Německo v souvislosti se srpnovou vraždou Gruzínce Zelimchana Changošviliho vypoví dva ruské diplomaty. Právě Moskva za vraždou podle vyšetřovatelů mohla stát. Podle Berlína nedostatečně spolupracovala při snahách čin vyjasnit. Případ už převzalo německé nejvyšší státní zastupitelství. Německo nevyloučilo, že sáhne i k dalším krokům. Kreml jakoukoli odpovědnost odmítá. Berlínu hrozí odvetou.
Německo vyhostí kvůli vraždě Gruzínce dva ruské diplomaty. Kreml hrozí odvetou
Události: Gruzínce v Berlíně zřejmě zavraždil najatý ruský vrah (zdroj: ČT24)
Německé ministerstvo zahraničí, které Changošviliho označuje jménem Tornike K., svůj krok vůči Rusku zdůvodnilo tím, že přes opakované a důrazné výzvy Berlína Moskva nedostatečně spolupracovala při snahách čin vyjasnit.
„V bilaterálních vztazích je to už samozřejmě událost, že se nám od Ruska bohužel nedostalo žádné aktivní pomoci při vyjasňování tohoto činu,“ poznamenala na okraj summitu NATO v Londýně kancléřka Angela Merkelová. Spolková republika, která dala dvojici Rusů sedm dní na opuštění země, nevyloučila, že sáhne i k dalším krokům.
„Němečtí vyšetřovatelé sdělili veřejnosti, že podle nich existuje celá řada důvodů domnívat se, že na vraždě v Berlíně se podílely buď úřady Ruské federace nebo úřady Čečenské republiky, která do Ruské federace spadá. I proto převzalo případ vrchní spolkové zastupitelství v Karshule, které se zabývá obzvlášť závažnou trestnou činností a také aktivitami cizích špionů na německém území,“ uvedl zpravodaj ČT v Berlíně Martin Jonáš.
„Německé ministerstvo zahraničí si na dnešní (středeční) odpoledne předvolalo velvyslance Ruské federace, předalo mu protestní nótu a také ohlásilo vyhoštění dvou pracovníků ambasády. Ti jsou sice akreditováni jako diplomaté, podle informací německých médií se ale jedná o zaměstnance ruské výzvědné služby GRU,“ doplnil Jonáš.
Ruské ministerstvo zahraničí odpovědělo prohlášením, že přijme „komplex odvetných opatření“. V diplomatické praxi bývá obvyklou reakcí reciproční vypovězení diplomatů druhé strany. Podle Ruska je vyhoštění diplomatů z Německa nepodložený a nepřátelský krok a upozornilo, že zpolitizovaný přístup k vyšetřování berlínské vraždy je nepřípustný.
Falešná identita
Čtyřicetiletý Changošvili přišel o život v srpnu, když ho ve čtvrti Moabit nedaleko centra Berlína útočník z bezprostřední blízkosti opakovaně střelil do hlavy. Devětačtyřicetiletý Rus, kterého německá policie krátce po vraždě zadržela, měl cestovní pas vystavený na jméno Vadim Sokolov.
Aby získal vízum do schengenského prostoru, doplnil letos svou žádost potvrzením zaměstnavatele – firmy ZAO RUST. Její šéf a účetní mu potvrdili, že v ní pracuje jako stavební inženýr. Podle ruského obchodního registru je ale firma od letošního dubna v „reorganizaci“ a loni měla jediného zaměstnance. Číslo faxu na ZAO RUST je stejné jako číslo na dvě firmy spadající pod ruské ministerstvo obrany.
Do Berlína Sokolov dorazil přes Paříž a Varšavu, kde se 22. srpna kolem 8:00 odhlásil z hotelu. Co dělal od té doby do činu o den později v 11:55, zatím není jasné. Vyšetřovatelé ale nemají žádné indicie, že by byl Sokolov v Berlíně už před 22. srpnem, aby oběť sledoval a čin připravil. Je tedy možné, že tak učinil někdo jiný.
Zpravodaj ČT k vyhoštění ruských diplomatů z Německa (zdroj: ČT24)
Podle zpravodajského serveru Spiegel Online se u Sokolova jedná o falešnou identitu. Muže se prý podařilo identifikovat jako rodilého Kazacha Vadima Krasikova, pachatele vraždy jistého ruského obchodníka z roku 2013.
Novináři muže odhalili i pomocí softwaru na rozpoznávání obličejů. Podle nich se mělo potvrdit i podezření, že pachatele vraždou pověřily ruské tajné služby. „Že měl k dispozici ruský pas, svědčí o tom, že měl podporu státu,“ upozornil novinář magazínu Spiegel Maik Baumgärtner.
Podle veřejnoprávní stanice ARD Krasikova ruské úřady kvůli vraždě z roku 2013 hledaly do roku 2015, kdy náhle pátrání zastavily. Podle ARD se němečtí vyšetřovatelé domnívají, že se jej Rusům podařilo najít, naverbovat a následně pověřit vraždou Gruzínce v Berlíně.
Pokud se potvrdí, že za vraždou stála Moskva, může to mít dramatické následky pro německo-ruské vztahy podobné dopadům na britsko-ruské vztahy po loňském pokusu o zabití bývalého ruského agenta Sergeje Skripala nervovou látkou novičok v Salisbury. Za tímto útokem stála podle evropských zemí Moskva.
„Tento případ nemá nic společného s ruským státem a jeho oficiálními orgány. Rozhodně odmítám jakoukoliv spojitost mezi tímto případem, touto vraždou a ruskou vládou,“ prohlásil v srpnu v reakci na vraždu Gruzínce v Berlíně mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Gruzínec bojoval proti ruskému vlivu
Politickému motivu činu ovšem nahrává i fakt, že Changošvili v Gruzii úzce spolupracoval s tamními tajnými službami, bojoval v Čečensku a dlouhodobě vystupoval proti pronikání ruského vlivu do země. Poté, co se ho někdo pokusil zastřelit, se přestěhoval na Ukrajinu. I zde spolupracoval s bezpečnostními složkami a také zde čelil pokusu o likvidaci.
Následně dorazil do Německa, kde jej úřady krátce sledovaly jako podezřelého islamistu, později ale toto podezření opustily. Changošvili si v Německu zažádal o azyl, podle serveru WDR ale byla jeho žádost zamítnuta a Gruzínec měl být deportován.