Německou vládní sociální demokracii (SPD) nově povedou kritici vlády velké koalice Saskia Eskenová a Norbert Walter-Borjans. Po konzervativní unii CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové požadují změny v koaliční smlouvě, jinak hrozí odchodem. Chtějí například zvýšit investice do škol a železnic nebo zečtyřnásobit poplatek za emise oxidu uhličitého. Ujistili však, že konec vládního angažmá nehrozí bezprostředně.
Eskenová s Walterem-Borjansem prohlásili, že v otázce budoucnosti velké koalice neplánují žádnou sólovou akci, naopak chtějí do debaty zapojit celou stranu včetně sociálnědemokratických ministrů a poslanců. „Budeme o tom diskutovat na stranickém sjezdu,“ řekla dvojice.
Budoucnost koalice chtějí spolupředsedové svázat s podporou ochrany klimatu, sociální spravedlností či státními investicemi do škol nebo železnice. V sobotu po oznámení výsledků stranického hlasování už dvojice prohlásila, že bude požadovat výraznější zvýšení poplatku za emise oxidu uhličitého na 40 eur (1020 korun) ze stávajících deseti eur (255 korun) za tunu.
Požadují také zvýšení investic na ochranu klimatu nebo zvýšení minimální mzdy na 12 eur (306 korun) za hodinu.
Překvapivý posun doleva
O vítězství členky Spolkového sněmu z Bádenska Württemberska a exministra financí Severního Porýní-Vestfálska rozhodli sociální demokraté ve vnitrostranickém hlasování, jehož výsledky zveřejnili v sobotu večer.
Dvojice budoucích předsedů ve druhém kole hlasování porazila duo ve složení ministr financí Olaf Scholz a braniborská politička Klara Geywitzová, když získala 53,06 procenta hlasů. Scholz a Geywitzová, kteří jsou jednoznačně pro pokračování vládní koalice, dostali 45,33 procenta hlasů.
- Eskenová je od roku 2013 poslankyní Spolkového sněmu.
- Je kritická vůči vládní koalici SPD s CDU/CSU vedené Angelou Merkelovou. V minulosti prohlásila, že pokud CDU/CSU odmítne koaliční smlouvu znovu projednat, je připravena ji ukončit. Spolu se svým spolukandidátem Walterem-Borjansem trvá na tom, že by SPD měla do koaliční smlouvy prosadit další své priority.
- V rámci SPD je řazena mezi levicovější křídlo.
- Narodila se 28. srpna 1961 ve Stuttgartu. Vystudovala germanistiku a politologii na tamní univerzitě a později i počítačové vědy v Böblingenu. Je uznávanou IT odbornicí, digitální problematice se věnuje i v parlamentu.
- Členkou SPD je od roku 1990, působila ve vedení oblastní organizace v městě Calw v Bádensku-Württembersku.
Do volby se přes internet nebo poštovním hlasováním mohlo zapojit všech více než 425 tisíc členů nejstarší německé demokratické strany, kterou dvojice předsedů povede poprvé. Výsledky musí ještě potvrdit prosincový sjezd strany, což by ale měla být formalita. Po dlouhém volebním klání, jehož součástí bylo i 23 regionálních konferencí, v sobotu obě dvojice finalistů stranu vyzvaly k jednotě.
„Potřebujeme všechny, nejen ty, co nás podporovali, ale i všechny ostatní,“ prohlásila osmapadesátiletá Eskenová. „Jen tak se strana znovu může stát silnou.“ S tím souhlasí sedmašedesátiletý Walter-Borjans, kterého ve volbě podporovala především levicovější část SPD a také mladí sociální demokraté.
- Je bývalým ministrem financí Severního Porýní-Vestfálska, několik let také předsedal německé konferenci ministrů financí.
- Narodil se 17. září 1952 v Krefeldu nedaleko Düsseldorfu. Vystudoval informatiku a ekonomii na univerzitě v Bonnu, poté působil na univerzitě v Kolíně nad Rýnem. Věnoval se mimo jiné výzkumu vlivu dálnic na ekonomiku a životní prostředí, podporoval environmentální dopravní politiku. Později působil v různých funkcích u zemských vlád Severního Porýní-Vestfálska a Sárska, na radnici Kolína nad Rýnem a také jako nezávislý obchodní a komunikační poradce.
- V letech 2010 až 2017 byl ministrem financí Severního Porýní-Vestfálska. Mimo jiné se věnoval tématům daňových úniků a daňové spravedlnosti. Pro jeho zákroky proti daňovým únikům na švýcarských bankovních účtech i pro jeho názory, že by daňová politika měla více zatěžovat lidi s vyššími příjmy, se mu v tisku přezívalo „Robin Hood daňových poplatníků“. Jako ministr financí k boji proti daňovým únikům mimo jiné využíval dat z kradených kompaktních disků, které za zhruba 3,5 milionu eur zakoupily úřady Severního Porýní Vestfálska.
Sociální demokracie, jejíž vedení z velké části podporovalo pragmatiky Scholze s Geywitzovou, v posledních letech prochází těžkou krizí a opakovaně dosahuje nejhorších volebních výsledků od konce druhé světové války. Nové předáky musela strana hledat kvůli rezignaci Andreji Nahlesové, která skončila začátkem června po propadu strany ve volbách do Evropského parlamentu.
