Atény/Brusel – Nová řecká vláda pod taktovkou radikální levice se hned první den úřadování rozkmotřila s Bruselem. Ten podle ní zveřejnil stanovisko vůči Moskvě bez souhlasu Atén. Unie v prohlášení označila Rusko odpovědným za raketový útok na Mariupol, který si o víkendu vyžádal 30 mrtvých. Řecký premiér už dříve prohlásil, že neuznává vládu v Kyjevě a postavil se na stranu separatistů. Hned po ustavení své vlády navíc přijal osobně telegram od šéfa Kremlu Vladimira Putin.
Radikálně levicová SYRIZA před volbami hlásala, že s příkazy z Bruselu skoncuje. A jak je vidět, slib splní. Stanovisko EU vůči Kremlu se Aténám nezamlouvá. „Výše uvedené prohlášení bylo zveřejněno, aniž by byl dodržen předepsaný postup, který vyžaduje souhlas členských států. Stalo se tak bez souhlasu Řecka,“ píše se v tiskové zprávě. Nový premiér Alexis Tsipras vyjádřil svou nespokojenost i v telefonátu s šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou.
Stanovisko, v němž Unie odsuzuje Moskvu v souvislosti s útokem v Mariupolu, bylo zveřejněno v úterý ráno. Brusel zároveň vyzval ministry zahraničních věcí členských zemí Unie, aby zvážili „veškerá nezbytná opatření“, včetně rozšíření protiruských sankcí. Navrhl to předseda Evropské rady Donald Tusk. Jeho lidé prý telefonovali Tsiprasovi a kontaktovali osoby z jeho kanceláře, nikdo ale do pondělního rána nic nenamítal. Později padl návrh vytvořit poznámku pod čarou, to ale Řecko údajně nechtělo. Prohlášení tak bylo zveřejněno v původní podobě, vysvětluje Brusel.
Řecké velvyslanectví hovoří o zmatku, který vznikl kvůli změně vlády, jeden z unijních diplomatů ale tvrdí, že Atény chtěly odstranit část stanoviska obviňující Moskvu z útoku na Mariupol. Podobné snahy navíc prý vyvíjelo také Rakousko, Slovensko či Maďarsko. Podle diplomata to teď vypadá, že do budoucna budou poznámky pod čarou nutné. Nešlo ale o právně závazný dokument, takže stanovisko nemůže být neplatné.
- Odstup Řecka od celounijního postoje podle Financial Times pravděpodobně způsobí
nárůst obav v metropolích EU, zejména v Berlíně, z rostoucího ruského vlivu ve
východní Evropě a na Balkáně. Německá kancléřka Angela Merkelová v prosinci
upozornila, že se Moskva snaží "učinit některé balkánské státy na sobě politicky
a ekonomicky závislé".
Že bude mít nová řecká vláda ke Kremlu blízko, bylo jasné už několik hodin po jmenování Tsiprasovy vlády. Premiér se totiž okamžitě sešel s ruským velvyslancem. Diplomat mu předal telegram od Vladimira Putina. Ruský prezident v něm píše, že „je přesvědčen o tom, že Rusko a Řecko budou nadále rozvíjet svou tradičně konstruktivní spolupráci ve všech oblastech“.
Nový řecký premiér neuznává vládu v Kyjevě
Tsipras při návštěvě Moskvy loni v květnu odmítl uznat legitimitu nové ukrajinské vlády vzešlé z revoluce započaté na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdan). Tvrdil, že jsou v nich fašistické živly. Zároveň odsoudil politiku Západu vůči Ukrajině a vyjádřil podporu separatistickým referendům, která se konala na územích mimo kontrolu Kyjeva. Rovněž vyslovil názor, že EU, v níž prý panuje „demokratický deficit“, si chce podřizovat vlády na Ukrajině a v Řecku.
SYRIZA je proruskými postoji známá
Tsiprasova levicová formace SYRIZA již představila svůj postoj k unijní zahraniční politice v Evropském parlamentu, kde od voleb loni v květnu její poslanci přijali řadu proruských postojů, včetně hlasování proti asociační dohodě mezi EU a Ukrajinou. Mluvčí SYRIZY pro zahraniční vztahy Kostas Isychos loni odsoudil západní sankce proti Rusku jako „neokoloniální bulimii“ a vyzdvihl bojové úsilí proruských separatistů v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny.
Stranický manifest SYRIZY z roku 2013 vyzýval k vystoupení ze Severoatlantické aliance (NATO) a k uzavření americké vojenské základny na Krétě. Od té doby ale svůj kritický postoj k alianci SYRIZA poněkud zmírnila.
