní odstoupily poté, co Moskva začala rozmisťovat střely s plochou dráhou letu SSC-8. Rusko na výzvy ke stažení těchto raket nereagovalo a z porušování smlouvy obvinilo USA.
„Nebudeme podnikat kroky zrcadlící ty ruské. Nemáme v úmyslu rozmístit v Evropě nové jaderné rakety odpalované ze země. Naše obranná a odstrašující kapacita však bude nadále efektivní, aby ochránila obyvatelstvo,“ prohlásil Stoltenberg. Jako prevence proti ruské hrozbě mimo jiné působí v Pobaltí vícenárodní prapor NATO, jehož součástí je od podzimu i pět stovek amerických vojáků.