V Gallargues-le-Montueux na jihu Francie naměřili 45,9 stupně Celsia, čímž byl stanoven nový rekord pro celou zemi. Kvůli vrcholící vlně veder tam ve čtyřech departementech platí výstraha nejvyššího stupně, což francouzská média označují za bezprecedentní. O „extrémním riziku“ hovoří také meteorologové v sousedním Španělsku, kde úřady oznámily první oběť vysokých teplot. Světová meteorologická organizace (WMO) uvedla, že vlny veder budou intenzivnější, delší, budou přicházet dříve a ustupovat později.
Ve Francii byl pokořen absolutní teplotní rekord z 12. srpna 2003, kdy v departementu Gard naměřili 44,1 stupně Celsia. Nejdřív meteorologové krátce před druhou odpoledne naměřili ve městě Carpentras severně od Marseille 44,3 stupně Celsia, necelou hodinu poté v obci Villevieille nedaleko Montpellieru 45,1 stupně Celsia a později odpoledne v obci Gallargues-le-Montueux v departementu Gard dokonce 45,9 stupně Celsia.
„Francie vstoupila do klubu evropských zemí, které mají národní rekord alespoň 45 stupňů Celsia (Bulharsko, Portugalsko, Itálie, Španělsko, Řecko, Severní Makedonie),“ napsal na Twitteru Francois Jobard z ústavu Météo-France. Už ve čtvrtek padl rekord pro měsíc červen, když v obci Montclus zaznamenali 43,5 stupně Celsia.
Kromě čtyř departementů s červenou výstrahou platí v dalších 76 správních oblastech varování druhého stupně.
Tisíce francouzských škol zrušily výuku, protože nemohou dětem zajistit bezpečné podmínky. Agentura AP napsala, že učitelé ze základní školy Victora Huga v Colombes u Paříže se svými žáky odešli ze tříd, kde se už nedalo dýchat, a celý den zůstanou venku ve stínu. Děti polévají vodou.
Ruší se i různé kulturní události, úřady rozdávají lahve s vodou a Paříž, Lyon či Marseille zakázaly provoz starších vozidel kvůli znečištění ovzduší, které se při vedrech ještě zhoršuje.
Podle tamního ministerstva zdravotnictví od vypuknutí vlny veder na začátku týdne čtyři lidé ve Francii utonuli. Ministryně Agnès Buzynová upozornila obyvatele, aby se nekoupali v příliš studené vodě, a minimalizovali tak riziko teplotního šoku. Také odrazovala od jakýchkoli venkovních sportovních aktivit poté, co severně od Marseille zřejmě podlehl úžehu muž při projížďce na kole.
V departementu Gard večer vyjížděli hasiči k přibližně 25 požárům, spojovaných s rekordními vedry. Tři lidé, včetně dvou hasičů, byli lehce zraněni. V plamenech se ocitlo i devět obydlí. Požáry v departementu rovněž zabily dva koně.
Jenom u obce Garons hořelo na padesáti hektarech, na dalších 35 hektarech pak hořelo u městečka Vauvert, kde bylo preventivně evakuováno asi 20 obydlí. Kvůli požárům bylo v regionu přerušeno také několik silničních spojení, včetně dálnice A54 mezi Nîmes a Arles. S požáry bojuje na tři sta hasičů a 150 četníků.
Španělsko hlásí první oběť
Kvůli horku tento týden zemřeli také dva lidé ve Španělsku – na jihu v Andalusii zemřel 17letý mladík, když se po práci na zahradě šel zchladit do bazénu, a na severu ve Valladolidu zemřel kvůli horku 93letý muž.
Ve Španělsku by mohly teploty vystoupat na 42 stupňů Celsia a na severovýchodě země platí v řadě okresů rovněž nejvyšší, červený stupeň varování. V Katalánsku zároveň stovky hasičů celou noc pokračovaly v boji s rozsáhlým lesním požárem, který už v okolí obce Torre del Español spálil tisíce hektarů. Podle velitele požárníků Antonia Ramose region takto vážný požár od přelomu tisíciletí nezažil.
Extrémní vedra ve Francii a Španělsku zřejmě definitivně poleví až po víkendu. Například Paříž podle předpovědí zažije nejteplejší den v sobotu, kdy zde má být mezi 38 a 39 stupni.
Italské úřady vydaly varování před vysokými teplotami pro 16 měst a strážci pořádku rozdávají návštěvníkům památek v Římě vodu.
Ve východním Německu se o víkendu očekávají až 39stupňová vedra, což by znamenalo nové červnové rekordy. Ten nový pochází ze středy, kdy bylo v saském Bad Muskau a braniborském Coschenu naměřeno 38,6 stupně.
Rakousko považuje klimatickou změnu za největší riziko
Vlny veder považují odborníci z Rakouského panelu pro klimatickou změnu za největší riziko pro obyvatele této alpské země související s měnícím se počasím. Autoři studie varují, že při „mírné změně klimatu“ si v roce 2030 vedra vyžádají v Rakousku 400 mrtvých, do poloviny století to bude ročně okolo tisíce obětí extrémně vysokých teplot.
WMO, která je jednou z agentur OSN, v pátek uvedla, že není vyloučeno, že letošek bude jedním z nejteplejších roků vůbec, což by znamenalo, že by roky 2015 až 2019 byly nejteplejším pětiletým obdobím od začátku měření. Podle WMO je příliš brzy na to jednoznačně přisuzovat současná horka změně klimatu, ale jsou „naprosto v souladu“ s extrémními jevy spojovanými s dopady vypouštění skleníkových plynů.
Už rakouský meteorologický ústav ZAMG podle agentury APA informoval, že letošní červen byl v Rakousku nejteplejší, nejslunnější a nejsušší od dob, kdy se s měřeními začalo. Srážek spadlo o 57 procent méně, než je průměr, teploty byly oproti průměru o 4,7 stupně vyšší.
