V Jeruzalémě roste napětí kvůli osadám i středečnímu atentátu

Jeruzalém – Izraelský premiér Benjamin Netanjahu souhlasil s plány na výstavbu více než 1000 nových bytů v židovských čtvrtích na okraji východního Jeruzaléma. Podle izraelských sdělovacích prostředků tak rozhodl na nátlak osadníků a také koaliční pravicové strany Židovský domov Naftaliho Bennetta. Před dalším budováním osad varují Spojené státy i Jordánsko. V Jeruzalémě panuje už několik dní napětí a téměř denně jsou odtud hlášeny násilnosti - předvším kvůli středečnímu incidentu na tramvajové zastávce, který už má druhou oběť.

Netanjahuovo rozhodnutí se týká pouze plánů a není ještě povolením k výstavbě: 660 bytů má vzniknout ve čtvrti v Ramat Šlomo a 400 dalších v Har Homě. Součástí plánu je vybudování infrastruktury na západním břehu Jordánu. Má jít o vybudování 12 silnic, studentských městeček a také nových parků. Výstavbu v osadách na západním břehu a také ve východním Jeruzalémě pravidelně kritizují USA. Izraelský ministr financí Jair Lapid s Netanjahuovým novým krokem nesouhlasí a prohlásil, že „přivodí vážnou krizi v izraelsko-amerických vztazích“.

Východní Jeruzalém obývají hlavně Arabové a Palestinci počítají s touto částí města jako s metropolí svého budoucího státu. Izrael tuto část Jeruzaléma obsadil za války v roce 1967, později ji připojil k západní části a celé město pak v rozporu s mezinárodním právem označil za svou nedělitelnou metropoli.

Někteří izraelští komentátoři se domnívají, že Netanjahu ustoupil tlaku koaličního partnera také kvůli blížícím se primárním volbám ve své straně Likud. Snaží se prý vyhovět vyhraněně pravicovým členům strany, mezi nimiž ztrácí popularitu.

Vedení palestinské strany Fatah prohlásilo, že podobná jednostranná rozhodnutí Izraele „vytvářejí nepřijatelné nebezpečí“ a „povedou k explozi“. Palestinský mírový vyjednávač Saíb Irikát řekl, že Palestinci urychlí kroky v Radě bezpečnosti OSN, aby dosáhli pevného data, do nějž bude muset být ohlášen konec izraelské okupace palestinských území. Budou také usilovat o členství v Mezinárodním trestním soudu (ICC), „neboť všechna rozhodnutí vlády premiéra Netanjahua jsou válečné zločiny“.

Výstavba ohrozí mírovou smlouvu, varuje Jordánsko

Pokud bude Izrael dál stavět osady na palestinském území, ohrozí tím mírovou smlouvu s Jordánskem, uvedl jordánský velvyslanec v Tel Avivu. Židovský stát také varoval před vyvíjením nátlaku na tamní muslimy, aby od své víry upustili. Od uzavření mírové dohody mezi oběma státy uplynulo dvacet let. Vztah Izraele s Jordánskem v turbulentním regionu přitom dosud funguje relativně dobře. Otevřená zůstává třeba vzájemná hranice, kterou využívají hlavně Palestinci.

Ammánu vadí také snahy změnit status prostranství před mešitou al-Aksá v Jeruzalémě. Napětí vyvolala minulý týden návštěva silně nábožensky založených Židů na místech zasvěcených muslimům. Požadují, aby se mohli modlit v těsném sousedství mešity, a část vládní strany je podporuje.

Středeční incident v Jeruzalémě už má dvě oběti

Napětí ve východním Jeruzalémě nepolevuje - v noci se konal pohřeb Palestince Abdala Rahmána al-Šalúdího, který ve středu najel autem do lidí na tramvajové zastávce. Incident, při němž zahynula tříletá holčička, má druhou oběť. Je jí dvaadvacetiletá turistka Karen Yemima Mosquerová z Ekvádoru, která podlehla utrpěným zraněním. Izraelská policie hovoří o teroristickém útoku. Většina izraelských politiků včetně Netanjahua útok připsala podněcování k násilí ze strany palestinských představitelů. Předseda vlády již dříve nařídil posílení bezpečnostních opatření v Jeruzalémě a incident připsal přímo předsedovi palestinské samosprávy Mahmúdu Abbásovi.

Arabský řidič podle izraelské policie najel do skupiny osob stojících na tramvajovém peronu s největší pravděpodobností záměrně. Jedenadvacetiletý muž se pokusil z místa činu uprchnout, policie jej ale postřelila a muž později zemřel. Sedm dalších lidí při incidentu utrpělo zranění. Řidičova rodina označila událost za dopravní nehodu. V místě řidičova bydliště, čtvrti Silván ve východní části Jeruzaléma, od té doby dochází k násilným střetům. Desítky demonstrantů tam dnes před plánovaným pohřbem údajného útočníka opět házely kameny a zápalné bomby. Izraelské úřady chtějí omezit účast na pohřbu, aby se pokusily zmírnit napětí.

Násilnosti ve východním Jeruzalémě předcházely i letnímu konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamas, který trval 50 dní a vyžádal si více než 2000 obětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 12 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 2 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...