„Mám astma, udusíte mě“. Turecký deník zveřejnil poslední slova Chášakdžího

Saúdskoarabský novinář Džamál Chášakdží, který byl před necelým rokem zavražděn na konzulátu své země v Istanbulu, naléhal na své vrahy, aby mu nezakrývali ústa. Upozorňoval je, že má astma a může se udusit. Podle tureckého deníku Sabah, který zveřejnil nové podrobnosti z rozhovoru mezi Chášakdžím a členy saúdskoarabského komanda, šlo o novinářova poslední slova.

Na nahrávce jeden ze saúdskoarabských činitelů Chášakdžímu tvrdí, že ho musí odvézt zpátky do Rijádu kvůli příkazu Interpolu. Chášakdží mu ale oponuje, že nikde nemá problém se zákonem a že před konzulátem na něj čeká jeho snoubenka. Na konzulát si šel vyřídit doklady ke sňatku.

Pak se ho podle Sabahu příslušníci komanda snaží přesvědčit, aby svému synovi poslal zprávu, že si nemá dělat starosti, pokud o něm delší dobu neuslyší. „Nic nenapíšu,“ odporuje Chášakdží. „Pomoz nám, abychom ti také mohli pomoci. Protože nakonec tě odvezeme do Saúdské Arábie. A když nám nepomůžeš, víš, co se stane,“ varují novináře.

Posléze mu podle nahrávky vrazi řekli, že ho uspí. „Nezakrývejte mi ústa,“ řekl, než ztratil vědomí. „Mám astma, nedělejte to. Udusíte mě,“ zněla jeho poslední slova. Poté byl udušen igelitovou taškou a jeden člen komanda tělo novináře rozřezal a odnesl z konzulátu v pěti kufrech. Pozůstatky nebyly dosud nalezeny.

Některé podrobnosti z nahrávky, na níž je smrt kritika saúdskoarabského režimu zachycena, byly už ve zprávě zvláštní zpravodajky OSN pro lidská práva Agnes Callamardové zveřejněné v červnu.

Callamardová tehdy doporučila zahájit v souvislosti s vraždou Chášakdžího vyšetřování saúdského korunního prince Muhammada bin Salmána a dalších představitelů království. Případ označila za „mimosoudní popravu“.

Saúdská Arábie zpočátku Chášakdžího smrt popírala, ale později přiznala, že byl zabit. Kvůli tomuto případu Rijád postavil před soud jedenáct podezřelých. Princ bin Salmán popírá, že by měl s vraždou cokoli společného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mnohé principy vojenství jsou nadčasové, shodují se odborníci

Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.
07:00Aktualizovánopřed 10 mminutami

Chceme vidět pokrok, řekl Rubio před možnou schůzkou Ukrajiny a Ruska

V Istanbulu se očekává jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Personální složení delegací obou zemí bylo dlouhou dobu nejisté. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k přímému jednání ruského vládce Vladimira Putina, ve středu večer však Kreml oznámil, že ruskou delegaci povede Putinův poradce Vladimir Medinskij. V Turecku se setkali ukrajinský ministr zahraniční Andrij Sybiha a jeho americký protějšek Marco Rubio. USA podle něj chtějí vidět pokrok.
06:21Aktualizovánopřed 15 mminutami

Zastavte sankce a vzdáme se jaderných ambicí, zní z Íránu do USA

Írán je připraven podepsat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jadernou dohodu výměnou za zrušení sankcí. Stanici NBC News to ve středu řekl poradce íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Poradce pro politické, vojenské a jaderné záležitosti Alí Šamchání je patrně nejvýše postaveným činitelem z Chameneího okruhu, který o možnosti uzavření dohody otevřeně hovoří.
před 1 hhodinou

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provázejí nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 13 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 14 hhodinami
Načítání...