Doněck – V Doněcku je klid a lidé začínají věřit, že příměří skutečně bude platit. Vracejí se proto domů, hlásí z místa zpravodaj ČT Miroslav Karas. Některé ukrajinské zdroje ale informovaly o noční střelbě povstalců z minometů a granátometů. Povstalci zase podle DPA obvinili ukrajinskou armádu, že ostřelovala několik jejich pozic v Doněcku a nejméně osm bojovníků na letišti přitom bylo údajně zraněno. Víkendové dění bude mít dopad na připravované sankce vůči Rusku. Na těch se včera dohodli velvyslanci zemí EU, definitivně by je měla osmadvacítka schválit v pondělí. Pokud se tak stane, bude podle ruského ministerstva zahraničí následovat ostrá reakce.
Klid zbraní začal platit včera v pět odpoledne, na Donbase se ale ještě večer místy střílelo. Vyskytly se také nepotvrzené zprávy o ostřelování pozic ukrajinské armády nedaleko letiště v Doněcku. V pátek vedli (separatisté) 28 střeleckých útoků proti pozicím ukrajinských sil –deset jich zahájili poté, co začalo platit příměří," uvedl podle AFP mluvčí vládních
jednotek Andrij Lysenko.
Miroslav Karas, zpravodaj ČT, informuje z Doněcku
„My jsme ještě včera večer zaznamenali možná 2,5 hodiny po vyhlášení příměří dělostřeleckou palbu a výstřely z automatických zbraní. Od té doby jsme ale nic neslyšeli. Atmosféra v Doněcku je o poznání klidnější, zaznamenali jsme například zvýšený provoz na kontrolních stanovištích. Vytvářejí se zácpy aut, která se vracejí do města. Lidé začínají věřit, že příměří bude dodržováno, a vracejí se do svých domovů.“
Tomáš Butkai, koordinátor Člověka v tísni
„Většina místních příměří vítá, a to nejen tady ve Slavjansku, kde sídlíme, ale humanitární pomoc jsme dnes rozváželi asi 80 kilometrů východně od Slavjansku. Lidé jsou ale opatrní v hodnocení. V oblastech bližších bojové linii si spíš oddychli od psychického tlaku a strachu. Měli jsme možnost sledovat autobusy plné lidí, které odjíždějí východním směrem. Hodnotím to tak, že spíš než že by se vraceli po prvním dni příměří, ve velké míře toho využívají k tomu, aby si domů dojeli vzít věci, protože mnoho z nich uteklo jen se základními potřebami. Jedou se také podívat, co z jejich domovů zbylo.“
Butkai prý slyšel výbuchy. Místa, kde k porušení příměří dochází, podle něj určitě existují. „Z dnešní zkušenosti to mohu dosvědčit,“ dodal.
Zpravodaj BBC v Doněcku ale referoval, že v noci už nebyla v této oblasti slyšet žádná dělostřelecká palba. Z černomořského přístavu Mariupol tweetoval zase jiný zpravodaj, že i zde je dodržován klid zbraní. „Já chci opravdu věřit, že to příměří vydrží a všechno to utrpení a hrůza, kterou každý den prožíváme, skončí. Pak se mi možná uzdraví i nervy,“ podotkla obyvatelka Mariupolu Jevhenija. „My moc nevěříme, že to příměří vydrží. Už několikrát se pokoušeli zastavit boje,“ myslí si naopak jiná z místních žen – Olga.
Mírový plán má zřejmě 12 bodů a předpokládá jak zastavení palby, tak i stažení těžkých zbraní a postupný návrat k normálnímu život. Hlídat jeho dodržování má Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Dnes se čeká výměna zajatců. Rebelové prý zadržují přes tisícovku vojáků a armáda několik stovek separatistů.
Na východ země také míří humanitární konvoj z Ruska. Ruská kolona údajně na Ukrajinu vstoupí pod záštitou Červeného kříže.
Příměří nepříměří. Unie má hotový plán nových sankcí
I přes dohodnuté příměří včera velvyslanci EU plán dalších protiruských sankcí. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso uvedl, že Unie rozšířila seznam osob, kterým má být zmražen majetek a zakázáno cestovat do EU. Nové restrikce se týkají rebelů, krymské vlády a důležitých Rusů, včetně oligarchů.
Celkem se na černé listině ocitlo 26 nových jmen. Dveře mají zůstat zavřené i pro některé banky a ropní společnosti. Členské země Unie budou o návrhu hlasovat v pondělí. „Pokud proti nám budou uplatněny (nové sankce), samozřejmě na to budeme reagovat,“ citovaly agentury z prohlášení ruského ministerstva zahraničí.
Podle Moskvy EU prakticky vysílá signál, že přímo podporuje „válečnou stranu v Kyjevě“. „Místo toho, aby horečně hledala způsoby, jak ublížit ekonomikám vlastních zemí a Ruska, by měla Evropská unie spíš pracovat na podpoře hospodářského oživení Donbasu,“ konstatovalo ruské ministerstvo.
Diplomaté citovaní agenturou Reuters ale uvedli, že opatření by mohla být pozastavena, pokud bude příměří platit a Moskva stáhne své síly z Ukrajiny. Americký prezident Barack Obama předtím prohlásil, že k dohodě o příměří došlo právě díky sankcím proti Rusku.
Ukrajinskou krizí se zabýval i dvoudenní summit NATO ve Walesu. Členské státy se tam dohodly na vytvoření mezinárodní jednotky rychlé reakce. Šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexej Puškov pak prohlásil, že umístění sil rychlé reakce NATO na území Polska by byl nepřátelský akt vůči Rusku. Za logičtější považuje působiště na jihovýchodě Evropy (čtěte víc).
