V Bruselu skončil summit Evropské rady. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie během jeho druhého dne potvrdili jmenování Francouzky Christine Lagardeové šéfkou Evropské centrální banky (ECB). Lídři naopak nedospěli k žádnému sblížení výrazně odlišných postojů k návrhu víceletého rozpočtu. Shodli se jen, že finské předsednictví připraví do prosince návrh konkrétní výše rozpočtu a objemu financí určených pro jeho jednotlivé kapitoly.
Lagardeová, která je bývalou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu, stane v čele ECB 1. listopadu. Nahradí Itala Maria Draghiho.
Lagardeovou nominovali do čela ECB šéfové států a vlád EU na summitu na počátku letošního července, kdy vybrali jako kandidátku na předsedkyni Evropské komise také Ursulu von der Leyenovou. V polovině září souhlasil se jmenováním někdejší francouzské ministryně financí Evropský parlament.
Za jmenování do nové funkce Lagardeová na Twitteru poděkovala. „Těším se, že budu spolupracovat s talentovanými zaměstnanci ECB, abychom udrželi ceny v eurozóně stabilní a banky bezpečné,“ uvedla.
Evropská centrální banka sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem a rozhoduje o měnové politice Evropské unie, mimo jiné o úrokových sazbách. Lagardeová by měla v jejím čele působit osm let. Mandát může vykonávat pouze jednou.
Na rozpočtu shoda stále není
Rok a půl poté, co Evropská komise (EK) přišla s návrhem rozpočtu na období 2021 až 2027, nepřekonaly unijní země ani nyní neshody v názorech na jeho výši a objem peněz určených na jednotlivé priority.
Německo a několik převážně severských zemí chce prosadit snížení rozpočtu z navrhovaných 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) na jedno procento HND. To se nelíbí zemím z východu Unie, které chtějí vyšší rozpočet a usilují o co největší objem peněz do fondů soudržnosti.
„Všichni opakovali pozice, které už známe. Takže žádný nový prvek, žádné vodítko, nic,“ popsal průběh přibližně dvouhodinového jednání o rozpočtu viditelně nespokojený předseda EK Jean-Claude Juncker.
Babiš: Bude to na dlouho
Šéfové států a vlád přednesli své návrhy, k nimž by podle přijatých závěrů mělo Finsko při přípravě číselných podkladů pro vyjednávání přihlížet. Země preferující nižší celkovou částku v rozpočtu vyzvaly podle diplomatů ve společném prohlášení ostatní státy k „odpovědnému přístupu“ vedoucímu ke snížení objemu rozpočtu.
Některé východní státy zase upozorňovaly, že i když respektují zvýšení výdajů spojených například s migrací, preferovaly by větší částky určené na kohezní či společnou zemědělskou politiku.
„Je tolik rozporů, že to bude na dlouho,“ řekl k debatě o návrhu rozpočtu český premiér Andrej Babiš. „Odmítáme návrh Komise, která navrhuje výrazně zpřísnit finanční podmínky, zejména snížení evropské míry spolufinancování a předfinancování,“ pokračoval předseda české vlády. Podle něj by to mohlo mít dopady na konečné příjemce a národní rozpočty.
Podle Junckera není pravděpodobné, že se na prosincovém summitu státy shodnou na jednoznačném závěru. Vyjednávání se proto pravděpodobně potáhnou ještě v první části příštího roku.
