Ve Finsku jsou sauny všude. Třeba i na staveništi na břehu moře nebo v dodávce

Tácek s klobásou, kelímek s pivem, potící se těla. Ne, řeč není o Oktoberfestu. Takto to jen vypadá v komunitní sauně na okraji centra finských Helsinek. Čeští saunoví puristé by asi zaplakali. Finové jsou ale nadšení. Jejich filosofie totiž je: udělej si saunu takovou, aby ti vyhovovala.

Ve Finsku jsou sauny doslova všude. Lidé je mají běžně v bytech, kdo má dům, má ji v suterénu nebo venku na zahradě, sauny jsou ve firmách, hotelích, na studentských kolejích, jednu má dokonce i parlament. Prý se toho v ní dohodne vždycky nejvíc. Trendem posledních let jsou ale také partyzánské komunitní sauny. Jedna z nich vyrostla například na staveništi rezidenční čtvrti v širším centru Helsinek.

Od nejbližší stanice metra je to asi 15 minut pěšky. Skoro se ztrácím, když se to místo snažím najít, kolem jsou hromady písku, hlíny a stavebního materiálu, dokonce i rezavá loď. Místo jako stvořené pro vraždu, říkám si. Mám chuť se otočit. I tímhle terénem ale někam míří osobní auta. Pokračuji.

Nakonec to najdu – na břehu moře stojí dřevěná bouda velká asi jako stavební buňka. Bez problémů by se dala odvézt na náklaďáku. Vedle ještě jedna, kolem spousta naháčů. Evidentně jsem na místě. Cizinci od místních se poznají na první pohled. Všichni mají plavky, několik lidí i trička. Ze dvou malých komínů se spokojeně kouří, kousek vedle stojí gril. Uvnitř sedí Finové s kelímky piva v ruce a klábosí.

Sompasauna, jak se tato sauna jmenuje, je tak trochu partyzánským počinem. Pár lidí se domluvilo, vyrobilo dvě malé sauny a postavili je na opuštěném místě na břehu moře. Postupně do nich začali chodit lidé z okolí, někteří pravidelně, jiní jen párkrát do měsíce. Sauna se zažila. Otevřená je pořád – kdo přijde první, prostě zatopí. Pravidelně sem dochází obsluha jen uklízet a doplňovat dřevo, kterým se v sauně topí. O zbytek se starají návštěvníci.

Ostatní zázemí: skoro žádné. Až po čase si existence Sompasauny všimlo město. Její tvůrci potom podle místních museli s radnicí podepsat nájemní smlouvu, aby na pozemku byli legálně. Nikdo ale pořádně neví, jak to vlastně bylo. Až výstavba nové čtvrti dorazí ke břehu moře, naloží obě sauny na korbu náklaďáku a nejspíš si najdou jiné útočiště.

„Tahle sauna je tak trochu netradiční i na nás,“ říká jeden ze saunujících se Finů. „Většinou chodíme do sauny doma nebo někde v soukromí. Tohle je ale jiné. Můžou sem přijít i lidé z celého okolí.“ A veškeré vybavení je navíc hodně jednoduché. Možná i proto Sompasauna budí emoce i mezi Finy. Mladá generace ji považuje za „cool“ místo, kde je možné potkat spoustu lidí, často i cizinců. Prostě něco nového. Ti starší se trochu ošívají. Je to na ně trochu moc „hippie“ a málo noblesní. Převlékárna na chodníku, sauna mrňavá a nacpaná lidmi, stavba obytné čtvrti za zády.

Pronajmout si celý ostrov? Bez problémů

Když už je řeč o noblese, Finsko nabízí i naprostý protipól Sompasauny. Luxusní dřevěné resorty, kde je domeček se saunou obkroužený desítkou bungalovů. To celé na ostrově, který obejdete za pět minut. Kamkoliv do civilizace vás musí dovézt loď. Nedá se tedy dělat nic jiného než se saunovat. Jedním z takových míst je například ostrůvek Klobben v srdci Ålandských ostrovů – souostroví obývaného švédsky mluvícími Finy skoro na půl cesty mezi Finskem a Švédskem.

V tomto případě je sauna naprosto stylová. Prvotřídní dřevo, promyšlený interiér, v předsálí připravené ručníky. I tady ale uvnitř sedí Finové s kelímkem piva v ruce a spokojeně usrkávají. Na rozdíl od Sompasauny v Helsinkách je ale toto místo daleko hůř dostupné. Nejprve je nutné se dostat na Ålandské ostrovy, a to buď letadlem nebo lodí (touto trasou ale počítejte s dvouhodinovou cestou vlakem z Helsinek do Turku a pak přibližně pět hodin trajektem do hlavního města Ålandů Mariehamnu).

Tím to ale zdaleka nekončí – ze srdce ostrovů je potřeba se místní lodí dostat na samotný ostrůvek. Ten si nicméně můžete pronajmout úplně celý a užít si trochu pocitu naprosté  odtrženosti od civilizace. No, vlastně mobilní signál vás dostihne i tady….

Ještě z dětství si pamatuji, jak nám ve škole říkali, že v sauně musí být člověk co nejdéle a pak musí skočit do co nejstudenější vody. Ne každému to vyhovovalo. Několik mých kamarádů dodnes saunu nesnáší. Možná že by ve Finsku změnili názor. Každý Fin totiž jasně říká: kdo chce být v sauně jen minutu, ať je tam klidně minutu. Kdo nechce do studené vody, může jen vyjít na vzduch a ochladit se méně dramaticky.

I já jsem nicméně sebrala odvahu a nakonec skočila do moře, které mělo asi patnáct stupňů. Tělem mi projely jehličky. Z vody jsem ale vylezla hrdá, že jsem to dokázala. Radost mi rychle zkazilo několik místních. Voda podle nich totiž tentokrát byla super teplá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 45 mminutami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 52 mminutami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 8 hhodinami
Načítání...