Nulové velení a nic než chaos, stěžují si vojáci po ústupu z Debalceve

Kyjev - Porážka ukrajinských vojsk v Debalceve dnes vyvolala tvrdou kritiku, která zaznívá na adresu kyjevského vojenského velení na sociálních sítích i na ukrajinských zpravodajských serverech. Navzdory prohlášení prezidenta Petra Porošenka o „organizovaném a plánovitém“ stažení jednotek je debalcevský ústup podle ukrajinské opozice a velitelů dobrovolnických praporů projevem chyb armádního velení.

„Měli jsme dost sil i bojových prostředků,“ komentoval ústup velitel domobraneckého praporu Donbas Semen Semenčenko. „Problémem je velení a koordinace, jsou na té nejhorší možné úrovni,“ dodal.

Podle tvrzení ustupujících vojáků nedostávaly oddíly na bojové linii dostatek posil, chaotický byl prý i ústup. Mnozí vojáci museli údajně frontu opustit pěšky, jiní ani nevěděli, zda jde o vyklizení pozic nebo pravidelnou rotaci. „Řekli nám jen, že musíme odejít, protože naše jednotka má velké ztráty,“ řekl novinářům voják, který se představil jako Mykola. „V bunkru jsem se loučil se životem nejmíň stokrát. Ostřelovali nás s neskutečnou přesností. Mají k dispozici mnohem lepší vybavení,“ dodal další z vojáků, kterému se podařilo Debalceve opustit.

Generální štáb viní dobrovolnický prapor

Ukrajinský generální štáb podle agentury Unian obvinil z neúspěšné obrany Debalceve dobrovolnický prapor Krivbas z Dněpropetrovska, který prý o své vůli opustil linii fronty. „Ani slovo o tom, že neexistovalo velitelské spojení, že nepřicházely posily, technika, dělostřelectvo, že jsme museli mlčky sledovat umírání raněných, které nikdo neevakuoval, že velitel sektoru obrany beze stopy zmizel,“ kritizoval stanovisko generálního štábu velitel praporu Mykola Kolesnyk.

Debalceve je ztraceno, co bude dál?

Podle mínění ukrajinských analytiků se obsazením Debalceve útočné úmysly separatistů nevyčerpaly. Nejistota panuje jen ohledně směru příštího útoku. Podle analytika Vadyma Denysenka dobytím Debalceve válka neskončí, útoky se podle něj soustředí na sever Luhanské a na jih Doněcké oblasti.

Příštím terčem separatistů a vojáků ruské armády bude podle Denysenka takzvaná Bachmutka, komunikace vedoucí z povstaleckého Luhanska na severozápad směrem k Severodoněcku a Rubižnému. „Je to přímá cesta do Charkova,“ řekl Denysenko kyjevské televizi Espreso.

Další možností je tažení na přístav Mariupol, od jehož předměstí dělí nyní povstalecké oddíly 15 až 20 kilometrů. Dobytím Mariupolu by se separatistům a hlavně Moskvě otevřela cesta podél azovského pobřeží přímo na anektovaný Krym, shodují se ukrajinští politologové. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomáhala s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli náletu preventivně vzlétlo polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
09:12Aktualizovánopřed 49 mminutami

AP: Drony RSF zasáhly školku na jihu Súdánu a zabily padesát lidí, většinou dětí

Bezpilotní letouny súdánských polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) ve čtvrtek zasáhly mateřskou školu na jihu země a zabily padesát lidí včetně 33 dětí. S odvoláním na skupinu lékařů to v sobotu napsala agentura AP. Úder odsoudil Dětský fond OSN, známý jako UNICEF, a vyzval k zastavení útoků. Boje mezi sebou už dva a půl roku svádějí RSF se súdánskou armádou, kvůli čemuž dosud zemřely desetitisíce obyvatel regionu.
před 1 hhodinou

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
před 2 hhodinami

Afghánistán hlásí po ostřelování s Pákistánem čtyři mrtvé civilisty

Afghánské úřady tvrdí, že nejméně čtyři civilisté zahynuli v pohraniční oblasti země při ostřelování s Pákistánem. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců.
08:40Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sýrie se vzpamatovává z diktatury a války

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.
před 5 hhodinami

Pokrok k míru závisí na ochotě Ruska, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci USA a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o něj a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i v sobotu.
01:17Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda v pátek oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaráa ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku, informovala agentura Reuters.
před 12 hhodinami

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 13 hhodinami
Načítání...