Trump se potřetí sešel s Kimem a jako první úřadující prezident USA vstoupil na území KLDR

Nahrávám video

Prezident USA Donald Trump se v hraniční vesnici Pchanmundžom v demilitarizované zóně mezi Korejemi potřetí setkal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Trump spolu s Kimem překročil demarkační linii a jako první úřadující prezident USA krátce vstoupil na území KLDR. Poté přešli státníci na jihokorejské území. Zde spolu hovořili necelou hodinu. Po skončení jednání Trump oznámil, že se s Kimem dohodl na obnovení rozhovorů o jaderném programu KLDR. Mají začít během několika týdnů. Rychlost podle něj není hlavním cílem.

Donald Trump nejprve musel na Kima u hranic okamžik počkat. Když se setkali, potřásl mu Kim rukou a řekl, že ho rád vidí a že ani nečekal, že se na takovém místě setkají. Poté společně přešli přes hraniční čáru do Severní Koreje, kde si ještě jednou potřásli rukama a zapózovali pro fotografy.

Kim řekl, že Trumpova krátká návštěva v KLDR zlepší vztahy. Označil to za historickou chvíli. Trump to označil za čest.

Prezident Trump a vůdce Kim poté odešli do jednacích prostor Domu svobody na jihokorejské straně, aby hovořili za zavřenými dveřmi. Setkání, které mělo být původně krátké, nakonec trvalo přibližně 50 minut. Po jednání šéf Bílého domu doprovodil Kima na hranici, rozloučil se s ním a vrátil se do objektu.

Nahrávám video

Ještě před jednáním řekl Trump Kimovi, že je rád, že si od prvního okamžiku padli vzájemně do oka a že mu je sympatický. Americkým novinářům potom řekl, že Kim Čong-una pozval na návštěvu Bílého domu, až k tomu bude „vhodná doba“. Dnešek je podle něj velký den pro svět. Věří, že Kim je ochoten opustit nešťastnou minulost.

Jak podotkla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová, snímky amerického prezidenta na území KLDR jsou velice cenné pro severokorejskou propagandu, ale zužitkovat je může i Donald Trump ve své nadcházející prezidentské kampani.

Prezident USA Donald Trump se setkal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

K čemu povedou dobré osobní vztahy?

Podle předsedkyně Česko-korejské společnosti Jany Chamrové je evidentní a důležité, že si Donald Trump s Kim Čong-unem osobně rozumějí. „Je zásadní, že oba lídři jsou na stejné notě. Ačkoli se jejich administrativy potýkají s řadou problémů ve vzájemných jednáních, osobní linka vztahů Trumpa a Kima je velmi dobrá a pro úspěšnou budoucnost zcela zásadní,“ srovnala.

Připomněla, že zatímco mezi americkým prezidentem a severokorejským vůdcem panují osobní sympatie, jejich administrativy jsou na tom hůře a každá strana vnímá požadavky té druhé jinak.

„Na každé straně se ukazuje, že pochopení problému denuklearizace je jiné a ochota udělat ústupky se neposouvá tak, jak by oba lídři chtěli,“ podotkla koreanistka. Očekává, že spíše než razantní krok k absolutnímu jadernému odzbrojení Severní Koreje dojde k dílčím krokům jako uzavření některých středisek, na kterých jaderný program závisí.

„Velmi důležité jsou schůzky na pracovních úrovních, na které si obě strany vysvětlují, co přesně rozumějí pojmem odzbrojení nebo zastavení jaderného programu. Jde o to, v jaké míře budou obě strany ochotné ustoupit,“ dodala. 

Nahrávám video

Naděje v Japonsku

Jihokorejský prezident Mun, který Trumpa do Pchanmundžomu doprovázel, nedělnímu setkání přisoudil vysokou symbolickou hodnotu.

Japonské ministerstvo zahraničí vyjádřilo naději, že schůzka oživí odzbrojovací rozhovory a také pomůže řešit otázku únosu japonských občanů do KLDR.

Papež František setkání Trumpa s Kimem ocenil jako „významné gesto“, které by se mohlo stát „dalším krokem na cestě k míru“ nejen na Korejském poloostrově, ale na celém světě.

Návštěva pozorovacího postu

Prezident Trump byl v demilitarizované zóně poprvé a poprvé se také podíval do KLDR z místní pozorovací věže. Místo navštívil v doprovodu s jihokorejským prezidentem ještě před vlastním setkáním s Kimem. Průvodci mu z pozorovacího postu ukazovali různé body v krajině.

