Odpůrci globalizace, ekologičtí aktivisté i žluté vesty protestují proti summitu G7. Policie hlásí potyčky

V souvislosti se summitem vyspělých světových ekonomik G7 v jihofrancouzském městě Biarritz se konaly protesty. Odpůrci globalizace, ekologičtí aktivisté i několik desítek příznivců francouzského protivládního hnutí žlutých vest se sešli v městečku Hendaye u španělské hranice. Protesty byly po většinu dne poklidné. Při manifestaci ve městě Bayonne však došlo podle zpravodajů k prvním potyčkám mezi policií a pořádkovými silami, které nasadily slzný plyn i vodní dělo. Zranění hlášeni nejsou. Summit samotný začal v sobotu večer.

Ve městě Bayonne, které přímo sousedí s Biarritzem, se vydalo na pochod zhruba 300 lidí. Průvod byl zpočátku poklidný, ale později zpravodajové některých médií hovořili o potyčkách mezi demonstranty a policií, která krátce použila i slzný plyn a vodní děla. Podle DPA předtím vzduchem létaly kameny.

AFP uvedla, že demonstranti v Bayonne, mezi nimiž bylo mnoho mladých, skandovali slogany proti kapitalismu a policii.  Aktivisté se v jednu chvíli ocitli před policejními zátarasy blokujícími přístup k mostu přes řeku Adour. Kolem sedmé hodiny večer policie krátce použila vodní děla a slzný plyn, což donutilo demonstranty ustoupit.

V posledních dnech prosakovaly zvěsti o tom, že se chystá nepovolená demonstrace, a radnice Bayonne ve čtvrtek informovala místní živnostníky, že různé francouzské a mezinárodní organizace vyzvaly k víkendovým protestům zejména v sousedících městech Bayonne a Anglet.

Trasa jiného a povoleného protestního pochodu vedla z francouzského městečka Hendaye do španělského Irunu. Podle agentury AFP se demonstrace účastnili zástupci nejrůznějších hnutí – antiglobalisté, ekologičtí aktivisté i lidé nespokojení s vládou francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. 

Řada lidí si na akci přinesla baskické vlajky. Hendaye i Biarritz totiž leží ve francouzské části Baskicka, Irun v jeho španělské části. Podle organizátorů na protest dorazilo patnáct tisíc lidí. Policie v jednu hodinu odpoledne odhadla účast na devět tisíc demonstrantů. Ti se kolem půl deváté večer začali rozcházet. 

Protestující: „Kdyby klima bylo katedrálou, už by jej zachránili“

„Nejvyšší kapitalisté jsou tu a my jim musíme ukázat, že boj pokračuje,“ řekl agentuře Reuters Alain Missana, elektrikář, který přišel ve žluté vestě, jež se stala symbolem protivládních demonstrací ve Francii z konce minulého a první poloviny letošního roku. „Chtějí víc peněz pro bohaté a nic pro chudé. Vidíme hořet prales v Amazonii a tát arktické ledovce. Lídři nás musí slyšet,“ dodal Missana.

Navzdory účasti některých výrazných tváří žlutých vest – například Geneviève Legayové – se podle AFP dal počet příznivců hnutí v průvodu ale počítat jen na desítky. 

Výrazně větší zastoupení – alespoň podle nápisů na transparentech – měli mezi protestujícími ekologičtí aktivisté, z nichž řada poukazovala na vážnou situaci v Amazonii. Jen v Brazílii od ledna přibylo oproti stejnému období loňského roku o 83 procent požárů. 

„Kdyby klima bylo katedrálou, už by jej zachránili,“ stálo podle AFP na jednom z transparentů v průvodu. Jeho autor odkazoval na skutečnost, že po požáru pařížské katedrály Notre-Dame se po celém světě zvedla vlna solidarity a na účty na opravu začaly proudit peníze od tisíců větších i menších dárců.

Francouzské úřady z Biarritzu, kde večer summit zahájila neformální večeře, v posledních dnech vytvořily chráněnou pevnost. Celkem na bezpečnost a pořádek během summitu dohlíží přes 13 tisíc policistů a četníků. První střety demonstrantů s policisty vypukly již v noci na sobotu v městečku Urrugne jižně od Biarritzu, kde se nachází jeden z táborů odpůrců. Zadrženo bylo podle AFP 17 lidí.

Do Biarritzu se začali sjíždět politici už brzy odpoledne

Po poledni se začali do přímořského letoviska sjíždět první pozvaní představitelé včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa či předsedy Evropské rady Donalda Tuska. Ten při příjezdu do Biarritzu uvedl, že summit bude složitou zkouškou jednoty a solidarity. 

Zároveň varoval před obchodními bariérami i před návratem Ruska do skupiny G7. Tusk také vyjádřil podporu obchodní dohodě EU s Mercosurem. V některých členských zemích Unie ale podle něj bude její ratifikace obtížná – například Francie či Irsko totiž kritizují údajně málo rázný postup Brazílie v boji s požáry v Amazonii.

O požárech v Amazonii v sobotu hovořil také francouzský prezident Emmanuel Macron, který vyzval k mobilizaci v boji proti nim. Macron dále uvedl, že chce na summitu G7 přesvědčovat, že napětí ve vztazích včetně obchodních je špatné pro všechny.

„Musíme uspět ve snaze dosáhnout deeskalace, stabilizovat věci a vyhnout se obchodní válce, která už se všude bojuje,“ dodal francouzský prezident.

Nahrávám video

Macron ve svém proslovu zároveň vyzval protestující, aby demonstrace byly poklidné. Řada věcí, které se budou na summitu řešit, jsou podle něj totiž ve společném zájmu účastníků i demonstrantů. Jako příklad uvedl boj proti nerovnosti ve společnosti či boj proti klimatickým změnám.

Britský premiér Boris Johnson zase v Biarritzu před summitem zopakoval, že si nepřeje brexit bez dohody, a vyzval Tuska, aby mu s jejím hledáním pomohl. „Řekl bych našim přátelům v EU, že nechtějí-li brexit bez dohody, pak musí z dohody odstranit pojistku,“ řekl Johnson s odkazem na takzvanou irskou pojistku

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 50 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...