NATO: Na Ukrajině válčí stovky Rusů, u hranic čekají další tisíce

Doněck - Na východě Ukrajiny podle Severoatlantické aliance dál bojují stovky ruských vojáků. V okolí rusko-ukrajinské hranice jich prý zůstává až 20 tisíc. Ještě minulý týden přitom vedení NATO uvádělo, že od vyhlášení příměří 5. září se hodně jednotek stáhlo. Šéf Kremlu se dnes poprvé veřejně vyjádřil k mimořádným parlamentním volbám, k nimž půjdou Ukrajinci 26. října. Vladimir Putin doufá, že proběhnou v klidu a přinesou dlouho očekávanou stabilizaci.

Ruských sil na Ukrajině významně ubylo, hlásilo ještě minulý týden alianční vedení. Od té doby ale žádný výraznější pohyb ruských jednotek nenastal, upozornil dnes mluvčí NATO Jay Janzen. „Stovky ruských vojáků, včetně příslušníků speciálních jednotek, na Ukrajině dál zůstávají. Nedaleko ruské hranice s východní Ukrajinou je navíc rozmístěno kolem 20 tisíc ruských vojáků,“ konstatoval mluvčí.
  
Ještě před měsícem NATO oznámilo, že na východě Ukrajiny separatisty podporuje „několik tisíc“ ruských vojáků. Stažením podstatné části z nich chtěla Moskva patrně podpořit vyhlášený klid zbraní, který na Ukrajině trvá bezmála již měsíc. V bojové zóně se příměří vesměs dodržuje s výraznou výjimkou Doněcku, kde prakticky každodenně pokračují tvrdé boje o mezinárodní letiště (o situaci v Doněcku více zde).

NATO demonstrovalo sílu na cvičení Anakonda v Polsku

V Polsku nyní vrcholí obří vojenské cvičení Anakonda, kterého se účastní přes 12 tisíc vojáků. Přijely na něj i malé jednotky z dalších členských států NATO včetně těch českých. Anakonda má Polsko připravit na nové hrozby z Východu, které země bere s ohledem na krizi na Ukrajině velmi vážně. Nová premiérka Ewa Kopaczowá už potvrdila další zvýšení výdajů na obranu. Varšava chce i novou vojenskou jednotku s Litvou a Ukrajinou. Spolupráce s Českem ovšem aktuálně trochu vázne - systém společné protivzdušné obrany nakonec zkrachoval.

Rozsáhlé vojenské manévry zahájilo i Rusko. Bojové akce přitom nacvičují i jednotky, které obsluhují jaderné zbraně. Armáda do zkoušky u hranic s Čínou nasadila víc než čtyři tisíce mužů, nadzvukové stíhačky i nejmodernější průzkumné letouny.

Putin očekává od předčasných voleb uklidnění situace

„Doufám, že volby do ukrajinského parlamentu proběhnou důstojně a nakonec nastane dlouho očekávaná politická stabilizace,“ konstatoval ruský prezident v projevu na investičním fóru v Moskvě. „Vycházíme z toho, že lidé žijící v kterémkoli koutu země budou mít práva stanovená mezinárodními normami a ukrajinskými zákony,“ řekl. Jde podle něj zejména o vyloučení jazykové, etnické a náboženské diskriminace.
  
Kyjevské vedení se nijak netají úmyslem využít volby k odstranění dosud velmi silné prorusky smýšlející politické lobby v ukrajinské sněmovně. Hlasování se nejspíš neuskuteční v těch okresech Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou pod kontrolou separatistů. Právě tam je základna ruskojazyčných a na Rusko orientovaných voličů, kteří příležitost hlasovat nedostanou. Vzbouřenci označují volby za záležitost „cizího státu“.

Vladimir Putin
Zdroj: ČT24/ČTK/ITAR-TASS/Druzhinin Alexei

Podle Putina je respekt k jazykové a etnické odlišnosti základem ukrajinské stability. „Jen tak je možné zachovat územní celistvost země, jen tak je možné obnovit jednotu a zajistit ekonomický a sociální rozvoj. Velmi v to doufáme a budeme tomu všemožně napomáhat,“ řekl prezident.
  
Ruský parlament sestavil v minulých dnech speciální pracovní skupinu, která zákonnost mimořádných voleb na Ukrajině posuzovala. Volby v podmínkách bojů na východě země podle ní nelze označit za legitimní.

Boje mají negativní dopad na ekonomiku země

Ukrajinská ekonomika letos nejspíš klesne o 8 procent. Předpovídá to Světová banka, která původně počítala se snížením HDP o pět procent. Svůj odhad zhoršila kvůli pokračujícím bojům mezi ukrajinskou armádou a proruskými povstalci na průmyslovém východě země. Další pokles proto může nastat i v příštím roce, kdy Světová banka počítala s růstem. 

3 minuty
V Polsku končí Anakonda - vojenské cvičení NATO
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 14 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 18 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 41 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 52 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 56 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami
Načítání...