Podle agentury AP byl americký prezident informován o rozsáhlém rozmístění severokorejského dělostřelectva u hranic. Novinářům řekl, že po jeho prvním setkání s Kimem „veškeré nebezpečí pominulo“. Trump rovněž pozdravil jihokorejské a americké vojáky.

Trump měl demilitarizované pásmo navštívit už při své dřívější návštěvě Jižní Koreje, ale tehdy mu plány zhatilo počasí.

Jen si potřást rukou

Jihokorejský prezident Mun Če-in v neděli uvedl, že Kim nabídku na setkání v hraniční vesnici Pchanmundžom přijal. Mun na tiskové konferenci označil lídry USA a KLDR za velmi odvážné. „Doufám, že prezident Trump se zapíše do dějin jako prezident, který docílí mír na Korejském poloostrově,“ citovala jej agentura AP.

Trump na společné tiskové konferenci s jihokorejským protějškem - ještě před setkáním s Kimem - potvrdil, že si chce se severokorejským vůdcem „jen rychle potřást rukou a pozdravit ho“. Zdůraznil, že mezi nimi funguje osobní chemie a s Kimem si rozumí. Upozornil však také, že USA nespěchají s uvolňováním sankcí proti Severní Koreji.

Americký prezident Donald Trump a jihokorejský prezident Mun Če-in (vlevo) v demilitarizované zóně mezi Korejemi.
Zdroj: AP (ČTK)/Susan Walsh
Donald Trump na pozorovatelně v demilitarizované zóně mezi Korejemi.
Zdroj: AP (ČTK)/Susan Walsh

Dva summity bez velkých výsledků

Trump se před nedělní schůzkou osobně setkal s Kimem dvakrát: loni v červnu v Singapuru a letos v únoru v Hanoji. Summity ale velký posun v otázce denuklearizace Korejského poloostrova nepřinesly a ten druhý dokonce skončil předčasně bez společného prohlášení či dohody.

Spojené státy požadují, aby se Severní Korea nejprve zcela vzdala vývoje jaderných zbraní, teprve potom jsou ochotny odvolat sankce uvalené na KLDR za její jaderné a raketové zbrojní testy. Pchjongjang by zase rád viděl postupné rušení hospodářských sankcí výměnou za dílčí kroky v odzbrojovacím procesu.

O možnosti schůzky se veřejnost dozvěděla teprve v sobotu, když Trump napsal naTwitter, že by při návštěvě hranice rád Kima pozdravil a potřásl si s ním rukou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Turecký parlament schválil zákon, který by umožnil propuštění části členů PKK

Turecký parlament schválil zákon, který stanovuje právní rámec pro rozpuštění zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Část jejích členů by na základě normy mohla být propuštěna, podotkla agentura Reuters. Podle ní se jedná o významný krok směrem k ukončení dlouhodobého konfliktu, který si vyžádal životy desítek tisíc lidí.
před 2 hhodinami

Ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko ze zářijových „voleb“

Ruskou liberální opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních „voleb“. V pondělí večer SELČ o tom informovaly tiskové agentury, podle kterých právník strany již oznámil, že Jabloko se proti verdiktu odvolá. Vyloučení Jabloka z hlasování požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí přes sto obětí

Počet obětí zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na nejméně 111, zraněných je 87 a zřítilo se 61 budov, uvedl večer SELČ prezident Abelardo de la Espriella. Oznámil, že navštíví postiženou oblast a že vyhlášený nouzový stav umožní urychlit uvolňování potřebných finančních prostředků. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, uvedla agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojáci nasazení v Ceutě musí zrušit volna a vycházky

Španělské ministerstvo obrany nařídilo odvolat vycházkové povolenky a zrušit volno vojákům, kteří slouží v jednotkách umístěných v Ceutě na africkém kontinentu, uvádí španělská média. Velitelé pak nemají udělovat nové volno četníkům v Ceutě kvůli zvýšenému migračnímu tlaku, píše deník El País. Kroky zřejmě souvisí s obavami o další pokus o masivní přechod hranice s Marokem. Na konci července do města přišlo podle nového odhadu na 80 tisíc lidí.
před 4 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 5 hhodinami

Drony britského námořnictva tajně posílaly data do Číny, píše The Telegraph

Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě, napsal web The Telegraph. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí námořnictva odesílaly informace do Číny.
před 5 hhodinami

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.