Kyjev – Za nežádoucí osoby hodlají ukrajinské úřady označit senátora Jaroslava Doubravu a další dva lidi z České republiky - Ladislava Zemánka a Alexandra Gegalčije - kteří v neděli sledovali separatistické volby na východě Ukrajiny. Na seznam zahraničních pozorovatelů, který dnes zveřejnilo ukrajinské ministerstvo vnitra, je zařazeno osmnáct lidí - kromě Česka i ze Slovenska, Bulharska, Itálie, Maďarska, Rakouska, Řecka, Belgie, Srbska, Francie a USA. Na jejich jednání upozorní Kyjev orgány zemí, z nichž přicestovali. Doubrava v rozhovoru pro ČT prohlásil, že byl u voleb jako soukromá osoba na prosbu svého nejmenovaného přítele.
Ve zprávě o misi v Doněcké a Luhanské oblasti, kterou ukrajinské ministerstvo označuje za nezákonnou, jsou pozorovatelé označeni za představitele „nejodpudivějších protidemokratických politických sil“. Kromě Doubravy ze sdružení Severočeši.cz je v seznamu jméno Ladislava Zemánka, místopředsedy české neparlamentní konzervativní nacionalistické strany Ne Bruselu - Národní demokracie. V životopisu, publikovaném na webových stránkách strany, se Zemánek hlásí k pravoslavnému vyznání a píše, že se „nijak netají svou náklonností k Rusku a ostatním slovanským národům“. Na seznamu je rovněž ukrajinský podnikatel Alexandr Gegalčij žijící údajně v Česku. Podle ukrajinského ministerstva vnitra jde o propagátora zakarpatského separatismu a hlasatele samozvané republiky Podkarpatská Rus. Ze Slovenska údajně na východ Ukrajiny přijel Viliam Longauer, tajemník ústřední rady Slovenského svazu protifašistických bojovníků.
Účast těchto lidí „v nezákonných procesech na území dočasné kontrolovaném bandity a zahraničními žoldáky“ je podle ukrajinského ministerstva vnitra nepřípustná. Ministerstvo požádalo ukrajinskou kontrarozvědku SBU, aby jejich jednání zhodnotila v souladu s právním řádem.
Nedělní volby na separatistickém východě Ukrajiny, které neuznává Kyjev ani západní země, potvrdily pozice dosavadních povstaleckých vůdců neuznávané Doněcké a Luhanské lidové republiky Alexandra Zacharčenka a Igora Plotnického. Rusko oznámilo, že bude výsledky voleb respektovat. Ukrajinský prezident Petro Porošenko hodlá v reakci na volby v Donbasu zrušit zákon o zvláštním správním režimu, který výrazně rozšiřoval pravomoci povstaleckých oblastí.
Ministerstvo zahraničí by mělo pozorovatele ze seznamu označit za osoby na Ukrajině nežádoucí. O jejich účasti v protiprávních akcích na ukrajinském území by mělo informovat příslušné vládní úřady v jejich domovských zemích, praví se v informaci ukrajinského ministerstva vnitra.
Doubrava: Byl jsem v Luhansku jako soukromá osoba
Doubrava v rozhovoru pro ČT zdůraznil, že byl v Luhansku jako soukromá osoba. Stalo se tak prý na prosbu jeho přítele, aby jej zastoupil ve funkci pozorovatele. Přítelovu identitu neupřesnil, potvrdil jen, že šlo o Čecha. Nesdělil ani to, kdo jeho cestu na Ukrajinu financoval.
Doubrava tvrdí, že volby na východě Ukrajiny byly součástí minských dohod, a prohlásil, že jel pouze spolu s dalšími pozorovateli z jiných států zkontrolovat, zda byly v souladu s běžnými standardy. Na všech tiskových konferencích a setkáních ale podle svých slov zdůrazňoval, že je u voleb jako soukromá osoba, a nikoliv z pověření senátu.
Politický geograf Michail Romancov v rozhovoru pro ČT upřesnil, že volby na území separatistů neměly s minskými dohodami nic společného. „Na mě ten pán působí dojmem, že je naprosto nekompetentní. Vzhledem k tomu, jakým způsobem se vymlouval, pochybuji o tom, že je schopen garantovat standardy čehokoliv, natož standardy voleb,“ prohlásil Romancov na Doubravovu adresu.
Separatistickými volbami, které o víkendu uspořádali v Luhanské a Doněcké oblasti, ale vzbouřenci sami možnost rozšířené samosprávy vyloučili, uvedl Porošenko. Volby byly podle něj jasným porušením minských dohod z počátku září, které kromě zastavení palby, vytvoření nárazníkové zóny a výměny zajatců obsahovaly i závazek decentralizace a konání místních voleb uspořádaných podle ukrajinských zákonů. Novou situaci Porošenko projedná na úterní schůzi Rady národní bezpečnosti a obrany. „Projevili jsme upřímnou snahu o politické urovnání, ale povstalci tuto možnost odmítli. Jejich pseudovolby torpédují zákony a ostře vyhrocují situaci na Donbasu,“ uvedla hlava státu v prohlášení. „Rozšířené pravomoci hodláme poskytnout jen zákonně zvoleným zástupcům, nikoli banditům.“
Separatisté dali najevo ochotu k dialogu s Kyjevem
Podle prohlášení separatistů ale naopak nedělní volby mírový proces urychlí a povedou k politickému řešení, které odstraní nahromaděné rozpory. „Jsme ochotni pokračovat v dialogu, musí být ale rovnoprávný,“ uvádí se v prohlášení představitelů „lidových republik“. Povstalci prý chtějí podepsat dohodu s kyjevskou vládou, dodávat na Ukrajinu uhlí a zachovat hřivnu jako své oběživo. „Potřebujeme spolupráci v energetice, zemědělství, dopravě, ve vývozu,“ prohlašují. Podmínkou je ale „rozumný“ přístup Kyjeva k nedělním separatistickým volbám a „skutečné, nikoli fiktivní uznání zvláštního statusu Donbasu“. Vzbouřencům prý jde o „zachování jednotného rusko-ukrajinského civilizačního prostoru,“ ale i o udržení jednotného hospodářského, kulturního a politického prostoru Ukrajiny.
Звернення Президента України https://t.co/biN4atXUwt
Blok Petra Porošenka podle prezidenta zvítězil ve volbách
Prezidentský Blok Petra Porošenka získal v nedávných ukrajinských parlamentních volbách podstatně víc mandátů než kterákoli jiná politická síla. Oznámil to sám prezident, který očekává, že jeho blok bude mít v příštím jednokomorovém parlamentu celkem 132 mandátů ze 450. Ukrajinská volební komise přitom konečné výsledky voleb zatím nezveřejnila. Podle neúplných statistik je v čele Lidová fronta premiéra Arsenije Jaceňuka a Porošenkův blok je až druhý.
Mimořádné volby, jejichž nutnost vyvolal únorový převrat, se na Ukrajině konaly už před více než týdnem. Po sečtení 99,93 procent hlasů z obvodů, kde se volilo podle poměrného zastoupení ze stranických kandidátek, dnes komise oznámila, že na prvním místě je stále Jaceňukova Lidová fronta s 22,1 procenta hlasů následovaná Blokem Petra Porošenka s 21,8 procenta. Výsledky z jednomandátových obvodů, kde voliči hlasovali většinovým systémem, ale dosud zveřejněny nebyly.
