V Minsku začal summit „poslední naděje“

• pet

11. 2. 201511. 2. 2015|Zdroj: ČT24

Putin, Merkelová, Hollande a Porošenko před jednáním v Minsku

Zdroj: ČTK/AP/Mykola Lazarenko

+ 3 další

+ 3 další

+ 2 další

Minsk – V běloruském Minsku začala po čtvrt na sedm večer našeho času vrcholná schůzka představitelů Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie s cílem ukončit desetiměsíční krizi na východě Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta Porošenka je toto setkání „poslední šancí“ k příměří. Do běloruské metropole dorazili německá kancléřka Angela Merkelová a prezidenti Petro Porošenko, Vladimir Putin a Francie Francoise Hollande. Zatím není jasné, jak dlouho jednání potrvá, ani zda a kdy lze čekat tiskovou konferenci.

Vrcholná schůzka začala s dvouhodinovým zpožděním - původně měla být zahájena už v 16:30 našeho času. Podle posledních zpráv se Merkelová, Hollande a Porošenko ještě před setkáním s Putinem sešli ke krátkému rozhovoru. Porošenko po příletu do Minsku varoval, že konflikt s proruskými separatisty se „vymkne kontrole“, pokud se nepodaří dosáhnout příměří a „vydat se cestou uvolnění situace“.

Podle ruské televize do Paláce nezávislosti v centru běloruské metropole vpodvečer dorazil nejprve Porošenko, po něm společně v jednom voze z letiště Merkelová a Hollande a jako poslední Putin.

Souběžně v Minsku zasedá takzvaná kontaktní skupina pro urovnání ukrajinské krize, jejímiž členy jsou ukrajinský exprezident Leonid Kučma, proruský ukrajinský politik Viktor Medvedčuk, ruský velvyslanec v Kyjevě Michail Zurabov, zmocněnci separatistů Denis Pušilin a Vladislav Dějněgo a jako prostředník švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová.

Podle některých spekulací je připraven návrh zastavit na východní Ukrajině od pátku palbu; v sobotu by pak mělo začít stahování těžké vojenské techniky z obou stran linie oddělující ukrajinské vládní jednotky a povstalecké oddíly. Oficiální zdroje ale nic podobného nepotvrdily.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun si od summitu takzvané normandské čtyřky slibuje pozitivní výsledek a vyslovil naději, že schůzka povede k ukončení násilí. Americký prezident Barack Obama před schůzkou varoval Putina před vysokou cenou, kterou Rusko zaplatí, pokud bude pokračovat v agresivních akcích na Ukrajině a pokud bude separatisty podporovat bojovníky, financemi a zbraněmi.

Také šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek věří, že se účastníci summitu v Minsku dohodnou na mírovém řešení. Země by se podle něj měly vrátit k respektování hranic mezi Ruskem a Ukrajinou, vytvořit bezdotykové pásmo a ukončit násilí.

Připomeňme si hlavní požadavky jednotlivých stran:

UKRAJINA:

• obnovení správy Kyjeva nad separatistickými regiony Doněcké a Luhanské lidové republiky (i když Kyjev připouští, že by tyto regiony mohly získat větší samosprávu)
• odzbrojení povstaleckých sil
• stažení ruských vojsk
• obnovení kontroly Kyjeva nad ukrajinsko-ruskou hranicí
• kompletní výměna zajatců

PRORUŠTÍ SEPARATISTÉ:

• oddělení Doněcké a Luhanské lidové republiky od zbytku Ukrajiny
• žádné odzbrojování separatistických sil
• amnestie pro vůdce separatistů

RUSKO:

• právní záruky pro rusky mluvící obyvatelstvo na východě Ukrajiny
• plná autonomie pro doněckou a luhanskou republiku v rámci federálního systému (nezávislost není přímo vyžadována)
• Krym zůstane pod správou Ruska
• stažení ukrajinských vojáků z míst bojů

EU a USA:

• zachování teritoriální integrity Ukrajiny
• ukončení ruské intervence (stažení všech ruských vojáků a těžkých zbraní)
• monitorování ukrajinsko-ruské hranice a vznik demilitarizované zóny
• zavedení plné demokracie v doněcké a luhanské oblasti

Porovnání vývoje na východní Ukrajině – mapa

Zdroj: ČT24/mil.gov.ua

Jednání v Bělorusku je vyvrcholením iniciativy německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Francoise Hollanda z minulého týdne. Detailní informace o jejich návrhu na veřejnost nepronikly, média získala z diplomatických zdrojů pouze jeho obrysy. 

Vychází z plánu, který byl dojednán zástupci Kyjeva a proruských separatistů loni 5. září v Minsku. Na základě plánu bylo vyhlášeno 5. září od 17:00 příměří, které je ale stále porušováno.

• Součástí plánu je v prvé řadě příměří.
• Hollande prozradil, že plán mimo jiné počítá s demilitarizovaným pásmem do hloubky 50 až 70 kilometrů na každé straně dělicí linie. Přesné vytyčení této hranice je ale považováno za klíčový sporný bod, protože vzbouřenci chtějí zohlednit své nejnovější územní zisky, což se nelíbí Kyjevu.
• Hollande dal také najevo, že je pro zvážení větší autonomie pro území ovládané rebely.
• Součástí plánu má být další výměna zajatců. Již na konci prosince si Kyjev a proruští separatisté vyměnili téměř 370 válečných zajatců, z nichž nejméně 145 bylo z ukrajinských ozbrojených sil a více než 220 z řad povstalců.
• Plán také předpokládá oddělení vojsk a stažení těžkých zbraní s ráží vyšší než 100 milimetrů do vzdálenosti 15 kilometrů od demarkační linie, což bylo již zakotveno v minském protokolu z loňského září.
• Na plnění dohod by mělo dohlížet 200 neozbrojených pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).